Vážená paní ministryně,
obracím se na Vás ve věci legislativní úpravy některých otázek v oblasti školství a vzdělávání, a to především u mateřských škol. S ohledem na velké množství legislativních změn v této oblasti Vás žádám o odpověď na následující podněty, nejasnosti a problémy, které uvádím níže v několika bodech. Chtěla bych podotknout, že se převážně jedná o podněty ředitelů mateřských škol z městské části Praha 2, kde mám coby starostka školství ve své gesci. Zároveň touto interpelací navazuji a reaguji na Vaši odpověď na mou předchozí interpelaci na stejné téma, která mi byla doručena dne 21. 4. 2016 (č. j. MSMT-10940/2016).
1) Nařízení vlády č. 239/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb.
Z Vaší odpovědi na můj dotaz vyplývá, že snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů mateřských škol bylo zohledněno v rámci normativního rozpisu rozpočtu přímých výdajů – limit počtu zaměstnanců byl pro rok 2016 navýšen o 1,3 %. Nicméně administrativní zátěž ředitelek MŠ neustále neúměrně narůstá a na řízení školy, zejména v pedagogické oblasti, vlastní pedagogickou práci a zpracování pedagogické dokumentace, které by měly být stěžejní, zbývá minimum času. V souvislosti se zavedením společného vzdělávání, navýšením limitu zaměstnanců a zařazováním dvouletých dětí narůstají počty zaměstnanců, a tím narůstá i personální administrativa a nároky na vedení kolektivu, týmovou práci, hospitace a kontrolní činnost.
Nemohu souhlasit ani s Vaším doporučením delegovat některé administrativní činnosti na zástupce ředitele, kteří mají snížený rozsah přímé pedagogické činnosti. Někteří ředitelé nemají pozici zástupce ředitele obsazenou právě z toho důvodu, že by museli zástupci ředitele snížit rozsah přímé pedagogické činnosti. Učitelům již nyní vznikají nadúvazkové (přespočetné) hodiny, které musí odpracovat za ředitele. Takto by je museli odpracovat i za zástupce ředitele, tak aby byl zajištěn provoz školy pedagogickými pracovníky. Přespočetné hodiny se proplácí dvojnásobkem průměrného platu učitele. Z tohoto důvodu by byl zástupce ředitele jako administrativní pracovník velmi drahá pracovní síla.
Mateřské školy by měly mít nárok na administrativního pracovníka, přinejmenším na částečný úvazek. Práce s dětmi je přece stěžejní a ředitel mateřské školy by neměl trávit většinu svého času vyplňováním rozličných tabulek, žádostí o dotace, hlášení, statistik, atd. Proto bych se chtěla zeptat, zda má MŠMT v plánu poskytnout mateřským školám finanční prostředky na takového administrativního pracovníka?
2) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, § 6 – učitel mateřské školy
V souvislosti se zvyšujícími se nároky na profesi učitelky mateřské školy (společné vzdělávání, povinné předškolní vzdělávání, pedagogická diagnostika a hodnocení dítěte, konzultativní status ve vztahu k rodičům, práce s dvouletými dětmi, přezkušování dětí v povinném předškolním ročníku, atd.) je nezbytné, aby byl uzákoněn požadavek vyšší kvalifikace pedagogů v mateřských školách. Střední vzdělání s maturitní zkouškou dle §6 e) a f) výše zmíněného zákona není pro současnou práci pedagogů v mateřských školách dostatečné.
Z praxe ředitelů mateřských škol vím, že středoškolsky vzdělaní pedagogové nejsou velice často schopni dostatečně kompetentně plánovat svojí činnost a individualizovat na základě pedagogické diagnostiky, neumí vést asistenta pedagoga v rámci společného vzdělávání, nedovedou samostatně vytvořit individuální vzdělávací plány atd. MŠMT sice požaduje po mateřských školách stále širší spektrum pracovní činnosti, ale zároveň není schopno zajistit adekvátně vzdělané pracovníky, což v tomto případě ve své kompetenci má. SpgŠ se zřejmě obávají o svou existenci a intenzivně se brání zavedení přísnějších podmínek vzdělávání, nicméně ve školství je potřeba celá řada zaměstnanců, pro které je středoškolské vzdělání dostačující – chůvy, asistenti pedagoga, vychovatelky k dvouletým dětem, osobní asistenti, logopedičtí asistenti, atd. Z médií je zřejmé, že MŠMT k této problematice zatím nezaujalo jasný postoj, nicméně se domnívám, že pouze prohlásit, že jsou akutnější problémy k řešení, není dostatečným argumentem. Jakým způsobem bude MŠMT, s ohledem na stále se zvyšující nároky, řešit nedostatečnou kvalifikaci některých pedagogů mateřských škol?
3) Vyhláška č. 280/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů a některé další vyhlášky.
Od 1. 9. 2016 vstoupila v platnost vyhláška č. 280/2016 Sb. o předškolním vzdělávání. Bohužel nijak neupravuje podmínky pro zařazování dvouletých dětí do mateřských škol. Jistě víte, že děti, které nedovršily věku 3 let, se v mateřských školách nachází již dnes, jak jste sama zmínila v médiích. Novela vyhlášky upravující podmínky pro dvouleté děti bude platná až od 1. 9. 2020, což je za velice dlouhou dobu. V současnosti je stanoven vyhláškou č. 14/2005 Sb. pouze maximální počet dětí na jednoho učitele v případě, že jsou přítomny dvě nebo více dětí mladších 3 let při pobytu venku. Z toho lze usuzovat, že právní předpisy počítají s přítomností dvouletých dětí již nyní, ale žádným způsobem neupravují podmínky. Táži se tedy, jakým způsobem bude MŠMT tuto situaci řešit před rokem 2020? Jsem si jista, že mateřské školy Prahy 2 nejsou jediné, které tento rozpor vnímají.
4) Nařízení vlády č. 316/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů
Vítám, že tento rok v září byly nařízením vlády poskytnuty další finanční prostředky na navýšení platů pedagogických a zároveň i nepedagogických pracovníků. Ráda bych Vás ale seznámila s příkladem ze života kuchařek z jedné mateřské školy na Vinohradech. Platy kuchařek byly v průměru navýšeny o 520 Kč a měsíční plat nejlépe ohodnocené z nich je nyní 13 560 Kč hrubého. Vzhledem k tomu, že je i vedoucí kuchyně, pobírá osobní příplatek ve výši 1 500 Kč. Ostatní kuchařky mají průměrně 13 000 Kč hrubého bez nároku na osobní příplatek. Kuchařky jsou zařazeny v 5. platové třídě, ve stupni podle praxe a věku. Do 6. třídy zařazeny být nemohou, neboť nesplňují podmínky katalogu prací a nemají maturitu, což by vedlo k odpočtu let za nesplnění vzdělání. Výhodnější je pro ně tedy 5. platová třída. Hledat novou pracovní sílu za těchto podmínek je téměř nadlidský úkol. A to vůbec neberu v potaz stále se navyšující nároky na kvalitu stravování ze strany rodičů, dietní stravování, hygienické požadavky, zdravé stravování, alergie, atd. Práce kuchařek na našich školách si velice vážím, ale jistě sama chápete, že současné platové podmínky nejsou v hlavním městě udržitelné. Ve většině škol tuto práci dělají ženy, které mají doma zázemí a potřebují úpravu nebo zkrácení pracovní doby, například z důvodu péče o menší děti. Pokud tato potřeba pomine, odcházejí a hledají lépe placenou práci, i když je vaření a práce ve školách těší. Obdobná situace se opakuje v případě uklízeček, školníků a školnic, kustodů a dalších nepedagogických pracovníků, kteří jsou ovšem pro řádný chod škol potřeba. Speciálně v mateřských školách si nelze zajištění provozu bez pomoci školnic a uklízeček představit. Pomáhají s oblékáním dětí, s doprovodem na akce, starají se o děti, pokud se znečistí, pomohou s dohledem, atd. Jakým způsobem bude ministerstvo řešit odliv těchto pracovníků ze školství a to specificky v hlavním městě Praze, kde platové podmínky, ať už pedagogických, tak nepedagogických pracovníků vůbec neodpovídají realitě života?
5) Zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
V novelizaci školského zákona je stanoveno, že „do mateřské školy zřízené obcí nebo svazkem obcí se přednostně přijímají děti, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtvrtého roku věku, pokud mají místo trvalého pobytu, v případě cizinců místo pobytu, v příslušném školském obvodu (§ 179 odst. 3) nebo jsou umístěné v tomto obvodu v dětském domově, a to do výše povoleného počtu dětí uvedeného ve školském rejstříku“. Zároveň zákon stanovuje nabytí účinnosti tohoto ustanovení od 1. září 2017. Týká se tedy toto ustanovení dětí, které dosáhnou věku 4 let do 1. září 2017 a půjdou tedy k zápisu již v květnu 2017 nebo dětí, které dosáhnou věku 4 let do 1. září 2018 a půjdou k zápisu v květnu v roce 2018?
6) Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, č.j. MSMT 22405/2016-2 ze dne 11. srpna 2016
Ze současné změny RVP pro předškolní vzdělávání vyplývá, že odpovědnost za vytvoření ŠVP má ředitel mateřské školy. Na jeho tvorbě se zároveň spolupodílí pedagogický sbor, případně další zaměstnanci školy, viz. bod 11. Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu. Oproti předešlé úpravě je nyní v RVP pevně stanoveno, že tvorbu ŠVP provádí i celý pedagogický sbor. Dle katalogu prací ve veřejných službách, učitel, který provádí tvorbu a koordinaci školního vzdělávacího programu mateřské školy nebo tvorbu vzdělávacích programů pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami a individuálních vzdělávacích programů, spadá do 10. platové třídy. V současnosti je většina učitelů mateřských škol zařazena do 9. platové třídy a školy nemají prostředky na dorovnání tohoto navýšení, které z opatření ministryně vyplývá. Jak hodlá MŠMT tuto situaci řešit a kdy bude případně dokrývat chybějící prostředky?
Děkuji předem za Vaše odpovědi v termínu stanoveném Jednacím řádem PS PČR.
S pozdravem,
Mgr. Jana Černochová