Novela služebního zákona, aneb předvolební populismus ministra Chovance

Ačkoliv by se mohlo zdát, že tento návrh tedy sleduje samé bohulibé cíle, nápravu nepravostí a posílení motivace pro službu u policie, bohužel tomu je právě naopak a domnívám se, že tu jde pouze o předvolební boj a snahu získat na stranu ČSSD pár měsíců před volbami hlasy příslušníků bezpečnostních sborů a jejich rodin prostřednictvím výhod, které jsou však jen zdánlivé a iluzorní. Po prostudování novely musí nejen policistům dojít, že v žádném případě nepovede k vyšší stabilizaci a atraktivitě práce u policie. Naopak záhy zjistí, že je pro ně hrozbou, neboť více peněz v konečném důsledku prostě nedostanou a zároveň jim přibyde více zatěžující administrativy, namísto dohledu nad bezpečností v našich ulicích. Zkušení, ale bohužel demotivovaní policisté si takové jednání rozhodně nezaslouží a hrozí, že nakonec odejdou.

 

 

Novela zavádí mimo jiné povinnost proplácení odsloužených přesčasů, neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas, nebo v jinak dohodnuté době. Důvodová zpráva uvádí, že s tím související navýšení výdajů státního rozpočtu bude činit 210 mil. Kč ročně za všechny bezpečnostní sbory. V případě Policie ČR má být odhadovaný dopad na státní rozpočet ve výši 88,4 mil. Kč, což představuje sumu ve výši 184 korun měsíčně na každého policistu. Přitom 184 korun nezaplatí ani jednu hodinu policisty. Na místě je tedy otázka, kde je ta deklarovaná podpora a stabilizace?

 

Doba 150 hodin v praxi odpovídá jednomu pracovnímu měsíci policisty, a tak se lze dobře dopočítat reálnějšího dopadu na státní rozpočet. Stačí k tomu jednoduché kupecké počty. Navržený průměrný měsíční plat na rok 2017 u příslušníků policie je podle schváleného státního rozpočtu 35 393 Kč. Pokud k tomu připočteme odvody, vyjde nám částka 47 781 Kč na jednoho policistu. V současnosti se pohybuje počet příslušníků policie okolo 40 tisíc. Samozřejmě neslouží všichni najednou, a tak slouží v daném okamžiku, ať se to lépe počítá, například polovina, tedy 20 tisíc. To znamená, že se rázem pohybujeme již okolo částky 1 mld. Kč. Omílaný argument, že policisté si budou primárně vybírat náhradní volno, neobstojí, protože tak to lze udělat v případě, kdy existuje někdo, kdo za vás může sloužit. Ale někdo takový se v situaci, kdy policie dlouhodobě trpí podstavem, najde velmi těžko. Proto lze očekávat, že se bude proplácet. Tedy papírovat a proplácet.

 

Často zaznívá, že přesčasy jsou zneužívány. Nelze však opominout, že Ústavní soud již v roce 2011 neshledal přesčasy jako protiústavní a dále že Nejvyšší správní soud se opakovaně vyjádřil, že již za současné úpravy lze povinnost 150 hodin přesčas aplikovat správně. To, že se tak neděje, je spíše vinou funkcionářů bezpečnostních sborů, nikoliv zákona. Platné znění zákona o služebním poměru má jistě řadu nedostatků, ale věc přesčasů mezi ně rozhodně nepatří, neboť vzhledem k tomu, že je v současnosti dostatek prostředků na nové policisty, není nezbytně nutné přesčasy nařizovat a původní duch zákona může být bezezbytku plněn. To by ovšem bylo třeba vyvinout více úsilí v oblasti náboru a personální politiky. Je smutné, že ministr Chovanec přichází s touto změnou po třech letech ve funkci a že ji uchopuje za zcela špatný konec.

 

 

Kromě návrhu na proplácení přesčasů novela služebního zákona zavádí příplatky za státní svátky a dny klidu. Je zarážející, že dle slov ministra je tato změna rozpočtově neutrální. Jen připomínám, že v minulosti byly tyto příplatky zrušeny, a to v návaznosti na to, že došlo k navýšení platů skokově cca o 30 %. Jsem proto přesvědčena, že by i nyní, pokud jsou platy nízké, bylo daleko vhodnější a systémovější přistoupit k nějaké vyšší valorizaci a stabilizačním příspěvkům. Pokud nebude práce ve dnech klidu a svátcích součástí platu, máme tady další prostor pro bezbřehou administrativu a byrokracii.

 

Rozpočtově neutrální je pak údajně i zavedení nenárokového náborového příspěvku, neboť náklady s ním spojené budou bezpečnostní sbory hradit z vlastního rozpočtu. Pokud tomu tak opravdu je, nabízí se hned několik otázek: Především ta, zda s tím zejména rozpočty vnitra a spravedlnosti skutečně počítají a zda jednotlivé bezpečnostní sbory mají pro tento účel i dostatek finančních prostředků? Pakliže tyto prostředky mají, proč vlastně nebyly použity pro stávající policisty, vězeňskou službu atd.? A pokud je nemají, z čeho budou ředitelé služeb náborový příspěvek vyplácet?Seberou snad peníze starším kolegům z osobního ohodnocení odměn apod., aby měli co dát novým policistům?

 

 

Návrh na zavedení náborového příspěvku ve výši 30 až 150 tisíc Kč má pak ještě jeden problematický aspekt. Nechci tvrdit, že by zde neměla být snaha o vytváření pozitivních motivačních prvků pro zvýšení náboru, to samozřejmě ano. Nicméně je pozoruhodné, že nikdo neřeší otázku, jak stabilizovat a motivovat stávající, již vycvičené a zkušené policisty, kteří dnes a denně zajišťují bezpečnost v našich ulicích. Podstav, se kterým se nepotýká jen policie, totiž není způsoben pouze nedostatečným přílivem nových příslušníků a demografií, jejíž nepříznivý vývoj se dal dlouhodobě predikovat, ale rovněž odchody těch, kteří jsou nespokojení, přepracovaní, demotivovaní a hledají uplatnění jinde, například v armádě nebo v soukromých bezpečnostních službách a v lépe placeném soukromém sektoru.

Podfinancování, špatný akviziční proces, prázdné výstrojové sklady, nekvalitní nebo chybějící výzbroj, absence plánování, nějaká vize a personální podstav je bohužel v současnosti všude a současná vláda během svého mandátu pro nápravu dodnes prakticky nic neudělala. Je více než pokrytecké se nyní tvářit, že vše lze spasit pár měsíců před volbami motivací pro nováčky.

 

 

Je zřejmé, že návrh novely služebního zákona je oproti očekávání a tomu, jak líbivě je ministrem a některými odboráři prezentován, zaměřen proti zájmům příslušníků bezpečnostních sborů a nepovede ani k jejich lepšímu ohodnocení, ani ke zlepšení celkové kondice těchto sborů. Naopak je může ještě více destabilizovat. Slibovat snadné, ale nefunkční řešení, tedy přidáme všem a skoro nic to stát nebude a nikoho se to nedotkne, není nic jiného, než riskantní předvolební populismus! Jsem pro stabilizaci policie a zlepšení podmínek výkonu služby, ale přiznejme si, že to něco bude stát. Kdy jindy policistům přidat, než nyní, v době ekonomického růstu? Za daleko lepší cestu považuji například zavedení stabilizačního příplatku pro ty, kteří pracují u policie delší dobu a již něco umí. Na nich bude výcvik a předávání zkušeností mladším kolegům, nenechme je, prosím, ze sboru odejít! Navýšení základních platů a tarifů policistů by v současné chvíli bylo asi nejideálnějším řešením, ale to už mohla tato vláda udělat dávno. Místo toho je jen pár měsíců před volbami nabízena iluzorní podpora v podobě příplatků a náhrad, která přinese jen další papírování namísto reálných výhod.