Interview ČT24: Armáda nedostane příliš mnoho, ale získá, co dávno měla mít

(ČT 24) Armáda podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nedostává příliš mnoho peněz, ale dostává to, co má. V Interview ČT24 připustila, že se nynější kabinet snaží financování obrany napravit v ekonomicky nepříznivé době, je však přesvědčena, že je to nezbytné. Zastala se také nákupu stíhaček F-35 Lightning II, na které půjde nezanedbatelná část obranného rozpočtu. Ujistila, že rozhodnutí vlády vzešlo ze stanoviska vojáků.

Celý rozhovor s Janou Černochovou můžete zhlédnout na ČT24.

Obrana měla být podle původních představ ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jediným resortem, který si v příštím roce finančně polepší ve srovnání s letoškem. Nakonec sice přidá ještě několika dalším ministrům, Janě Černochové ale nejvíce. Podle Černochové to ale nelze vnímat jako zvýhodňování armády na úkor všeho ostatního.

„Armáda konečně dostává to, co měla dostávat dávno. Kvůli rozpočtovým škrtům v minulosti se řada projektů zpozdila. Nyní, v době, kdy ekonomická situace není ideální, se to snažíme dohnat. Snažíme se to dohnat na pozadí války na Ukrajině – kdy se vojenský materiál stává méně dostupnou a dražší komoditou – ale nic jiného nám nezbývá,“ řekla Jana Černochová.

Že v minulosti šlo na obranu méně peněz, než by považovala za žádoucí, přičetla i politické konstelaci v minulém volebním období, kdy vládla menšinová koalice ANO a sociálních demokratů. „Vládli za skryté podpory komunistické strany. To nebyla strana, která by podporovala investice do armády,“ podotkla Jana Černochová.

Nynější vláda mimo jiné rozhodla o nástupcích stíhaček JAS-39C/D Gripen, které používá česká armáda od roku 2005. Nebude to nová generace gripenů, nýbrž stroje F-35 Lightning II. Jejich nákup přijde na 150 miliard korun a při započtení všech nákladů bude celkový účet za jejich provoz na konci šedesátých let více než dvojnásobný.

Černochová je přesvědčena, že kritika, která přichází nejen od opozičních politiků – týká se zejména ceny, u níž se kritici domnívají, že by například u gripenů byla nižší – není opodstatněná. „To si nevymyslel žádný politik, že máme pořizovat nejmodernější možnou variantu letounů. To si vymysleli vojáci, kteří pro to mají své odůvodnění. Je to na základě vojenského doporučení,“ zdůraznila Černochová.

Protože vláda přistoupila na vojenský požadavek letounů páté generace – které se od těch označovaných za čtvrtou liší především technologií stealth – nebylo podle Černochové prakticky z čeho vybírat. Odmítla, že by fakticky bylo na výběr z nabídek ze Spojených států a Švédska.

„Oni nám neměli co prezentovat. Vláda se rozhodla, že chce – na základě požadavku vojáků – letoun páté generace. Oni letoun páté generace nemají. (…) Nebyla to ze strany České republiky zlomyslnost. Myslím, že letouny gripen jsou dobrými, kvalitními letouny. Odvedly obrovský kus práce i v České republice,“ poznamenala ministryně obrany Jana Černochová.

Zároveň však zapochybovala, zda by i při rozhodnutí pořídit letouny bez technologie stealth musel být švédský Saab favoritem.

„Na švédské platformě v našem regionu a blízkém regionu zůstane pouze domovské Švédsko a Maďarsko. Ostatní země přistupují k jiným platformám, většina k F-35,“ podotkla Černochová. Připomněla, že ani Slovensko, i když nepořizuje lightningy, nekupuje ani gripeny. Rozhodlo se pro stroje F-16, které jsou rovněž americké konstrukce.

Přestože dodavateli letecké bojové techniky pro českou armádu budou v budoucnu především Američané – kteří kromě chystané dodávky stíhaček dodávají také nové bitevní a víceúčelové vrtulníky – nakupuje Česko i jinde. Docela čerstvě se podařilo dokončit vojskové zkoušky radiolokátorů MADR z Izraele a podle Černochové schválilo její ministerské kolegium i další objednávku výzbroje z Izraele – tedy země, která aktuálně čelí útoku palestinské teroristické skupiny Hamás.

Ministryně odmítla, že by aktuální krize v Izraeli vojenské dodávky do Česka jakkoli ohrožovala. „Nezpomalí to dodávky ani nezpomalí výcvik. Izraeli byla narušena reputace jako vojenské velmoci v tom smyslu slova, že je to země, která má dobře vybavenou armádu. Myslím, že v zájmu Izraele, až vyřeší problém, který má, bude, aby se znovu dostal na výsluní,“ uvedla Jana Černochová.

Samotné útoky na Izrael označila Černochová za otřesné. „Jsem tím otřesena, jsem tím zhrozena. Pokud jsem si myslela, že nás po vpadnutí Putina na Ukrajinu nic nepřekvapí, tak tohle pro mě překvapení bylo a je. Záběry masakru malých dětí, žen, civilistů a zcela bezprecedentní narušení Izraele, ke kterému došlo v sobotu, s každým normálním člověkem zacloumá,“ podotkla Černochová.

Jana Černochová odsoudila demonstrace Palestinců v Evropě na podporu Hamásu a naopak se podivila nad tím, že se z palestinské komunity proti agresi nikdo důrazně nevymezil: „Nezažila jsem jedinou demonstraci, na které by byli Palestinci, kteří by se distancovali od toho, co od soboty provádí v Izraeli hnutí Hamás. To je jedna z cest, jak by i občané naší republiky mohli říct, že nejsou všichni Palestinci úplně stejní. Proč nedemonstrují proti tomu, co se odehrávalo v Izraeli, alespoň neřeknou jasnou deklaraci toho, že s tím nesouhlasí?“

Že by bylo potřeba kvůli útoku Hamásu měnit čerstvě schválenou obrannou strategii, ministryně obrany odmítla. I když strategie označuje za hlavní hrozbu Rusko, terorismem se zabývá také. „Neomezujeme se pouze na definici nepřítele, jako je Rusko, nebo někoho, s kým nemáme harmonické vztahy i kvůli porušování lidských práv a průmyslovým špionážím, jako je Čína, ale terorismus se v naší obranné strategii zmiňuje. Oblast Blízkého východu se nabízí jako region, který je velmi neklidný,“ poukázala Černochová.

Přepis debaty:

Martin JONÁŠ, moderátor:

Bezpečný svět, ve kterém po desetiletí žila Česká republika a jehož pilíře jako by se hroutily na všech stranách. Po agresi Ruska proti Ukrajině masivní teroristické skupiny útoky v Izraeli. Jak změnily poslední měsíce a také poslední hodiny požadavky na české ozbrojené síly? Mají být jejich součástí stíhací bombardéry za zhruba 150 miliard korun? Unese český rozpočet požadavky na přezbrojení armády? Politička, která ji má na starosti, je s námi teď v Interview ČT24. Vítám ministryni obrany Janu Černochovou. Hezký večer.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Dobrý večer, děkuji za pozvání.
 

Itai VERUV, izraelský generálmajor:

Toto není válka, není to bitevní pole. Vidíte děti, matku, otce v jejich ložnicích, pod jejich střechami, jak je teroristi vraždí. Je to masakr. Můžete se podívat sami. Je to něco, co jsem v životě neviděl.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Paní ministryně, s jakými pocity sledujete tyto záběry jako žena, jako politička a jako ministryně obrany České republiky?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Myslím si, že v těch třech všech pozicích, které jste vyjmenoval, tak úplně stejně. Jsem tím otřesená, jsem tím zhrozená, protože pokud jsem si myslela, že nás nic po vpadnutí Putina na Ukrajinu nepřekvapí, tak tohle překvapení pro mě bylo a je. A samozřejmě, že ty záběry masakru malých dětí, žen, civilistů a zcela bezprecedentní narušení Izraele, ke kterému došlo v sobotu, že s každým normálním člověkem zacloumá. A říká se, jak je možné, že tohle dělají lidé lidem?
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Zacloumá to i s obrannou strategií České republiky? Ta má nově jednoznačně stanoveno, kdo je ten hlavní potencionální nepřítel a hrozba pro Českou republiku, tedy expanzivní, agresivní Rusko. A nemění se přece jen s tím vývojem posledních dnů něco na tomto postoji a této strategii? Protože je zjevné, že tady nejde jen o Hamás, o teroristy z Hamásu, kteří vraždí v Izraeli, ale také o podporovatele Hamásu. A to už jsou státní aktéři, tedy v první řadě Írán.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

V té naší obranné strategii, kterou vláda schválila v minulém týdnu ve středu, tak kromě pojmenování té největší hrozby, která je nám nejbližší z hlediska regionu a je jím Rusko, tak je právě zmínka i o teroristech a o vlastně té hrozbě zvyšujících se teroristických útoků, různých dezinformací, kyberhrozeb. Neomezujeme se pouze na nějakou definici nepřítele, jako je Rusko nebo někoho, s kým nemáme harmonické vztahy právě i kvůli porušování lidských práv a i nějakým průmyslovým špionážním, jako je například Čína. Ale právě ten terorismus se i v té naší obranné strategii zmiňuje. A samozřejmě ta oblast toho Blízkého východu se nabízí jako ten region, který je velmi neklidný. A to, že vlastně si i hnutí Hamás vybralo ten útok na padesáté výročí jomkipurské války, to také není samosebou. Protože chtěli, aby ten jejich úder byl co nejcitlivější pro izraelské občany, a to se jim bohužel podařilo. Takže Evropa, která možná je pět hodin vzdálená od Izraele, tak samozřejmě není teď bezprostředně ničím ani ohrožená, ani zasažená. Ale můžeme tady očekávat třeba nějaké další migrační vlny. A na to také musíme být připraveni. A já musím říct, že pro mě stejně otřesný pohled jako na těla těch lidí, které zmasakrovali teroristé z Hamásu, tak se stejným odporem pohlížím na účastníky těch demonstrací všude po Evropě a nejenom po Evropě. Viděli jsme to i v Austrálii, ve Spojených státech, kdy s palestinskými vlajkami vlastně vzývají k dalším útokům a podporují to, k čemu došlo k Izraeli. Já jsem člověk, který se brání uplatňování kolektivní viny. Na druhou stranu já jsem bohužel nezažila jedinou demonstraci, na které by byli Palestinci, kteří by se distancovali od toho, co od soboty provádí v Izraeli hnutí Hamás. A to si myslím, že je ta jedna z těch cest, jak by tady vlastně i občané naší republiky mohli říct: ano, nejsou všichni Palestinci úplně stejní. Proč tedy nedemonstrují proti tomu, co se odehrávalo v Izraeli? Proč alespoň neřeknou nějakou jasnou deklaraci toho, že s tím nesouhlasí? Nic takového jsem nezaznamenala ani v České republice, ani nikde v našem regionu. A to si myslím, že je špatně, protože bude samozřejmě se stupňovat i to pnutí v té společnosti mezi muslimskými obyvateli a mezi židovsko-křesťanskou civilizací.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Je načase a je na místě nabídnout Izraeli i vojenskou pomoc ve formě možná armádní jednotky, ve formě zbrojních dodávek, ve formě dodávek munice?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

My jsme součástí Severoatlantické aliance, takže by nějaké takové kroky musely být s podporou Severoatlantické aliance. Za Českou republiku určitě můžu říct, že jsme připraveni poskytovat i humanitární pomoc, případně i nějaký materiál, který jako armáda máme. Zatím nic takového jsme nezaznamenali.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Žádný požadavek nepřišel z izraelské strany?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Protože Izrael je země, která dlouhodobě vynakládá vzhledem tomu, že je v permanentní válce, na svoji obranu něco k 6 % HDP. Takže tady skutečně oni mají dobře vyzbrojenou armádu, používají ty nejvíc hitech technologie, což bohužel je další věc, která je pro mě nepochopitelná, že se prostě něco takového mohlo vlastně stát bez nějakého povšimnutí služeb nebo zástupců armády.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Když mluvíte o těch hitech technologiích. Ostatně Česká republika má dlouhodobě zájem a dováží z Izraele některé vyspělé vojenské technologie. To, co se teď v Izraeli stalo, to, že Izrael je oficiálně ve válce, že povolal na 300 tisíc rezervistů, zpomalí to dodávky zbrojního materiálu z Izraele do České republiky? Případně výcvik českých specialistů, které by měli na starosti právě jejich izraelští kolegové.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Já si myslím, že to ani nezpomalí dodávky, ani nezabrzdí výcvik, protože samozřejmě, že Izraeli nějakým způsobem byla narušena jejich reputace jako lídra, jako vojenské velmoci. Velmoci v tom smyslu slova, že to je země, která skutečně má dobře vybavenou armádu. A myslím si, že je rozhodně v zájmu Izraele, až vyřeší tento problém, který tam nyní má. Tak bude, aby se znovu dostala na to výsluní. My jsme shodou okolností díky tomu, že jsme včera měli mít jednání G2G a já jsem tady měla mít svého kolegu izraelského ministra obrany. Tak jsme si i bilancovali předem nějaké naše relace obchodní, které máme. Máme vlastně tady celou řadu jejich technologií. Nově tady konečně zavádíme a prošel vojenskými zkouškami radiolokátor.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Kdybych to měl shrnout a opravte mě, jestli se mýlím, izraelské technologie budou do značné míry zodpovědné za ochranu českého vzdušného prostoru.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Ano, je to tak. Stejně tak máme i vlastně rozhodnutí, které učinilo kolegium ministryně obrany dnes, kdy jsme se rozhodli o pořízení nějakých dalších zbraní, které právě jsme si ověřovali ze strany Izraele, jestli kvůli tomu, co se tam teď děje, tak nebudou zpožděny a budou ty dodávky probíhat podle těch předpokládaných termínů. A byli jsme ubezpečeni paní ředitelkou Síbatu, což je vlastně ta organizace, která za stát vyjednává tyto věci, takže k žádnému prodlení nedojde, takže budeme tomu věřit.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Co má ale podle opozice zpoždění, jsou údajně evakuační lety, které by zajišťovala česká armáda, které by měly dostat české občany z této ohrožené oblasti. Jednáte s ministrem zahraničí o případných těchto letech a je to tak, že mají zpoždění?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

V tuhle chvíli snad už můžu říct, že žádný let zpoždění nemá, že do České republiky míří, pevně věřím, že více než 44 návštěvníků Izraele, nebo jsou to lidi s dvojím občanstvím a míří do našeho hlavního města. My jsme vlastně od sobotní noci nebo od sobotního večera s panem ministrem zahraničních věcí v kontaktu. Pan ministr i monitoroval tu situaci, která byla na místě prostřednictvím zástupců na ambasádě. A ten požadavek skutečně vzniknul až včera. A jakmile ten požadavek vzniknul, dali jsme dohromady seznamy lidí, tak vlastně ten letoun, který by je měl přivést, tak jich vezme maximální množství s tím, že pokud tam ten požadavek bude i dál do budoucna, tak jsme připraveni jako Armáda České republiky ty naše letouny samozřejmě poskytnout. Ale víte, ono vždycky tyhle věci musí probíhat podle nějakých předpisů, plánu, protože i vlastně ty sloty, které probíhaly v nějakých časových intervalech na letišti v Tel Avivu, tak byly předem nějak dány. A my jsme se jednak museli do těch slotů dostat a jednak i zabezpečit to, že ten let bude bezpečný. My kromě letounů Casa, které jsou vojenskými letouny a mají nějaké ochranné prvky. Tak například letoun Airbus nemá tyto prvky a je jistě i na zvážení zástupců armády, který letoun do jaké lokality mohou poslat. A tady víme, že jsme v těch včerejších odpoledních hodinách zaznamenali i zprávu, že v poměrně malé blízkosti od Ben Gurionu, letiště, že byly taky nějaké zásahy raketami prostě…
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Takže byste si netroufla poslat vládní Airbus do Tel Avivu?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Samozřejmě, že jsme museli ty věci všechny zvažovat a dávat je na tu misku vah proto, abychom neohrozili ani cestující na té palubě, a aby i ti cestující byli opravdu lidi, kteří nějakým způsobem mají důvod se do České republiky vracet a i vlastně, že projdou nějakými bezpečnostními prověrkami z hlediska toho, aby právě z této země se i do Evropy třeba nedostala nějaká skupina těch lidí, kteří asi tam ještě možná v nějakém malém počtu operují. Tím mám na mysli prostě nějaké zástupce nebo spojence i vlastně té teroristické organizace Hamás.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Abych tomu rozuměl, vy jste mluvila o 44 osobách. Takže je to tak, že všichni čeští občané, kteří nyní projevili vůli a přání dostat se do České republiky…
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

To já vám neumím říct, protože to je ministerstvo zahraničních věcí, které dává dohromady ty seznamy. Ty my nemáme.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Ale předpokládám, že takhle zní požadavek právě ministerstva zahraničí.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Ve chvíli, kdy nám ministerstvo…
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Ministerstvo obrany.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Ano, ve chvíli, kdy nám ministerstvo zahraničních věcí řekne, potřebujeme repatriovat z té a z té země tolik a tolik občanů České republiky nebo občanů s občanstvím jak izraelským, tak České republiky, tak poskytneme podle toho ten letoun. Máme ty letouny vlastně dva, když tam nebudeme posílat vojenský letoun Casu, tak musíme i některé jiné lety zrušit. Protože vlastně ta letadla jsou využívána, ta kapacita těch letounů je využívána vlastně permanentně. Takže ano, jsme připraveni se o občany České republiky postarat. A to v návaznosti na požadavek ministerstva zahraničních věcí. Není to o tom, že bychom o tom rozhodovali my jako ministerstvo obrany na základě třeba požadavků, které zazní od nějakých občanů. Musí to jít tou formou ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo obrany, Armáda České republiky.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Premiér Petr Fiala dnes také otevřel téma možného přestěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Právě z podnětu jejich událostí posledních dnů. Ministr zahraničí je proti z různých důvodů. Je to v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, není to úplně v souladu s politickou linií, kterou razí společně Evropská unie. Kdyby došlo na hlasování, jak byste hlasovala vy?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Byla jsem pro, jsem pro a budu pro. Vždycky jsem Izrael podporovala, podporovala jsem i to přemístění ambasády. A myslím si, že to není až tak právní problém. Jako, že spíš to je problém politický…
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Možná také bezpečnostní.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

V rámci té pětikoalice jsou někteří kolegové více vlastně náchylní k tomu, řídit se nějakými evropskými doporučeními a někteří z nás jsou…
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Jak jsem říkal, ono je to taky bezpečnostní otázka, o které mluví ministr zahraničí Lipavský. To je v této vyhrocené době, v tomto vyhroceném regionu či neklidném regionu. Česká republika na sebe upozorní, což s sebou při vší pochopitelnosti tohoto gesta v této situaci ponese dodatečná rizika pro české občany, pro české objekty, jako je například ambasáda, dodatečné náklady. To jsou všechno oběti, které vy jste ochotna podstoupit?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Víte, já si myslím, že Česká republika, jsem za to strašně ráda, protože dnes jedu ze Sněmovny a přijali jako všechny ženy a muži v počtu 162 poslanců, jsme přijali jasné usnesení na podporu Izraele a odsouzení těch činů Hamásu. Vždyť i tohle je tak strašně silný krok do toho mezinárodního prostředí, že pokud by někdo teď chtěl říkat, že Česká republika se jasně a jednoznačně postavila na stranu Izraele, tak už se to stalo. A mimo jiné i v tom usnesení, které všichni hlasovali v té Poslanecké sněmovně, tak je zmínka i o tom přemístění té ambasády. Takže já si myslím, že po těch událostech, jejichž jsme svědky vlastně od soboty, tak že i v části veřejnosti to pochopení pro to přemístění je silné. A že pokud prostě by někdo chtěl Českou republiku za něco trestat, tak už by tak činil, protože ta proizraelská rétorika v naší Poslanecké sněmovně je dlouhodobá. Sama jsem v minulosti jako poslankyně předkládala několik usnesení na podporu Izraele. A někdy i ano kritiku OSN a některých jejich rezolucí, které podle mého názoru byly zcela v rozporu s mezinárodním právem a i s dobrými mravy. Například, když probíhala ta diskuse o Chrámové hoře. Jenom, abych vám připomněla ten historický moment. Myslím si, že to bylo nějaké tři nebo čtyři roky zpátky.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Když mluvíme o obětech, o nákladech pro českou veřejnost, můžeme plynule přejít k tomu největšímu nákladu v historii českého vojenského rozpočtu. Stroje F-35. Já jsem mluvil na začátku o nákladu okolo 150 miliard korun. Ovšem to je jen, řekněme, ta první část, ta první kapitola. Celkové náklady provozování těchto strojů do roku 2069, jak se předpokládá okolo 322 miliard. „Je to jako jezdit z Ferrari do Lidlu,“ říká Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničí České republiky. Jinými slovy Česká republika podle něj nevyužije potenciál těchto strojů. Je to podle něj vyhazování peněz, protože Česká republika si nakupuje něco, pro co nebude mít využití.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Nevím o tom, že by byl pan Zaorálek stíhací pilot, nevím o tom, že by byl vojákem z povolání. Nevím o tom, že by byl odborník na F-35, i když teda mám pocit z jeho sociálních sítí, že teď je vlastně odborníkem úplně na všechno. To si nevymyslel žádný politik, že máme pořizovat tu nejmodernější možnou variantu letounů. To si vymysleli vojáci, kteří proto mají své odůvodnění. A je to na základě vojenského doporučení a my politici jsme měli říct, ano, jsme připraveni touto cestou jít za těch a těch podmínek, finančních podmínek, nebo nejsme. A to vláda Petra Fialy udělala. A já nemíním zpochybňovat vojenské doporučení. I v České televizi jste měli celou řadu mých kolegů z resortu, právě vojáků z povolání, pilotů, kteří vám dokázali vysvětlit ty přednosti, které má letoun páté generace oproti letounům, které jsou jiné na trhu. Já nechci teď záměrně zmiňovat letouny, které jsme doteď používali a ještě je používat do roku 35 budeme.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Já vím, ono vlastně jedna z těch výtek zní, Česká republika a doporučení vojáků, pravda, se rozhodla, že chce letoun páté generace. Pakliže toto rozhodnutí padlo, pak přichází v úvahu jenom jeden jediný stroj. Neunáhlila se česká vláda v tomto rozhodnutí? Nedala prostor alespoň k diskusi o tom, jestli nevedou do budoucnosti cesty jinudy? Ostatně švédská ambasáda tvrdí, že ta vaše diskuse s ní nebyla úplná, že vlastně nedostala prostor k tomu, aby švédský výrobce prezentoval svoji kompletní nabídku.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Ale oni nám neměli co prezentovat. Vláda se rozhodla, že chce na základě požadavku vojáků letoun páté generace. A oni tento letoun páté generace nemají. Z tohoto důvodu vláda pověřila mě, abych vyjednávala s americkým partnerem o pořízení letounu F-35. A buďto na konci toho vyjednávání bude ta dohoda, ten deal uzavřít, anebo nebude. A tady vlastně vůbec jednání se švédskou stranou nebylo ve hře, protože oni nemají letoun páté generace. A to není nějaká zlomyslnost ze strany České republiky. Já si myslím, že letoun Gripen, letouny Gripen, že jsou opravdu dobrými, kvalitními letouny a odvedly obrovský kus práce i v České republice.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Ještě bych jednou a naposledy citoval Lubomíra Zaorálka. On říká: „Letoun páté generace, toto označení, to je v podstatě svým způsobem,“ teď ho parafrázuji, „falešný PR pojem. Nic takového v podstatě neexistuje. Někde mluvíme o letounech 4,5 té generace a my jsme si vlastně tímto způsobem zúžili ten manévrovací prostor.“
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Já bych se teda zeptala, nechce být zlá, kdo je pan Zaorálek? Bývalý zkrachovalý politik, ministr zahraničních věcí, který určitě má za sebou nějakou politickou kariéru.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Já musím říct, že to jsou poměrně ostrá strana. Nemáme tady pana Zaorálka.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

On o mně včera řekl, že jsem bohyně války.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Dobře, ale možná se držme technické, technické stránky věci. Jestli ten rozdíl mezi letounem 4. či 4,5. generace a letounem 5. generace je tak zásadní pro Českou republiku.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Armáda říká, že ano. A já jsem pouze ministr obrany. Já v tom létat nebudu. A já nemám důvod nevěřit svým kolegům. A hlavně nemám důvod nevěřit těm dalším zemím, které také přistupují k nákupu letounů F-35. A vlastně na té švédské platformě v našem regionu a v Blízkém regionu zůstane při létání a užívání této platformy pouze domovské Švédsko a pouze Maďarsko. Ostatní země přistupují k jiným platformám. A to většina těch zemí právě k 35. Finové, což byla také země, která jistě by zvažovala možná nákup těch Gripenů, protože samozřejmě že skandinávské země k sobě mají i z tohoto pohledu nějaké nadstandardní vztahy. Německo, Izrael, Polsko, Slovensko začalo vyjednávat nákup nadzvukových letounů ještě dřív, než vlastně se masově začaly objevovat v našem regionu 35, ale i bývalý ministr obrany Jaro Nagy řekl, že kdyby on se o tom měl rozhodovat, on jako v době, kdy působil na ministerstvu obrany, že by také zvolil 35. Jeho vlastně předchůdce, ještě za vlády tehdejšího premiéra Fica vybrali F16. Každopádně jdou na americkou platformu, nikoliv na tu švédskou. A na švédské platformě opravdu zůstanou létat pouze Švédové a Maďaři. A Maďaři vlastně ještě s otazníkem, protože tam ještě není jisté, jestli oni také nezmění tu platformu a vzhledem k těm vztahům, které jsou narušeny.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Vzhledem k tomu, že nám utíká čas.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Omlouvám se.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

A my přecházíme, tedy myslím česká armáda na americkou platformu i co se týče vrtulníkové flotily. Do České republiky zamířily americké vrtulníky zčásti jako, řekněme, určitá odměna za pomoc České republiky Ukrajině. Jak se daří zapracovávat i do toho organismu s názvem česká armáda? Podle jedné z informací, které mám k dispozici Česká televize, není v tuto chvíli dostatek náhradních dílů, komponentů, které mohou zajistit bezproblémové fungování těch strojů, který jeden z nich vidíme na tom záběru za námi.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Teď bych třeba mohla začít vyčítat panu Babišovi a panu Metnarovi, že když podepisovali smlouvu na ty vrtulníky, tak že si nepohlídali, jaké náhradní díly tam budou, jaké komponenty tam budou, ale já to dělat nebudou. Já jsem ráda, že ty vrtulníky budeme mít a ty komponenty dokoupíme.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Jak dlouho to bude trvat?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Já předpokládám, že ty dodávky ze strany Spojených států budou v nějakých řádech měsíců, ale samozřejmě je to nová objednávka, protože s tím se v tom roce, kdy podepisovali ten kontrakt, nepočítalo.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Nemáte obavy, že ten vývoj posledních měsíců, kdy Česká republika na mnoha místech šetří, šetří celá řada ministerstev, ale ministerstvo obrany, zdá se, že má jaksi ty finanční dveře otevřené. Nepoškodí tohle vaši politickou kariéru, nepoškodí tohle jméno české armády u českých občanů, nemáte tyhle signály?
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

Víte, to není o tom, že by teď armáda dostávala něco navíc. Armáda konečně dostává to, co měla dostávat dávno. Ale kvůli těm rozpočtovým škrtům, které byly v minulosti, tak bohužel se řada těch projektů zpozdila. A my nyní v době, kdy ta ekonomická situace není ideální, tak se to snažíme dohnat. Snažíme se to dohnat na pozadí války na Ukrajině, kdy samozřejmě i ten vojenský materiál se stává méně dostupnou komoditou a dražší komoditou. Ale nic jiného nám nezbývá. Já jsem na resortu ministerstva obrany rok a půl. A musela jsem rozlousknout několik problémů hned vlastně v těch prvních týdnech. Ať už to byl tendr na bojová vozidla pěchoty, nebo to byly nějaké nákupy dalších věcí, které nás tam vlastně čekaly a které se z těch minulých let zpožďovaly. A teď ani nechci říkat, že by třeba zrovna poslední ministr obrany, pan ministr Metnar, neměl snahu něco nakupovat. On tu snahu určitě měl. Ale vládly vlastně za skryté podpory komunistické strany, a ta nebyla tou stranou, která by podporovala investice do armády.
 

Martin JONÁŠ, moderátor:

Říká ministryně obrany Jana Černochová, která byla dnešním hostem Interview ČT24. Díky.
 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:

To není možné, že to takhle uteklo. Děkuju za pozvání.