Snad se s námi bude Šlechtová bavit víc než Stropnický

(Euro.cz) „Ministerstvo obrany má značné problémy s plánováním, respektive s dodržováním plánů. S akvizicemi je často žonglováno,“ kritizuje v rozhovoru pro Euro.cz Jana Černochová (ODS), předsedkyně sněmovního výboru pro obranu.

Je něco, co byste ráda jako předsedkyně branného výboru na jeho fungování změnila?

 

Chtěla bych, aby diskuse mezi ministerstvem obrany a výborem byla aktivnější, abychom řádně vykonávali naší kontrolní funkci, ať už se týká strategických a koncepčních dokumentů, nasazení našich vojáků v zahraničí, rozpočtu či strategických akvizic. Jednou ze slabin také je, že se nedodržuje to, co je vytyčené v důležitých dokumentech, jako je Koncepce výstavby AČR. Schválí se dokument a za několik měsíců je snaha měnit to či ono, aniž by bylo dosaženo stanovených milníků.

 

Ptám se proto, že v uplynulém volebním období příliš nefungovala spolupráce s ministerstvem obrany. Cítila jste to také tak?

 

Asi bych to neřekla takto příkře. Určitě byla snaha diskutovat o jednotlivých aspektech obrany. Jedním z velkých problémů bylo, že jsme se jednotlivé věci dozvídali z médií a potom teprve od ministerstva. Ministr obvykle oznámil nějaký plán a my byli postaveni před hotovou věc. To samozřejmě vztahům neprospívá. Další věcí bylo, že se některá témata „předjednávala“ mezi poslanci koalice a my z opozice jsme se je dozvídali později.

 

Jak tedy chcete dosáhnout toho, abyste se pro ministerstvo obrany skutečně stali partnerem a byli zavčasu informovaní o všech důležitých zakázkách a rozhodnutích?

 

Ono nejde zdaleka jenom o zakázky. Jako nejdůležitější vidím kontrolní funkci výboru například v oblasti rozpočtu. Myslím, že tam bychom měli být mnohem aktivnější a více se ptát, jak a za co ministerstvo rozpočet utrácí a zda například nedochází jenom k přesouvání jednotlivých akcí z roku na rok. Měli bychom se také více zabývat tím, jak se plánuje a nakolik se plány dodržují. Klíčovou roli výboru vidím i v debatě o nasazování našich vojáků.

 

Patříte ke kritikům Martina Stropnického a jeho staronového náměstka pro vyzbrojování Daniela Koštovala. Zatímco Stropnický odchází, Koštoval zatím zůstává. Nebudou proto důležité zakázky stále váznout?

 

Kritická v konkrétních případech jsem a budu i nadále. Nemyslím si však, že za vše může jenom jeden člověk. Problémy vidím mnohem šířeji a jsou dobře patrné, když se člověk v časové řadě podívá na návrhy rozpočtu a zpětně na státní závěrečné účty. Byť jsou bohužel tyto dokumenty psány tak, že se nedají dobře porovnat, přesto se z nich dá vyčíst, že má ministerstvo značné problémy s plánováním, respektive s dodržováním plánů.

 

S akvizicemi je často žonglováno, představitelé ministerstva jsou příliš optimističtí v tom, jak rychle a hladce vše půjde, a pak se to najednou změní a akvizice se táhne několik let a nezřídka končí blamáží či pachutí v ústech. To se týká i takových jasných a dlouho řešených akvizic, jako jsou 3D radiolokátory MADR. Problém vidím v tom, že se často mění zadání, objevují se nové podmínky nebo do něj vstupují noví hráči.

 

Na novou vládu přepadne většina modernizačních projektů za desítky miliard po odcházejícím kabinetu. Bude proto úloha branného výboru ještě důležitější než dosud?

 

Do jisté míry bude, i když ty největší projekty by měly probíhat po roce 2020. Musíme být aktivní a klást správné otázky. Nicméně není na výboru, aby řídil ministerstvo obrany. Na nás není, abychom vybírali tu, či onu techniku, abychom radili vojákům, co mají chtít. My máme pouze klást správné otázky, zda jsou peníze daňových poplatníků vynakládány správně, zda je budování schopností armády v souladu se zahraničně-politickými a národními zájmy České republiky, jak zapojit širší společnost do problematiky obrany a bezpečnosti a podobně.

 

Měla jste už šanci setkat se s Karlou Šlechtovou? Co od ní jako pravděpodobné nové ministryně obrany čekáte?

 

Zatím jsme se nesetkaly, ale doufám, že se tak brzy stane. Očekávám, že bude komunikativnější než její předchůdce a že se bude o problematiku obrany zajímat více do hloubky. To se týká především zmiňovaných akvizic, plánování a rozpočtu. A také bych velice ráda vedla aktivnější a včasnější debatu o personálních otázkách, do kterých má výbor dle zákonů co mluvit.

 

Co jí poradíte, aby nákupy a modernizační projekty fungovaly lépe než dosud? 
 

Určitě jí nyní nebudu radit přes média, ale ráda se s ní pobavím o čemkoli týkajícím se obrany a nastavení vzájemné spolupráce. Na ní ovšem bude ležet odpovědnost.

 

Na čem by ministerstvo mělo začít dělat hned? Co považujete za absolutní prioritu pro nové vedení?

 

Akvizice. V následujících letech má rozpočet ministerstva obrany nadále růst, čekají nás velké modernizační projekty a vzhledem k neschopnosti utrácet přidělené finance existuje oprávněná pochybnost o tom, zda proběhne vše tak, jak je naplánováno. Je nutné se zaměřit na plánování, na jeho stálost a na dodržování akvizičního plánu. To je alfa a omega. A pak jsou zde další významná témata – nasazování vojenských sil, zajištění obrany teritoria spolu se spojenci, budování záloh a vzdělávání společnosti v oblasti přípravy na krizové situace.

 

Velkým tématem zůstává i vybavení jednotlivce. Není žádným tajemstvím, že zatímco neustále hovoříme o projektech za miliardy a desítky miliard, vojáci si stále kupují neprůstřelné vesty, boty a podobně.

 

(Autor: Ondřej Stratilík)

 

Rozhovor vyšel na serveru Euro.cz.