Deset otázek pro Janu Černochovou

10 otázek pro Janu Černochovou na Pravém břehu

1) Co právě děláte? Na čem právě pracujete?

Spolu s kolegy z ODS na Praze 2 se nyní věnujeme především finalizaci dohody o vzniku koalice na další čtyřleté období. Naši spoluobčané nám ve volbách dali velkou důvěru a získali jsme více než čtvrtinu hlasů. To je velký závazek k pokračování v naší práci a k prosazení maxima z volebního programu. Věřím, že se to podaří!

Zároveň probíhá schůze Poslanecké sněmovny, kde bychom mimo jiné měli schvalovat mandát pro účast našich vojáků v zahraničních misích v nadcházejících dvou letech. Nejen jako členka Výboru pro obranu tomuto materiálu věnuji velikou pozornost.

2) Oblíbená politická postava a proč?

Mé sympatie má určitě Margaret Thatcher pro přesvědčení o správnosti svých cílů a odvahu prosazovat je bez ohledu jejich popularitu. Její politický příběh je důkazem toho, že pro politika je nejdůležitější být konzistentní a umět o svých vizích přesvědčit ostatní. A zároveň potvrdila, že obojí není nemožné.

3) Kdy skončí ekonomická krize?

Vcelku souhlasím s Tomášem Baťou, který za hlavní příčiny krize ve 30. letech označil mravní úpadek a krizi důvěry. Krize je především o stavu společnosti či společenské atmosféře a ta je do značné míry závislá na funkčnosti elit. Dokud se budeme neustále krizí děsit, bude se prohlubovat. A stejně tak pokud elity nebudou schopny být skutečným vzorem pro společnost, nebudeme vůči krizi odolní. Je zřejmé, že v poslední době ekonomika zaznamenává oživení a ráda bych věřila, že jsme z nejhoršího venku. Přesto jsem jen opatrný optimista.

4) Rozpadne se Evropská unie?

Rozpad Unie nepředpokládám a ani v něj nedoufám. Přes všechny „vady na kráse“ si myslím, že integrace má svůj smysl. Chtělo by to jen více pokory a méně pocitu neomylnosti ze strany jejích hlavních hybatelů, realističtější přístup a schopnost reflexe. Poslední volby do Evropského parlamentu jen potvrdili, jak moc se evropské instituce lidem vzdalují. Tento trend se musí obrátit, což se zatím neděje.

5) Kým byste chtěla v historii být a proč?

Složitá otázka, ale nemusím sahat daleko do historie. Chtěla bych být členkou obecní samosprávy v roce 1849, kdy se Královské Vinohrady staly samostatnou obcí. Postavit na zelené louce, v rekordním čase, jednu z nejlépe fungujících obcí té doby, je pro mě rozhodně něčím, u čeho bych chtěla být, a osvíceným pánům radním za jejich koncepčnost, urbanistickou nadčasovost a úctu k odkazu našich předků z celého srdce poděkovat.

6) Váš největší úspěch ve veřejném životě.

Nejvíc mě těší, když vidím výsledky práce mé a mých kolegů na Praze 2. Grébovka, Riegrovy sady nebo Folimanka, to jsou místa, která se změnila k nepoznání. Máme jeden z nejúspěšnějších programů péče o seniory, hospodaříme bez dluhů a veřejný prostor na dvojce žije. Obrovskou radost mi udělalo ocenění našeho domova pro seniory v Máchově ulici, který provozuje dvojkou zřízená příspěvková organizace Centrum sociálních služeb a který získal certifikát „Značky kvality“ a byl ohodnocen pěti hvězdičkami. V polovině září jsem přijala s hrdostí i pokorou první cenu v soutěži Svazu měst a obcí „Nejlepší starostka v hlavním městě“ a dají-li se úspěchy ve veřejném životě hodnotit nějakým jiným oceněním, než volebním vítězstvím, tak toto ocenění Svazu měst a obcí považuji za svůj největší úspěch.

7) Jaký titulek byste si ráda přečetla na první straně novin?

Populisté selhali, důvěra veřejnosti v pravici posiluje.

8) Věříte v člověkem způsobené globální otepleni?

Nevěřím, že dopady lidské činnosti na stav klimatu jsou nulové. Zároveň je však prokazatelné, že klima se historicky vyvíjelo i bez faktorů, které jsou dnes označovány za hlavní příčiny oteplování. Myslím si, že k tomu, abychom mohli za hlavního viníka označit lidstvo, nemáme dostatečný odstup. Ke globálnímu oteplování tedy přistupuji s chladnou hlavou J

9) Co právě čtete?

Mám ráda historické a životopisné knihy, takže na nočním stolku mám právě rozečtenou Alžbětu II. od Sally Bedell Smithové a Zlodějku knih od Markuse Zusaka.

10) V co věříte?

V lidskou vůli. Tu zvláštní sílu, která nám, i když jsme na kolenou, pomáhá znovu a znovu vstávat a bojovat.

 

Jana Černochová je starostkou městské části Praha 2 za Občanskou demokratickou stranu a od roku 2010 také poslankyní Parlamentu ČR. Vystudovala bakalářský studijní program na Vysoké škole aplikovaného práva a magisterský studijní program v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě. V Poslanecké sněmovně se věnuje oblasti bezpečnosti a obrany. V září letošního roku získala za své působení v čele Prahy 2 ocenění Svazu měst a obcí v kategorii nejlepší starosta Prahy 2010-2014.