Interpelace na ministra obrany ve věci zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku

Vážený pane ministře,

 

nejméně v uplynulých dvou letech jsem opakovaně upozorňovala na hrozbu zákazu rybářských olůvek a střeliva s olověným jádrem. Tento záměr původně vyplynul z iniciativy Evropské komise, která minimálně od roku 2015 připravuje podklady a půdu pro schválení nových restrikcí.

 

Po posledním hlasování, které proběhlo minulý týden v Evropském parlamentu o námitce k novelizaci nařízení REACH, je zřejmé, že s největší pravděpodobností budeme do 24 měsíců od publikování novely v úředním věstníku EU plnit novou povinnost, která zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch, nikoliv jen v mokřadech definovaných naší legislativou.

 

Podle dalších informací by už 15. ledna příštího roku mělo dojít k jednáním zakazujícím používání olova ve střelných zbraních a munici i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. To ostatně v minulosti Evropské komisi doporučila i Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, obranný a bezpečnostní průmysl, střelecké organizace a legální držitelé zbraní se zdají být v ohrožení, jelikož neexistuje adekvátní a zároveň bezpečnější ani levná varianta nahrazení olova ve střelách.

 

V této souvislosti bych se Vás chtěla zeptat na následující otázky:

  1. Jak se Vám daří naplňovat usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 718 ze dne 24. září 2019, ve kterém mj. stojí, že v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní má být vláda aktivní ve vyjednávání s dalšími členy EU a zajistit tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů?
  2. Jakým způsobem přistoupí Ministerstvo obrany k návrhu adaptace nově schváleného rozšíření definice mokřadů a zákazu (i samotného držení) olověných střel v aktualizovaném nařízení REACH?
  3. Jakým způsobem ovlivní novela nařízení REACH ozbrojené síly České republiky?
  4. Jak se nová adaptace nařízení REACH, včetně chystaného plošného zákazu olova, dotkne cvičení vojáků Armády České republiky ve vojenských újezdech?
  5. Dotknou se nové úpravy nařízení REACH obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky? Pokud ano, jakým způsobem a do jaké míry?
  6. Účastní se některý zástupce ministerstva konzultací a jednání o této tématice přímo v orgánech EU? Pokud ano, s jakým pověřením se jednání účastní a jaké výsledky má jeho činnost?
  7. Jaké stanovisko zastáváte ve věci plošného zákazu olova a co jste podnikl za konkrétní kroky pro to, aby k tomuto zákazu v budoucnu nedošlo?
  8. Pokud by byl schválen návrh Evropské komise o zákazu používání olova ve střelných zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářském olůvku, jakým způsobem byste reagoval, aby zákaz drtivě nedopadl na ozbrojené síly České republiky a na obranný a bezpečnostní průmysl České republiky?
  9. Pokud dojde k zařazení olova mezi zakázané látky v nařízení REACH, i kdyby pro potřeby národní obrany platila výjimka z výše uvedeného nařízení, budou ozbrojené síly ČR nepochybně zasaženy vedlejšími dopady plynoucími ze zákazu olověných střel, zejména pak zdražením a zhoršenou dostupností střeliva. Počítá ministerstvo s tím, že by se tato skutečnost mohla odrazit na zásobování a potenciálně též na akceschopnosti Armády ČR? Nebude to také problém pro obranyschopnost České republiky?

 

Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

 

S pozdravem

 

Mgr. Jana Černochová