Interpelace na ministra spravedlnosti ve věci postupu znalce v tzv. kauze Kramný

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás ve věci postupu MUDr. Igora Dvořáčka, Ph.D. v tzv. kauze Kramný, který je jednak znalcem v oboru zdravotnictví, specializace soudní lékařství a jednak byl přednostou Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě (pracovní poměr byl rozvázán zaměstnavatelem, nicméně v seznamu znalců vedeném Ministerstvem spravedlnosti jsou stále uvedeny kontaktní údaje na bývalého zaměstnavatele, jež evidentně neplatí).

Byla jsem upozorněna na znepokojující jednání pana MUDr. Igora Dvořáčka, Ph.D., který ještě v pozici přednosty Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice v Ostravě (ÚSL FNO) dal pokyn ke zničení nekroptického materiálu odebraného při repitvě zemřelých Kláry a Moniky Kramných (č. repitvy 644/2013 a 645/2013), k čemuž došlo na základě opatření policejního orgánu Moravskoslezského kraje. Nutno podotknout, že odebraný materiál byl v trestní věci v tzv. kauze Kramný vedený u Krajského soudu v Ostravě pod č.j. 50T 5/2015 zásadním důkazním prostředkem. Tento byl opakovaně zkoumán znalci a pan odsouzený Petr Kramný si zajistil další znalecké posudky pro návrh na povolení obnovy řízení. Obhájkyní však bylo zjištěno, že odebraný nekroptický materiál je zničen skartací, což sdělila Krajskému soudu v Ostravě.

Stejně tak se na Vás obracím i ve věci postupu soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Renaty Gilové. JUDr. Renata Gilová, jako reprezentant soudní moci a zákonný soudce v případu odsouzeného Petra Kramného, v rámci žádostí obhájkyně pana Kramného podaných podle § 110a) Trestního řádu odmítala s odkazem na zabezpečení nekroptického materiálu před zničením či ztrátou opakované žádosti obhájkyně o poskytnutí nekroptického materiálu odebraného z repitvy č. 644/2013 a 645/2013 na pracoviště znalců MUDr. Radka Matlacha, MUDr. Igora Fargaše, prof. MUDr. Ivo Šteinera, Csc. a doc. MUDr. Alexandera Pilina, CSc. Soudkyně má bezesporu právo rozhodovat o nakládání s důkazy, neboť pouze ona má dispoziční oprávnění k důkazům. Nicméně každé právo má i druhou stránku, což jsou korespondující povinnosti. Jednou z nich je učinit veškerá opatření k zabezpečení důkazů a důkazních prostředků, ať se nacházejí kdekoliv. Zmíněná soudkyně taková opatření, která by zabraňovala zničení veškerého nekroptického materiálu odebraného z repitvy č. 644/2013 a 645/2013, a to včetně záložních bločků a histologických řezů (sklíčka), neučinila. Doslova uvedla „…soud neshledává důvod k vydání souhlasu k poskytnutí histologických preparátů a tkáňových bločků mimo objekt Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava, kde byly znalci provádějícími pitvu poškozených Kláry a Moniky Kramných a zpracovateli prvotního soudně-lékařského znaleckého posudku v předmětné věci uloženy. Tento postup předchází nejen možnému znehodnocení histologických preparátů a tkáňových bločků, nýbrž zároveň minimalizuje riziko jejich možného poškození či ztráty.“ Z citovaných slov JUDr. Renaty Gilové je zřejmé, že tato si je vědoma svého oprávnění rozhodovat s důkazními prostředky a povinnosti tyto chránit před poškozením či ztrátou. Této své povinnosti důsledně nedostála, když důkazní prostředek uložený v prostorách ÚSL v Ostravě ponechala „svému osudu“ a nezajímala se o další osud důkazního prostředku. Neodborné a neprofesionální jednání soudkyně je závažným selháním soudce a potažmo i justice. Uvedený materiál je základní a zásadní důkaz a důkazní prostředek v trestní věci Petra Kramného, kdy se ve věci jedná o odborný spor a nekroptický materiál je naprosto nezbytným důkazem a důkazním prostředkem.

Dne 4. 9. 2018 obhájkyně učinila telefonický dotaz řediteli FN Ostrava MUDr. Evženu Machytkovi, Ph.D., zda je předmětný nekroptický materiál zajištěn proti ztrátě či zničení, jak žádala písemně dne 6. 8. 2018. MUDr. Evžen Machytka sdělil, že veškerý nekroptický materiál z repitvy č. 644/2013 a 645/2013, tj. záložní bločky a sklíčka jsou zničeny, a to za doby působení bývalého přednosty ÚSL FN v Ostravě MUDr. Igora Dvořáčka. MUDr. Igor Dvořáček jednal dle sdělení tehdejšího pověřeného ředitele FN v Ostravě na základě jakýchsi vnitřních předpisů nemocničního oddělení, kterým bezesporu ÚSL je. Konkrétně došlo ke skartaci na podkladě operačního postupu SOP-ÚNTP-11, což je standardní operační postup k nakládání s odpady s účinností po revizi od 6. 6. 2016, který je zpracován Ing. Ivanou Madejovou, referentkou pro ekologii a vodohospodářství. Uvedený vnitřní předpis Fakultní nemocnice v Ostravě neuvádí žádnou lhůtu ke skartaci nekroptického materiálu. Materiál pouze definuje, co je odpad, nebezpečný odpad, komunální odpad, jak nakládat s odpady, jak skladovat odpad, jakým způsobem sbírat odpad, odpad shromažďovat a upravovat. K nekroptickému materiálu odebranému při soudní pitvě není v uvedeném vnitřním předpisu nic uvedeno. Jistě se shodneme, že laboratorní příručka, či jakýkoliv jiný vnitřní předpis organizace, není zákonnou normou či minimálně podzákonným právním předpisem a nemůže mít žádný dopad na dispozici s nekroptickým materiálem, jenž je důkazem a důkazním prostředkem v trestním řízení.  Přitom dispozici s důkazy a důkazními prostředky upravuje trestní řád a další právní předpisy a podzákonné normy, nikoliv jakési vnitřní předpisy.

Podotýkám, že dle § 493 ve spojení s § 92 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nejsou části těl ani po smrti movitou věcí, a tedy je nelze považovat za odpad dle operačního postupu SOP-ÚNTP-11. Jelikož vlastníkem a subjektem oprávněným nakládat s předmětným materiálem není Fakultní nemocnice, jak správně uvedl bývalý ředitel MUDr. Svatopluk Němeček, MBA v přípisu ze dne 20. 2. 2017, nebyl MUDr. Igor Dvořáček oprávněn dát pokyn ke zničení předmětného materiálu bez souhlasu soudkyně JUDr. Renaty Gilové.

Výše zmíněné jednání v žádném případě neomlouvá pochybení soudkyně JUDr. Renaty Gilové podporující úvahu, že ve věcech, které napadaly senátu JUDr. Renaty Gilové, běžně nechávala MUDr. Igorovi Dvořáčkovi, Ph.D. tzv. volnou ruku k nakládání s nekroptickým materiálem odebraným při soudní repitvě. Vznikl tak nepřípustný stav, kdy bývalý přednosta ÚSL sice průběžně předává informace soudkyni R. Gilové k tomu, kdy a jaký znalec navštívil pracoviště ÚSL, jakou žádost směrem k ÚSL učinil, ale již nemusel žádat souhlas soudu a konkrétně tedy soudkyně JUDr. Renaty Gilové ke zničení takového materiálu. Pokud by se zmíněná soudkyně zajímala o osud důkazních prostředků uložených na jiných pracovištích ÚSL, věděla by, že každé pracoviště má své vlastní vnitřní laboratorní příručky a taky rozdílnou dobu uložení nekroptického materiálu odebraného při soudní pitvě.

Vše naznačuje tomu, že soudkyně JUDr. Renata Gilová se nikdy nezajímala o podmínky uložení nekroptického materiálu na ÚSL FN v Ostravě, jinak by věděla, že toto pracoviště nemá zpracovanou žádnou relevantní laboratorní příručku pro nakládání s odebraným nekroptickým materiálem a jeho doba uložení byla dána jen a pouze na vůli bývalého přednosty ÚSL FN v Ostravě MUDr. Igora Dvořáčka, Ph.D. Lze tedy konstatovat, že soudkyně JUDr. Renata Gilová svým konáním, resp. nekonáním, úmyslně tolerovala nezákonné nakládání (tím je možné brát i zničení) s nekroptickým materiálem odebraným při obou soudních repitvách (č. 644/2013 a 645/2013).

Zmíněná soudkyně Krajského soudu v Ostravě argumentuje ke skutečnosti, že došlo ke zničení důkazního prostředku, takto: „Předně předsedkyně senátu nedala žádný pokyn ke skartaci zmiňovaného biologického materiálu pocházejícího z pitvy zemřelých Moniky Kramné a Kláry Kramné, což je zřejmé i ze sdělení MUDr. Petra Handlose, Ph.D. z ÚSL FN Ostrava ze dne 13. 9. 2018 (č.l. 7993). O této skartaci nebyla předsedkyně senátu předem ani následně informována, věc s ní nebyla konzultována. Postupováno bylo pracovníky histologické laboratoře, jak plyne ze sdělení v souladu se standardním operačním postupem SOP-ÚMTP-11, přičemž ke skartacím histologického materiálu dochází přibližně v pětiletých časových intervalech na základě rozhodnutí vedení daného úseku.“ Soudkyně přitom vychází ze sdělení MUDr. Petra Handlose, Ph.D. z ÚSL FN Ostrava ze dne 13. 9. 2018 (č.l. 7993 tr., spisu 50T5/2015).

Nad rámec interpelace uvádím, že tato argumentace nese znaky nekorektnosti, neboť přesně obsah sdělení zní:

„Věc: Odsouzený Petr Kramný – vyjádření

Histologický materiál za rok 2013 byl skartován ke dni 22. 3. 2018 pracovníky histologické laboratoře v souladu se standardním operačním postupem SOP-ÚNTP-11. Znalcům není znám žádný právní pokyn, z kterého by vyplývala povinnost oznamovat skartaci zajištěného materiálu orgánům činným v trestním řízení. Problematiku skartace biologického materiálu řeší revidovaná laboratorní příručka, která je od počátku roku 2018 administrativně řešena, a bude uveřejněna na internetových stránkách ÚSL FN Ostrava. Před zpracováním příručky byla skartace řešena rozhodnutím vedení v závislosti na kapacitních limitech skladovacích prostor. Ze záznamů o skartacích vyplývá, že ke skartaci histologického materiálu docházelo přibližné v 5ti letém časovém intervalu na podkladě rozhodnutí vedení ústavu.

 

MUDr. Petr Handlos, Ph.D.

ÚSL FN Ostrava

FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA“.

 

Právní zástupkyně pana Petra Kramného paní JUDr. Jana Rejžková se obrátila s písemnou žádostí na ředitele Fakultní nemocnice v Ostravě s dotazem ke skartaci nekroptického materiálu a písemným sdělením ze dne 3. 10. 2018 (viz příloha interpelace) jí bylo odpovězeno, že ke skartaci nekroptického materiálu, tedy důkazního prostředku, došlo výhradně na základě pokynu doktora I. Dvořáčka. Soudkyně Renata Gilová převzala sdělení doktora P. Handlose z ÚSL FN Ostrava ze dne 13. 9. 2018 jako „obhajobu“ postupu bývalého zaměstnance FNO při zničení odebraného nekroptického materiálu (viz shora specifikované). Je nutno konstatovat, že soudkyně Renata Gilová se ani náznakem nepozastavila nad faktem, že její pravomoc k rozhodování o důkazních prostředcích a důkazech na sebe převzal doktor I. Dvořáček a „obhajuje“ sama sebe tím, že: „O této skartaci nebyla předsedkyně senátu předem ani následně informována, věc s ní nebyla konzultována.“

V této souvislosti bych Vás chtěla požádat o odpovědi na následující otázky:

  1. Kdo rozhoduje o konkrétním místě uložení odebraného nekroptického materiálu?
  2. Je pracoviště, na kterém je uložený nekroptický materiál opatřený postupem podle § 105 trestního řádu vlastníkem tohoto materiálu?
  3. Kdo rozhoduje o přeložení nekroptického materiálu na jiný ústav soudního lékařství?
  4. Kdo je oprávněn rozhodovat o dispozici s uvedeným materiálem, který je současně důkazem v trestním řízení?
  5. Byl doktor I. Dvořáček oprávněn z pozice přednosty ÚSL FN v Ostravě či jakákoliv jiná osoba stojící mimo orgány činné v trestním řízení rozhodnout o zničení nekroptického materiálu, jenž je důkazním prostředkem?
  6. Vztahuje se k jakékoliv dispozici s nekroptickým materiálem odebraným (pořízeným) na základě § 105 trestního řádu v souladu s opatřením policejního orgánu?
  7. Platí zásada, že je-li důkazní prostředek získán či opatřen zákonným postupem, musí být týmž zákonným postupem zničen?
  8. Je takovým zákonným postupem rozhodnutí zaměstnance FNO, tedy osoby stojící mimo orgány činné v trestním řízení, podle operačního postupu při nakládání s odpady SOP-ÚNTP-11 či jiného vnitřního předpisu nemocnice?
  9. Souhlasíte s tím, že operační postup při nakládání s odpady SOP-ÚNTP-11 s účinností po revizi od 6. 6. 2016, který je zpracován Ing. Ivanou Madejovou, referentkou pro ekologii a vodohospodářství FNO a platný pro celou FNO je vnitřním dokumentem FNO a nemůže být titulem pro dispozici s nekroptickým materiálem pořízeným podle § 105 trestního řádu a nemůže být ani závaznou normou pro orgány činné v trestním řízení?
  10. Lze nahlížet na postup konkrétní osoby, která rozhodne o zničení materiálu odebraného či pořízeného postupem podle § 105 trestního řádu jako na jednání nezákonné a přisvojení si pravomoci úřadu, kdy tato osoba není orgánem činným v trestním řízení?
  11. Je pochybením soudů, pokud ignorují žádosti o přeložení odebraného nekroptického materiálu v souladu s trestním řádem na jiné místo, když žádosti jsou odůvodňovány obavou o jeho zničení?
  12. Je povinností soudů v procesním stadiu po podání obžaloby učinit opatření o zachování takového materiálu, který je věcí důležitou pro trestní řízení?
  13. Domníváte se, že je nutné legislativně upravit postup orgánů činných v trestním řízení k dispozici s nekroptickým materiálem odebraným postupem podle § 105 trestního řádu nebo postačuje stávající právní úprava?

 

Zároveň bych Vás chtěla požádat o prošetření a prověření možného nezákonného stavu na ÚSL FN v Ostravě v souvislosti se zničením nekroptického materiálu odebraného při repitvě č. 644/2013 a č. 645/2013 a současně i u Krajského soudu v Ostravě ve věci vedeného pod č.j. 50 T 5/2015 (trestní spis se aktuálně nachází u Vrchního soudu v Olomouci). Pokud dojdete k závěru, že došlo v popsané věci k pochybení či dokonce porušení zákona ze strany soudkyně či znalce, žádám Vás o zajištění nápravy a vyvození trestně právní či kárné odpovědnosti, aby byla i nadále zajištěna právní jistota garantovaná ústavou České republiky.

Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

S pozdravem

                                                                                              Mgr. Jana Černochová

 

Přílohy:

  • Vnitřní předpis Fakultní nemocnice Ostrava Standardní operační postup „Nakládání s odpady ve FNO“ (SOP-ÚNTP-11).
  • Dopis JUDr. Jany Rejžkové ve věci vyjádření k žádostem o poskytnutí informací a listin ze dne 3. 10. 2018.
  • Dopis MUDr. Petr Handlos, PhD. ÚSL FN Ostrava vyjádření ve věci odsouzeného Petra Kramného ze dne 13. 9. 2018.

 

ODPOVĚĎ MINISTRA SPRAVEDLNOSTI NA INTERPELACI NALEZNETE ZDE