Interpelace na ministra zemědělství ve věci zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku

Vážený pane ministře,

 

nejméně v uplynulých dvou letech jsem opakovaně upozorňovala na hrozbu zákazu rybářských olůvek a střeliva s olověným jádrem. Tento záměr původně vyplynul z iniciativy Evropské komise, která minimálně od roku 2015 připravuje podklady a půdu pro schválení nových restrikcí.

 

Po posledním hlasování, které proběhlo minulý týden v Evropském parlamentu o námitce k novelizaci nařízení REACH, je zřejmé, že s největší pravděpodobností budeme do 24 měsíců od publikování novely v úředním věstníku EU plnit novou povinnost, která zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch, nikoliv jen v mokřadech definovaných naší legislativou. V této souvislosti i Vás jistě napadne celá řada absurdních příkladů situací, jako je louže po dešti, tání sněhu atp., které mohou v budoucnu potencionálně ohrožovat držitele olova ve střelivu i rybáře s olůvkem.

 

Podle dalších informací by už 15. ledna příštího roku mělo dojít k jednáním zakazujícím používání olova ve střelných zbraních a munici i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. To ostatně v minulosti Evropské komisi doporučila i Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Střelecké, sportovní a lovecké organizace se zdají být v ohrožení, jelikož neexistuje adekvátní a zároveň bezpečnější ani levná varianta nahrazení olova ve střelách a za rybářské olůvko.

 

V této souvislosti bych se Vás chtěla zeptat na následující otázky:

  1. Jak se Vám daří naplňovat usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 718 ze dne 24. září 2019, ve kterém mj. stojí, že v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní má být vláda aktivní ve vyjednávání s dalšími členy EU a zajistit tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů?
  2. Jakým způsobem přistoupí Česká republika a Váš rezort k návrhu adaptace nově schváleného rozšíření definice mokřadů a zákazu (i samotného držení) olověných střel v aktualizovaném nařízení REACH?
  3. Jaké by byly finanční a jiné dopady v případě neadaptace novelizovaného nařízení REACH?
  4. Jakým způsobem ovlivní novela nařízení REACH myslivce a rybáře v České republice?
  5. Jakým způsobem bude v praxi vypadat sankce legálních držitelů zbraní, především myslivců podle doplněného nařízení REACH, když zákaz držení olověného brokového střeliva bude platit ve vzdálenosti 100 metrů od nahodilých vodních ploch? Co byste doporučil, aby nebyli myslivci v budoucnu pokutováni a zajistili si bezpečný odstup od plochy o velikosti zaokrouhleně více než 3 hektarů kolem vodní plochy? Kdo bude novou povinnost v praxi kontrolovat a vymáhat?
  6. Účastní se některý zástupce ministerstva konzultací a jednání o této tématice přímo v orgánech EU? Pokud ano, s jakým pověřením se jednání účastní a jaké výsledky má jeho činnost?
  7. Jaké stanovisko k plošnému zákazu olova zastáváte a podnikl jste nějaké konkrétní kroky pro to, aby k tomuto zákazu v budoucnu nedošlo? Pokud ano, jaké?
  8. Pokud by byl schválen návrh Evropské komise o zákazu používání olova ve střelných zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářském olůvku, jaký by to mělo dopad na myslivost a rybářství v České republice? Jakým způsobem by reagoval Váš rezort, aby zákaz drtivě nedopadl na myslivost a rybaření?

 

Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

 

S pozdravem

 

Mgr. Jana Černochová