Interpelace na místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu ve věci zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku

Vážený pane ministře,

 

nejméně v uplynulých dvou letech jsem opakovaně upozorňovala na hrozbu zákazu rybářských olůvek a střeliva s olověným jádrem. Tento záměr původně vyplynul z iniciativy Evropské komise, která minimálně od roku 2015 připravuje podklady a půdu pro schválení nových restrikcí.

 

Po posledním hlasování, které proběhlo minulý týden v Evropském parlamentu o námitce k novelizaci nařízení REACH, je zřejmé, že s největší pravděpodobností budeme do 24 měsíců od publikování novely v úředním věstníku EU plnit novou povinnost, která zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch, nikoliv jen v mokřadech definovaných naší legislativou.

 

Podle dalších informací by už 15. ledna příštího roku mělo dojít k jednáním zakazujícím používání olova ve střelných zbraních a munici i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. To ostatně v minulosti Evropské komisi doporučila i Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Legální držitelé zbraní a obranný a bezpečnostní průmysl je v ohrožení, jelikož neexistuje adekvátní a zároveň bezpečnější ani levná varianta nahrazení olova ve střelách.

 

V této souvislosti bych se Vás chtěla zeptat na následující otázky:

  1. Jak se Vám daří naplňovat usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 718 ze dne 24. září 2019, ve kterém mj. stojí, že v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní má být vláda aktivní ve vyjednávání s dalšími členy EU a zajistit tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů?
  2. Jakým způsobem přistoupí Česká republika a Váš rezort k návrhu adaptace nově schváleného rozšíření definice mokřadů a zákazu olověných střel v aktualizovaném nařízení REACH?
  3. Jaké by byly finanční a jiné dopady v případě neadaptace novelizovaného nařízení REACH?
  4. Je možnost se proti přijaté úpravě nařízení REACH bránit soudní cestou? Pokud ano, využije této možnosti Česká republika?
  5. Dotknou se nové úpravy nařízení REACH obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky? Pokud ano, jak?
  6. V jaké fázi se nachází návrh na úplný, chcete-li plošný zákaz olova v EU? Kdy by k takovému zákazu mohlo dojít? Jaké stanovisko v této věci zastáváte a podnikl jste nějaké konkrétní kroky pro to, aby k tomuto zákazu v budoucnu nedošlo? Pokud ano, jaké?
  7. Jakým způsobem přistoupí Česká republika a Váš rezort k návrhu na plošný zákaz olova, který se má projednávat 15. ledna 2021?
  8. Účastní se některý zástupce ministerstva konzultací a jednání o této tématice přímo v orgánech EU? Pokud ano, s jakým pověřením se jednání účastní a jaké výsledky má jeho činnost?
  9. Pokud by byl schválen návrh o plošném zákazu používání olova, jaký by to mělo dopad na český průmysl obecně?

 

Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

 

S pozdravem

 

Mgr. Jana Černochová