Vážený pane předsedo vlády,
nejméně v uplynulých dvou letech jsem opakovaně upozorňovala na hrozbu zákazu rybářských olůvek a střeliva s olověným jádrem. Tento záměr původně vyplynul z iniciativy Evropské komise, která minimálně od roku 2015 připravuje podklady a půdu pro schválení nových restrikcí.
Po posledním hlasování, které proběhlo minulý týden v Evropském parlamentu o námitce k novelizaci nařízení REACH, je zřejmé, že s největší pravděpodobností budeme do 24 měsíců od publikování novely v úředním věstníku EU plnit novou povinnost, která zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch, nikoliv jen v mokřadech definovaných naší legislativou.
Podle dalších informací by už 15. ledna příštího roku mělo dojít k jednáním zakazujícím používání olova ve střelných zbraních a munici i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. To ostatně v minulosti Evropské komisi doporučila i Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Střelecké, sportovní a lovecké organizace se zdají být v ohrožení, jelikož neexistuje adekvátní a zároveň bezpečnější ani levná varianta nahrazení olova ve střelách. To se samozřejmě negativně dotýká i legálních držitelů zbraní obecně, obranného a bezpečnostního průmyslu, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů.
V této souvislosti bych se Vás chtěla zeptat na následující otázky:
- Jak se Vám daří naplňovat usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 718 ze dne 24. září 2019, ve kterém mj. stojí, že v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní má být vláda aktivní ve vyjednávání s dalšími členy EU a zajistit tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů?
- Jakým způsobem přistoupí Česká republika k návrhu adaptace nově schváleného rozšíření definice mokřadů a zákazu (i samotného držení) olověných střel v aktualizovaném nařízení REACH?
- Jaké by byly finanční a jiné dopady na Českou republiku v případě neadaptace novelizovaného nařízení REACH?
- Je možnost se proti přijaté úpravě nařízení REACH bránit soudní cestou? Pokud ano, využije této možnosti Česká republika?
- Jakým způsobem ovlivní novela nařízení REACH bezpečnostní sbory a ozbrojené síly České republiky?
- Dotknou se nové úpravy nařízení REACH obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky?
- V jaké fázi se nachází návrh na úplný, chcete-li plošný zákaz olova v EU? Kdy by k takovému zákazu mohlo dojít? Jaké stanovisko v této věci zastáváte a podnikl jste nějaké konkrétní kroky pro to, aby k tomuto zákazu v budoucnu nedošlo? Pokud ano, jaké?
- Jakým způsobem přistoupí Česká republika k návrhu na plošný zákaz olova, který se má projednávat 15. ledna 2021?
- Jaký názor mají na částečný i úplný zákaz olova ostatní členské země EU a jejich vrcholní představitelé? Jaká jednání se v tomto kontextu již podnikl a s jakým výsledkem?
- Pokud by byl schválen návrh Evropské komise o zákazu používání olova ve střelných zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářském olůvku, jakým způsobem byste reagoval, aby zákaz drtivě nedopadl na myslivost, rybaření, ale i negativně neovlivňoval například biatlon, olympijské disciplíny a obecně legální držitele zbraní v České republice, včetně bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a na ně de facto navázaný obranný a bezpečnostní průmysl?
Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.
S pozdravem
Mgr. Jana Černochová