Jana Černochová v Interview ČT24: Součástí konfliktu jsme už teď. O bojové misi by mělo rozhodnout Valné shromáždění OSN

(ČT 24) Česko podle ministryně obrany Jany Černochové nemá jako členský stát Severoatlantické aliance v úmyslu aktivně vstoupit do rusko-ukrajinského konfliktu. O podobě případné mírové mise, kterou chce kolegům z NATO navrhnout Polsko, je ale Praha připravena diskutovat. „V tuto chvíli musíme apelovat jak na Radu bezpečnosti OSN, tak na Valné shromáždění,“ uvedla Černochová v pořadu Interview ČT24.

Celý rozhovor s Janou Černochovou můžete zhlédnout na ČT24.

Záměr Polska vyslat na Ukrajinu mírovou misi nechtěla ministryně v současné situaci hodnotit. „Mluvila jsem o tom s panem premiérem a ani on nezná přesný návrh polské strany. V momentě, kdy ho budeme znát, bude náš postoj takový, že chceme Ukrajině pomáhat, ale nechceme Českou republiku dostat do konfliktu v pozici aktéra,“ vysvětlila Jana Černochová.

Mírová mise pod vedením Severoatlantické aliance je podle ní protimluv. „V případě útoku Ruska na území členského státu NATO by to zcela jasně byla bojová mise. Článek 5 hovoří jasně.“ Státy by podle ní měly apelovat hlavně na Radu bezpečnosti OSN, ale i Valné shromáždění.

„V momentě, kdy by měla Česká republika mandát Valného shromáždění, mohla by řešit například dodržování příměří,“ zmínila konkrétní příklad vojenského zapojení, o které by ale nejdřív musela požádat ukrajinská vláda a schválit ho obě komory českého parlamentu. „Už v minulosti Česko ukázalo, že má schopné vojáky, kteří jsou schopni dohlížet na příměří i na takových místech, jako je například Sinajský poloostrov.“

„V tuto chvíli určitě není úkol ani mandát NATO, aby někam posílala modré přilby,“ dodala Černochová. Přiblížila i možnost zapojení takzvané Koalice ochotných, která podle ní ale měla mít podporu vojenské velmoci. „Mírová mise by měla mít mandát Rady bezpečnosti a pokud ne, musíme se ohlížet na vyjádření Valného shromáždění, které by se vyjádřilo většinově. Bylo by potřeba asi 130 hlasů a to by, myslím, bylo možné,“ míní.

Putinovým cílem jsme už od Vrbětic, říká Černochová

Zopakovala zároveň, že Česko poskytuje bezprecedentní množství humanitární a vojenské pomoci. „Stoprocentně budeme Ukrajinu dál podporovat. Už v minulých týdnech vláda ukazála, jak moc nám na Ukrajincích záleží,“ řekla s tím, že Češi si podle ní vybavují historické paralely z roku 1968 nebo 1938.

„Myslím, že i výroky pana velvyslance nebo ukrajinského prezidenta potvrzují, že naši vojenskou pomoc velmi pozitivně vnímají a vyměňujeme si seznamy vojenského materiálu, který jsme schopni Ukrajině poskytnout,“ sdělila.

Podle ministryně jsou dodávky zbraní zásadní kvůli tomu, že Vladimir Putin sám sebe dostal do patu a bude otázka jednoho až dvou týdnů, kdy z této situace bude hledat východisko. „Pokud jeho dalším krokem bude ještě větší bombardování civilistů, tak s tím se nehodlám smířit,“ apelovala.

„My už jsme se Putinovým cílem stali, zažili jsme si kauzu Vrbětice. Dostali jsme se do hledáčku GRU, kdy beztrestně vyhodil do povětří muniční sklad, což je zásadní porušení mezinárodních vztahů,“ pokračovala. Uvedla, že Česká republika je v přeneseném smyslu součástí válečného konfliktu s Ruskem už nyní.

„Rusko pod vedením Vladimira Putina porušuje mezinárodní právo, vraždí civilisty, bombarduje civilní cíle, Česká republika v podstatě v té válce je a je její součástí. Nejen, že pomáháme Ukrajincům u nás, ale pomáháme humanitární i vojenskou pomocí.“

Jednání o zapojení dobrovolníků na Ukrajině a novém náčelníkovi Generálního štábu

Příští týden by měla ministryně obrany jednat s prezidentem Milošem Zemanem nejen o válce na Ukrajině, ale i novém náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky, který by nahradil končícího Aleše Opatu. „Příští týden budeme ještě projednávat navýšení vojenské pomoci a jmenování generálů,“ uvedla.

Jedním z témat by mělo být i zapojení dobrovolníků z řad českých občanů v bojích na Ukrajině. Podle Černochové ale dosud prezident žádnou výjimku k účasti českých dobrovolníků na ukrajinské straně neudělil. „Žádosti na resortu obrany musí nejdřív posoudit ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí a následně ho pošleme panu prezidentovi,“ vysvětlila.


Přepis rozhovoru:

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Dobrý podvečer. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který získala Evropská vysílací unie EBU a který v Kyjevě pro ostatní členské televize vedli společně novináři z ukrajinské, francouzské a České televize, odmítl přistoupit na jakékoliv ruské ultimátum. Ultimátum splníme pouze tehdy, až nebudeme existovat, prohlásil Zelenskyj. Jak bude Západ na poslední vyjádření reagovat? Domluví se na mírové misi pro Ukrajinu a jak se z krize poučí česká armáda? Hostem dnešního Interview ČT24 je ministryně obrany Jana Černochová. Dobrý večer.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Dobrý podvečer.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A tady je teď část rozhovoru s ukrajinským prezidentem za Českou televizi s ním mluvil Michal Kubal.

Volodymyr ZELENSKYJ, ukrajinský prezident:
Máme pro vás ultimátum. Tady jsou podmínky. Ty splníte a my ukončíme válku. Takto to není správně. Nikam to nepovede. Tato otázka se netýká jen mě. Týká se faktu, že lidé a vláda jsou jednotní. Nebudeme schopni tomu vyhovět. Nemůžete to v případě ultimáta udělat. Ukrajina ho neplní. Není to fyzicky možné. Ztratili jsme naše lidi. Jak bychom to mohli udělat? Všichni musíme být zničeni, teprve potom bude jejich ultimátum automaticky splněno.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Paní ministryně je evidentní, že Ukrajina se nevzdá. Budeme jí ještě více podporovat a pomáhat?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Stoprocentně ano. Myslím si, že naše vláda už v těch minulých týdnech ukázala, jak moc nám vlastně na Ukrajině a Ukrajincích záleží. Jak moc se umíme vžít do té jejich situace, protože my jsme v podobné situaci byli v roce 68. Když bych ještě použila starší reminiscenci, tak on i ten rok 1938 o nás bez nás byl také v tom, že vlastně nás ty ostatní země nechaly napospas protektorátu, Čechy, Morava, nacistickému Německu. Teď v tuhle chvíli si myslím, že by určitě měla pomáhat nejenom Česká republika, ale i všechny ostatní země Evropské unie. Protože tady vidíte, že čím dále, čím ve větší vzdálenosti jste od ukrajinských hranic, tím menší zájem na té pomoci ty země mají. Proto tady vlastně největší lídr té pomoci je Polsko společně s Českou republikou, se Slovenskem. Minulý týden jsem měla setkání s ministrem obrany Slovenské republiky a také vím, co všechno oni pro ně dělají. Takže tady si myslím, že ty země, tolik možná zesměšňované mnohdy východního bloku, se teď semknuly a tu pomoc té Ukrajině nabízí zcela bezkonkurenční a je to tak dobře. Musíme v tom pokračovat, protože nás s nimi spojuje stejná historická zkušenost.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, bezkonkurenční v tom, že analytici mluví ovšem o tom, že teď se nesmí dopustit zamrznutí toho konfliktu. A chleba na straně Západu, včetně nás se bude lámat tento týden. Znáte detaily té polské žádosti o vytvoření mírové mise?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Zatím ty detaily neznám. Ale ono v době, kdy zuří válka na Ukrajině, je mírová mise vlastně protimluv.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
V tuto chvíli pokud začnou létat rakety až na hranici Severoatlantické aliance nebo Polska, tak ochrana a humanitární pomoc členským zemím Severoatlantické aliance je přece na místě?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Pak to bude bojová mise, nikoliv mírová.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ochrana těch lidí, pokud zaútočí Rusko a bude to třeba i omyl, ale přesto se ten konflikt přiblíží k členskému státu NATO?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Tady ten článek pět v tomhle hovoří jasně. Pokud bychom my jako členské státy Severoatlantické aliance a Severoatlantická aliance je obranný blok, nikoliv útočný, tak pokud by vlastně se cítily ohroženy některé z těch 1-30 zemí, které jsou součástí Severoatlantické aliance, tak v tu chvíli se aktivuje článek pět a vstupujeme vlastně do té obranné politiky. V tuhle chvíli.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
No, ale to se může přece stát?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
… si myslím, že bychom my měli apelovat, jak na Radu bezpečnosti, tak na valné shromáždění. A není pravda, že v minulosti nebyly precedenty, kdy některá rozhodnutí, která na první pohled přísluší Radě bezpečnosti, tak neschvalovalo valné shromáždění, schvalovalo v roce 1956.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Zůstaňme v rámci Evropské unie. My se můžeme bavit i o určitém distancu ze strany Spojených států amerických. Vy jste sama ale říkala, čím dál jsou evropské země od Ukrajiny, tak vidíme změnu nálady i změnu té rétoriky. My musíme tedy pomáhat. To jste před chvílí říkala.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Proto se ptám na to, třeba s jakým mandátem vy pojedete na ta jednání o misi, o pomoci, může být obranná, může být mírová, může být udržovací, může být pomocná. V podstatě jak se nazve jedno, chceme pomoci Ukrajině, sama to říkáte.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
V první řadě.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jaký bude váš mandát?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
V první řadě mluvila jsem dneska o tom s panem premiérem. Ani on nezná přesný návrh ze strany Polské republiky. Takže ve chvíli, kdy budeme mít jasný návrh ze strany Polska, tak ten postoj České republiky bude samozřejmě v tom smyslu, že chceme Ukrajině pomáhat. Na druhou stranu nechceme dostat Českou republiku do nějakého válečného stavu jako přímého aktéra. Tady v minulosti se vlastně používaly termíny jako koalice ochotných, kdy některé země vytvořily nějakou koalici, která byla připravená třeba i pomáhat jiné zemi. Byť jinak ty země byly v rámci nějakého společenství, nějaké kolektivní obrany. Ale to vyžaduje vždycky jednak, aby tam v této koalici ochotných byla ideální nějaká velmoc, která prostě to zaštítí právě díky tomu, že to je velmoc a díky tomu, že vlastně bude i prosazovat nějaký návrh v rámci toho Valného shromáždění. Protože i ta mírová mise Severoatlantické aliance, jak říkám, je to protimluv, je tam válka, tak by musela mít mandát Rady bezpečnosti. Prostě bez toho se nepohneme. Takže když se chceme posunout dál od Rady bezpečnosti, musíme se rozhlížet po Valném shromáždění. Valné shromáždění 193 zemí by mohlo hlasovat o nějakém mandátu. Tyto případy se hlasují dvoutřetinovou většinou, takže jestli to dobře počítám, tak by to muselo být nějakých plus mínus 130 hlasů. To si myslím, že by se dát dohromady mohlo a že by se vlastně mohlo udělat něco podobného, co se udělalo v roce 1956, když se řešila suezská krize, nebo co se řešilo v roce 1978, kdy se ustanovovala takzvaná mise MFO, kde mimochodem doteď máme i my naše vojáky. Je to vlastně ta mise, která observuje nebo respektive ty jednotky, které tam působí, tak dohlíží na udržování prostě příměří mezi Egyptem a mezi Izraelem. Tohle všechno si myslím, že je na stole, ale rozhodně asi v tuhle chvíli to není o tom, že by Severoatlantická aliance mohla někam poslat modré přilby. Tohle není prostě úkol nebo respektive mandát.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Pokud se najde cesta, vy tady naznačujete, kudy by se ta jednání mohla ubírat. Já jsem před chvílí mluvila o nějakém distancu Spojených států amerických, ale ty mluví o tom, že žádná noha amerického vojáka teď nevstoupí na Ukrajinu. Nic se neříká o nějaké letecké podpoře. To jenom k tomu, že jste říkala, že je potřeba mít nějakou výraznou velmoc v takové misi. Tam teoreticky by se mohlo možná i s Američany počítat. Nicméně vy potom jako ministryně obrany, tedy pokud by se šlo tou cestou, kterou naznačujete, byste byla pro, Česká republika by byla pro, aby se účastnili čeští vojáci takové mise, pokud se jí najde, v souladu s mezinárodním právem nějaký mandát?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já si myslím, že Česká republika ve chvíli, kdy by to mělo jasný mandát Valného shromáždění, tak by se mohla účastnit, a pak by to mohla být mírová mise nebo nějaká prostě mise, která by řešila nějaké třeba nastalé příměří a mohla by být jednou z dohlížejících zemí, protože už jenom díky tomu, že vlastně jsme historicky i s Ukrajinou velice spojení, že tam prostě rozumíme těm lidem. Ti lidé by nás nebrali jako agresora. Tady jsem ještě opomněla říct, že vždycky, pokud vojáky někam vysíláte nebo vojáky někde přijímáte a jsou to demokratické země. Ukrajina je demokratickou zemí. Tak by musela o to požádat Ukrajina. Stejně jako by náš parlament v obou komorách, v obou výborech musel takovéto vyslání schválit. Umím si představit tu následnou debatu, která by k tomu byla. Ale tady je zapotřebí vědět, kdo by byl součástí vlastně té aliance a jaký mandát by vlastně ta aliance měla, protože...

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Nicméně za Česko ano?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Myslím si, že Česká republika i v minulosti ukázala, máme ty vojáky na MFO, že má natolik schopné vojáky Armády České republiky, kteří jsou schopni dodržovat a dohlížet nad nějakým příměřím i v tak exponovaných místech, jako je třeba Sinajský poloostrov.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Proč se na to ptám, protože v podstatě pak budete volit mezi umíráním civilistů a nepomáhání Ukrajině? Jít z toho zamrzlého konfliktu. A mezi hrozbou, že Putin zaútočí i na nás, protože ať se ta mise jmenuje jakkoliv, jeho to zajímat nebude. Budete ochotná si stoupnout pak před národ, před republiku a říct - jdeme do toho, protože obhajujeme demokratické hodnoty? Ale může se stát, že se staneme Putinovým cílem i my?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Víte, my už jsme se Putinovým cílem stali. My jsme si zažili kauzu Vrbětice ve zcela bezprecentně. Rozumím, ale my už jsme se dostali do hledáčku GRU, kdy tady zcela beztrestně, zatím beztrestně vlastně vyhodil do povětří muniční sklad, což je prostě i z hlediska nějakých ženevských a jiných úmluv zásadní porušení nějakých mezinárodních vztahů. Tak oni vlastně tu situaci i v České republice eskalovali tak, že dneska se nemůže nikdo divit ani tomu, že premiér Fiala, já jsem za to velmi vděčná, se rozhodne jet na Ukrajinu osobně, aby tím jasně demonstroval podporu ukrajinskému lidu a prezidentovi Zelenskému.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Ano a říká, že věci, které člověk považuje za správné.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
By měl dělat.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
By měl dělat. Co vy ministryně obrany, která bude součástí nějakého rozhodování o mandátu pro české vojáky, jít na nějakou takto popsanou misi? Pokud se na ní mezinárodní společenství dohodne nebo země, které budou ochotné do ní jít, dohodnout, si stoupne před občany České republiky a řekne, od teď jsme opravdovým cílem Vladimira Putina a jeho zbraní.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Jako ministr obrany by měl umět přijímat i takhle zásadní rozhodnutí, takže jsem připravená přijímat zásadní rozhodnutí. Ale bylo by ode mě teď v tuhle chvíli neprofesionální, abych říkala, půjdeme tam, nepůjdeme tam, když neznáme ty podmínky. Tady je zapotřebí na prvním místě říct…

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
… na tom mezinárodním poli mně teď jde čistě jenom o ten rozměr, jaká slova, případně zvolíte, abyste řekla lidem, že naši vojáci tam jdou, hájit co, za jakou cenu a vyložila na stůl teď v uvozovkách ruské karty. Co všechno Rusko má k dispozici a může Česku způsobit?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To už se vlastně děje dneska, kdy vidíme, že Rusko pod vedením Vladimíra Putina porušuje mezinárodní právo, porušuje ženevské úmluvy, vraždí civilisty, bombarduje prostě civilní cíle. Já si myslím, že už Česká republika prakticky v té válce je. A že i občané České republiky to tak vnímají, že jsme toho součástí, protože nejenom, že pomáháme Ukrajincům, aby nějakým způsobem přežili tu dobu, než se třeba budou moci do své země vrátit. Ale i jako Česká republika se snažíme právě těmi našimi zbraněmi i humanitární pomocí Ukrajině pomoci. A pokud by si tohle už někdo vykládal jako nějaký vklad, vstup České republiky do toho konfliktu, tak v něm vlastně jsme.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Mimochodem zbraňové systémy ES 300, jestli předat na Ukrajinu nebo ne, to všechno vlastně může vyvolat jakoukoliv reakci Vladimira Putina. Neukazuje se teď, že dávkování sankcí vůči Rusku nebylo na místě? Protože po těch několika týdnech jsme tam, kde jsme byli. Pořád se bojíme jeho červeného tlačítka úplně stejně, jako když jsme mírně začali a přitvrzujeme?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Česká republika byla jednou ze zemí, která chtěla sankce od samého začátku mnohem tvrdší. To, že se postupně dávkovaly, to byla nějaká všeobecná dohoda v rámci Evropské unie, ale Česká republika samozřejmě prosazovala od začátku sankce tvrdší. Myslím si, že určitě těch sankcí na začátku tvrdších mělo být mnohem víc. A samozřejmě si nechat ještě nějaké do zálohy, abychom nějaké případně další ještě mohli přidávat. Ale ten postoj České republiky v tomto ohledu byl co nejtvrdší sankce.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jak dál s tou vojenskou pomocí, pardon. Váš poslanec, Pavel Žáček, dnes v našem vysílání mluvil o tom, že vlastně my tu musíme najít něco mezi nic a jadernou válkou. Co tam všechno je?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Co se týče jaderné války, tak si myslím, že snad až tak daleko Vladimir Putin nehodlá zajít. Myslím si, že chvála bohu, má kolem sebe pořád nějaké lidi, kteří disponují stejným v uvozovkách jaderným kufříkem jako on. A je tedy možné některé systémy deaktivovat. Takže já to v tuto chvíli nepovažuji za nějakou aktuální hrozbu, která by měla nastat. To, že prostě se chová nepředvídatelně, to je druhá věc. Shodují se na tom i různí zástupci zpravodajských služeb i psychologové, kteří sledují vlastně vývoj jeho osobnosti, že on se vlastně dostal sám, sebe dostal do patu. A bude otázka jednoho, možná dvou týdnů, kdy z toho patu bude hledat nějaký exit, nějakou cestu ven a jaký ten exit bude, jestli to bude ještě větší masakrování civilních obyvatel. A my tomu budeme jako Západ přihlížet. To prostě s tím se já smířit nechci, proto pořád hledám cestu…

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Vojenská pomoc za Českou republiku…

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Je víc než 750 milionů korun. Dál vláda, dál vláda schvaluje další vojenskou pomoc. Ta naše vojenská pomoc je od těch krátkých zbraní přes munici pro další nespecifikovaný vojenský materiál, který se omlouvám, že vám nebudu specifikovat, ale nechtěla bych samozřejmě, aby se dostávaly tyhle ty informace na veřejnost.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A pomáhá?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, pomáhá. A myslím si, že i výroky pana velvyslance ukrajinského tady nebo i Volodymyra Zelenského z těch různých callů, které má i s premiérem České republiky, tak jsou příznivé v tom smyslu, že oni velice pozitivně tu naši pomoc vnímají. Já jsem minulý týden hovořila s panem, s panem ministrem obrany Reznikovem, který také velmi je vděčný za pomoc České republice. A opět jsme si vyměnili další seznamy vojenského materiálu, který se snažíme pro Ukrajinu obstarat. A vědí, že nás je v tomto ohledu spoleh. Chtěla bych poděkovat všem svým kolegům, kteří skutečně dlouhé hodiny od vypuknutí té války, tak dělají všechno pro to, abychom ten materiál na Ukrajinu bezpečně dovezli.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Američani posílají další bojové průzkumné drony, protitankové, protiletadlové střely. Pořád se diskutuje ještě alespoň v rámci členských zemí Severoatlantické aliance o tom systému S300 nebo už ta debata není? Nebo dokonce se znovu naopak otevře v Bruselu třeba debata dodávání stíhaček?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já myslím, že včera to i řekl jasně nebo minulý týden to řekl jasně můj slovenský kolega, Slovensko je jednou z těch zemí, které je bude dodávat, a vlastně reagoval na výhrůžky pana Lavrova, který prostě řekl, že nenechá tyto zbraňové systémy projet, aby dojely na místo určení. Tohle přece je úplně absurdní, že tady Česká republika nebo Slovenská republika chce pomáhat. Ano, já myslím, že je všechno dobře. V tomhle ohledu si myslím, že už to je rozhodnutí slovenské vlády…

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A stíhačky vlády?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Na našich stíhačkách neumí Ukrajinci lítat. My máme Gripeny, my nemáme Migy. Vím, že ta poptávka ze strany Ukrajinců je po Migu 20, 21 nebo 23 teď nevím přesně ty čísla. My každopádně máme Gripeny, což je úplně jiný systém a máme je navíc i pronajaté. Takže my bychom je ani nemohli poskytnout. Hledáme prostě jiný vojenský materiál.
Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jsou to Američani, kdo to nejvíc blokuje nebo jsou to další západní země, členové Severoatlantické aliance? Ta zvláštní přesmyčka Poláků, samozřejmě ta už nějak vyšla do ztracena, ale dovedu si představit jiné posuny zbraní a jiné posuny stíhaček v rámci Severoatlantické aliance.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Víte, já si myslím, že určitě jiné země k tomu přistupují hodně podobně, jako k tomu přistupuje Česká republika, že některé věci prostě neříkáme na veřejnost v tomto prostředí, které bohužel tedy nemáme stoprocentní jistotu, jaké informace se potom dostanou na tu stranu, na kterou bychom nechtěli, aby se dostaly. Takže bych chtěla ubezpečit. Není to uzavřená debata. Jak říkám, myslím si, že se některé věci dějí, aniž by některé země se z těchto věcí vyznávaly ve veřejném prostoru, a je to tak dobře.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Budou nějací vojáci České republiky v nejbližších měsících, dnech, týdnech nasazeni v rámci posilování východního křídla Severoatlantické aliance? Míří těch 650 na Slovensko, už s tím počítáte?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Je to tak. Jenom pro upřesnění v tuhle chvíli máme 200 vojáků v rámci předsunuté přítomnosti v Lotyšsku a v Litvě. Od 1. dubna budeme hlídat se 100 vojáky a 5 Gripeny Pobaltí. Tam těch vojáků bude také 100, to je ten airpolicing, který je vlastně pravidelný, už pravidelná mise České republiky. Zároveň se na základě vlastně jednoho článku Severoatlantické aliance aktivovaly síly velmi rychlé reakce, které zatím drží strategickou hotovost. To je 580 vojáků v České republice. Zároveň ve čtvrtek nesu do Poslanecké sněmovny, což je už finále, protože už to schválily oba výbory, schválil to i Senát. Nesu návrh na vyslání až 650 vojáků České republiky na Slovensko v rámci té slovenské Battle Group, která by měla proběhnout pod naším velením. A tady vlastně dneska jsem se s panem náčelníkem generálního štábu bavila o tom, že by vlastně teď někdy v měsíci dubnu, možná koncem března už tam měli někteří naši logisté najíždět, aby vlastně pomalu přebírali velení, aby se ta Battle Group začala konstituovat. Tak, aby prostě v ideálním stavu byla, řekněme, od léta plně vlastně funkční. Těch vojáků v této Gattle Group by mělo být až 2100. Měla by být tato Battle Group složená z vojáků Armády České republiky, Slovenska, Polska, Slovinska, Spojených států amerických, Německa. A snad jsem na nikoho nezapomněla. A mělo by těch vojáků být až, z Nizozemska, až 2100.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Kolik dobrovolníků z Čech už na Ukrajině? A kolik je žádostí? Podle Lidových novin vy jako ministerstvo evidujete 500 žádostí, ale lidé v tom mají trošku zmatek, tak je posílají i na Hrad, i když primárně by je měli k posouzení posílat na váš úřad. A tam se mluví i o dalších 600, takže přes 1000 je teď nevyřízených žádostí neposouzených, jak je to?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To si nemyslím, já si myslím, že některá ta jména jsou stejná, která poslala tu žádost, jak na ministerstvu obrany, tak do prezidentské kanceláře. Aspoň takto, jsme si to i vykomunikovávali s kolegy z prezidentské kanceláře vlastně s tou vojenskou sekcí. Náš úřad jako resort ministerstva obrany je vlastně tím správním úřadem, kam by se ta žádost měla adresovat. My v té správní lhůtě, která je daná opět správním řádem, tak pošleme toto ke stanovisku jednak ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra to posoudí z pohledu různých zpravodajských služeb. Jestli ta osoba, která má ten zájem, tak nějakým způsobem není v jejich hledáčku. Stejnou žádost ve stejný okamžik posíláme ministerstvu zahraničních věcí, které to zase posuzuje z pohledu toho, jaké vztahy má Česká republika, mezinárodní vztahy s touto zemí. Tohle přijde zpátky na resort ministerstva obrany a my to odešleme do prezidentské kanceláře. A je na panu prezidentovi, aby rozhodl.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
V kolika případech už rozhodl?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já myslím, že zatím ještě nerozhodl snad v žádném případě, protože je stále platná ta jeho věta, kterou vlastně říkal na počátku těch žádostí. Kdy říkal, že on nechce v těchhle věcech rozhodovat pozitivně v tom smyslu, aby tam ti lidé vyjeli se souhlasem prezidenta republiky.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Kolik je dobrovolníků na Ukrajině?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
To já nevím.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jsou tam?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Myslím si, že jsou, že určitě celá řada lidí odjela, aniž by se ptala. A vím to i samozřejmě z nějakých zpravodajských brífinků, že tam nějaké občany České republiky máme, ale ty počty jsou skutečně v této době velice těžce dohledatelné. Protože se ti lidé nikde úplně nehlásí a víceméně ani nepoznáte, jakou zemi zastupují. Protože to samozřejmě pokud někdo jde bojovat na Ukrajinu, tak by s sebou neměl mít občanský průkaz nebo nedej bože, pokud je třeba příslušník aktivní zálohy, tak by s sebou určitě neměl mít vojenskou knížku nebo nějaké insignie, které budou někoho směřovat k tomu, že se jedná o příslušníka armády, byť v aktivní záloze České republiky. To by byla obrovská chyba a opět by to bylo tedy zatažení České republiky do nějakého konfliktu.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Kdo bude nástupcem Aleše Opaty? K tomu se ještě chci dostat, než se rozloučíme a kdy to bude?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Nástupcem Aleše Opaty bude ten, na kom se shodnu s panem prezidentem republiky jako vrchním velitelem ozbrojených sil.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Kdy o tom budete mluvit? Mluvilo se o červnu. Ono to docela spěchá.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ano, příští týden mám schůzku s panem prezidentem, kde s ním chci projednat i tuto záležitost. Chci s ním projednat navyšování státního rozpočtu a chci s ním projednat i návrhy na jmenování generálů, takže příští týden. Ponesu tam jedno jméno.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jedno jméno toho člověka, který má být šéfem armády?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Ponesu tam svého kandidáta, pokud má pan prezident jiného kandidáta tak.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Co s tím budete dělat?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Pak si to spolu budeme vyříkávat a pevně věřím, že já ho přesvědčím o tom, že ten můj kandidát je tím nejlepším kandidátem pro Českou republiku. Ano, já už jsem si vybrala.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Neřeknete to?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Neřeknu, bylo by neslušné to říkat nejprve do veřejnosti než panu prezidentovi. Moc se omlouvám.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
Jana Černochová, ministryně obrany, děkuju, že jste přišla a na shledanou.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany /ODS/:
Já také děkuji, na shledanou.

Barbora KROUŽKOVÁ, moderátorka:
A začínají Události, v nich uvidíte rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který pořídil v rámci EBU za Českou televizi Michal Kubal.