(CNN Prima News) Není pro mě překvapením, že by lidi bez bezpečnostní prověrky BIS sledovala. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekla poslankyně ODS Jana Černochová. Narážela tím na možné sledování ekonomického poradce hlavy státu Martina Nejedlého.
Celý rozhovor s Janou Černochovou můžete zhlédnout na CNN Prima News.
Prezident Miloš Zeman pro Blesk.cz řekl, že BIS měla odposlouchávat lidi v jeho blízkém okolí s tím, že on sám nemá telefon a půjčuje si ho. Tím pádem by zpravodajská služba sledovala i jeho. Mezi odposlouchávanými měl být i ekonomický poradce hlavy státu Martin Nejedlý.
„Pan Nejedlý má úzké vazby na Rusko, takže pro mě není překvapení, že lidé bez bezpečnostní prověrky jsou sledováni. Pan Nejedlý není ústavní činitel. Odposlech se nedává na jméno, ale na telefonní číslo. Stačilo by, aby si prezident přečetl legislativu a rozmyslel si, od koho si bude půjčovat telefon,“ uvedla Černochová, která je expertkou své strany na oblast obrany a bezpečnosti.
BIS se nemůže bránit
„Premiér by neměl zasahovat do toho, kdo má koho sledovat, a řekl to prezidentovi správně. Prezident je šéf ozbrojených sil, ne bezpečnostních sborů, jak si možná sám Zeman myslí,“ dodala Černochová.
Zeman uvedl, že mu měl Babiš slíbit zastavení odposlechů, ale údajně tak neučinil. Premiér se vůči těmto slovům hlavy státu ohradil s tím, že do práce BIS nezasahuje.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) považuje útoky na BIS za nešťastné.
Odposlechy v Evropě
„Před třemi lety unikla zpráva, že 90 až 95 procent telefonních hovorů je různými tajnými službami v Evropě odposloucháváno. KSČM snad byla jediná, která protestovala proti umisťování černých boxů do sítě operátorů, o kterých nikdo neví, co dělají,“ prohlásil Leo Luzar (KSČM). „Vy jste zůstal v 80. letech, když byly analogové telefony – a StB odposlouchávala všechny analogové telefony,“ reagovala na svého kolegu Jana Černochová.
Jaroslav Foldyna (SPD) si myslí, že se jedná o podnět pro sněmovní komisi kontrolující činnost BIS. „Pokud je co prověřit... Zatím jde jen o neověřené výroky pana prezidenta a nesouhlasí s nimi ani premiér,“ dodala Černochová.
Přepis rozhovoru:
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den, krásné nedělní poledne. Na CNN Prima News pokračuje Partie velkou politickou diskuzí. Ve studiu je zástupkyně a zástupci čtyř politických stran a hnutí. Vítám paní Janu Černochovou, předsedkyni výboru pro obranu z ODS. Dobrý den.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Dobrý den.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Lubomír, Zaorálek ministr kultury z ČSSD a v kontextu dnešní diskuse také bývalý ministr zahraničí. Dobrý den.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Dobrý den.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Leo Luzar, místopředseda poslaneckého klubu KSČM. Dobrý den, vítejte.
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Dobrý den vám, i divákům.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Jaroslav Foldyna, poslanec SPD. Dobrý den.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Dobrý den.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Naše první velké téma Afghánistán. Jakým slovem, jakou emocí si popisujete, co se tento týden odehrálo v Afghánistánu. Poprosím pro začátek nějakou stručnou odpověď, pane ministře.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Jakou emocí?
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Slovem.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Mně to připadá, že to je dost neutěšený obraz, protože je to naplnění něčeho, co už se delší dobu k tomu schylovalo a nabíralo to velmi nepříjemnou podobu. Mně to připomíná rok 1938. To je to, co mi připadá dneska nejsilnější. To, jak se vyjednávalo s Talibanem a vlastně se do toho vůbec nepustila afghánská vláda. Ghání vlastně utekl stejně jako Beneš v době, kdy bylo zřejmé, že už je vlastně všechno ztraceno a že nemají šanci a dneska tam bude protektorát Talibanu. Čili mně připadá tohle zopakování téhle politiky, které jsme byli svědky my sami a možná bychom tomu právě mohli rozumět, že se prostě vyjednává s někým, kdo byl tehdy to byl Hitler, tehdy se vyjednávalo s Hitlerem a Česká republika z toho byla úplně vyloučena. Tady se vyjednávalo s Talibanem, vlastně se ani nehledělo na to, že ten Taliban vůbec nedodržuje to, co slíbil i v těch provizorních dohodách, které měl s Trumpem, bohužel Biden to převzal, také se moc nestaral o to, že Taliban neplní ani to minimum, co měl z těch smluv a nakonec se vlastně odešlo způsobem, ten Bagram, ta základna je dobrý příklad, dokonce se ani řeklo tomu afghánskému veliteli, že se odletí. Takže vlastně ten odchod se dělal ještě hůř než v Saigonu, nebo kdekoliv jinde. Vlastně ani nebyl zajištěn ten odchod, utíkalo se úplně ve spěchu a vlastně ani nebyl prostor na to se postarat o to, aby se důstojně odešlo. Když odcházeli Rusové jako v roce 1989 v únoru, tak odešli spořádaně a pak ještě 3 roky vlastně se udržel u moci ten režim a Nadžíbulláh byl zabit až v roce 96. To znamená, tady to bylo něco neuvěřitelného a ten způsob, jak se to celé zhroutilo, mi připadal děsivý. Děsivý nejenom vůči Afghánistánu a ten dopad toho, já vám řeknu jednu větu, což se možná neví, teď jsem si přečetl v Global Times, které vydává čínská komunistická strana, a tam je věta - stažení je velká předzvěst tchajwanské budoucnosti, protože se ukázalo, že jestli nestojí Američanům námaha nebo nějací zranění tisíce v případě Afghánistánu, tak zřejmě není schopen nést náklady konfliktu kolem Tchaj-wanu, takže v tom já říkám, je to...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
To není jedna věta.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Já jenom říkám, když říkáte ty pocity jako, tak moje pocity jsou docela děsivé.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju a není to ani stručné, ale takový už je pan ministr Zaorálek. Paní předsedkyně, vaše slovo, emoce, co popisuje tento týden uplynulý v Afghánistánu.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Zklamání, ale na druhou stranu obrovská hrdost na naše vojáky. Obrovská hrdost na to, co tam v těch posledních hodinách dokázal i velvyslanec v Afghánistánu, pan gen. Baloun. A tady opravdu to bylo osvícené rozhodnutí poslat do Afghánistánu člověka, který měl vojenskou zkušenost, i bojovou zkušenost a skutečně on tam společně se svým týmem a s našimi vojáky odvedli obrovský kus práce. Ale to zklamání, pokud bych se vrátila k té první emoci, tak to samozřejmě pramení z toho, že v této zemi jsme byli nějakých 19 let, 19 let si myslím, že naši vojáci se těšili i dobrému renomé právě u těch Afghánců, protože my možná na rozdíl od některých jiných vojáků jsme tam něco budovali, my jsme tam stavěli školy, stavěli jsme tam a pomáhali jsme a měli jsme zdravotní personál v nemocnicích. Něco jsme tam budovali. O to větší zklamání je, to tady i říkal můj předřečník, pan ministr, jakým způsobem a jak kvapně jsme se tedy z Afghánistánu stáhli. A samozřejmě s tím přišla celá řada dalších problémů, které tam byly, ať už to byla ta pozdní vlastně evakuace lidí, kteří tam zůstali, včetně tlumočníků a spolupracovníků, našich vojáků, se kterými jsme tam léta bok po boku, muž vedle muže, žena vedle muže, spolupracovali. Takže tady skutečně ty emoce jsou velmi silné. A je to i 14 obětí, 14 vojáků v Afghánistánu zahynulo. Takže my bychom se měli snažit o to, aby ten jejich odkaz jsme si připomínali, abychom tady vlastně nevzpomínali na ten Afghánistán pouze optikou toho konce. Určitě se mi vybavuje další emoce, a to ta, že mám obavy z toho, co se teď bude dít ve světě, co se bude dít nejenom v Evropě, co se bude dít ve Spojených státech, protože těmi 19 nebo 20 lety v Afghánistánu jsme si zaplatili bezpečnost v Evropě, a to teď může být jinak.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Stejná otázka, pan poslanec Luzar, poslanec KSČM. Všichni umíte dlouze hovořit, prosím...
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Tady emoce nejsou na místě. Emoce by byly na místě, kdyby bylo něco neočekávaného. Pro nás to jsou slova, protože my už dlouho říkáme, že ten Afghánistán pro nás je neudržitelná záležitost. Již v roce 2015 se vědělo, že ty problémy tam jsou a pouze se zastíraly. Tady si dovolím připomenout, kdo vládl ministerstvu zahraničních věcí v těchto letech a kdo doposud tam vládne, a je to sociální demokracie, proto mě překvapují slova kolegy Zaorálka v tom dobrém slova smyslu, ale jak byl ministr zahraničních věcí, jsem nikdy neslyšel ty výhrady vůči naší angažovanosti v Afghánistánu, vůči těm podmínkám, které tam jsou a ty informace tady neustále byly. Takže emoce, to není o emocích, to je pouze o tom, jak umíme pracovat.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Já vám dám prostor, pane Zaorálku.
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Jak umíme pracovat v rámci Aliance, nebo jak Aliance vůbec pracuje, protože ta Aliance vlastně ukázala svoji absolutní neschopnost a absolutní podřízenost Spojeným státům americkým, které dělaly své věci, nikoho do toho nezatáhli, nikoho neinformovali, ani své nejbližší neinformovali, všechny nechali napospas času a prostě si zařídili své. Pouze ovlivněno nějakými volebními výsledky a volebním průzkumem, který probíhal v Americe, Donald Trump to jasně naznačil. A prostě to jsou problémy. A můžu se zeptat, jediná věc, která tady je, a to je otázka, co bude dál? Správně tady zaznělo, bavme se o Iráku, vždyť je to úplně totéž, jak přes kopírovací papír...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Bude to předmětem další diskuse...
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
...je to velká problém, kdy je tady obrovská deziluze z USA. Ale pro nás nic překvapivého, KSČM dlouho říká, že tyto konflikty, které jsou ve světě, stojí pouze mnoho životů, mnoho peněz. Ale nevedou k cíli.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Jestli mohu...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vy chcete říct, že jste kritizoval tu misi nebo prodlužování mise v Iráku, v Afghánistánu 2018.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Kdybych to věděl, tak jsem si tady vzal některá vystoupení v době, kdy jsem byl ministr zahraničí. A dále bych mu ukázal, že i v té době jsem ve Sněmovně říkal, že mám velký problém s tím, že stejně jako předtím, než jsem byl ministr, nevidím strategický cíl, že mám pocit, že narazíme do zdi. Ty věci jsem opakoval neustále, dokonce jsem toho využíval, když jsem se účastnil jednání NATO, na to teď není čas, jenom říkám, tohle není přesné, ale zároveň...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Já tady tu statistiku pana ministra mám. V roce 2010 hlasoval proti, v roce 2012 hlasoval pro, v roce 2014 hlasoval pro, v roce 2016 byl omluven z důvodu zahraniční cesty, v roce 2018 hlasoval pro.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Já jsem tehdy zdůvodnil svoje hlasování, protože nebylo dost dobře možné, abychom v té době řekli spojencům jednostranně, že se z něčeho stahujeme. Ten problém byl v tom, že naše povinnost byla, a o to jsem se snažil, upozorňovat na to, že celá akce začala nešťastně, já jsem nikdy nesdílel nadšení tím, že se šlo do Afghánistánu, pokládal jsem to za překompenzovanou reakci, která od začátku neměla jasně stanovený strategický cíl a pak úplnou katastrofou se stalo rozhodnutí jít do Iráku, a to byly věci, proti kterým jsem vystupoval systematicky. To, že jsme se potom ve vládě dohodli na nějakém postupu, to jsem respektoval, ale své výhrady jsem říkal neustále. A hlavně, já s vámi nesouhlasím ani s tím, jak dobře jsme tam byli vnímáni, to jsou všechno ty iluze, měli bychom si říct, že o Afghánistánu se tady léta lhalo jako a že ta představa, víte, v Afghánistánu platí, že nerozlišovali mezi Čechy a mezi Američany a my jsme byli stále více vnímáni jako okupanti. To náhlé zhroucení té moci je prostě důsledkem toho, že nás stále vnímali jako někoho, kdo v té zemi si dělá pořádek v zemi.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Z 19 let jste byl 7 let ministr čehosi v zahraničí, teď jste kultury a hlasoval jste pro, z 19 let, co jsme tam, 7 let jste hlasoval pro. Já myslím, že to divákům stačí.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Foldyna, váš popis toho týdne.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Podívejte se, pro mě je to fatální prohra, politická prohra politiků ze Spojených států a stratégů ve Spojených státech. Je to velmi podobné něco, jako když byla okupace Československa Varšavskou smlouvou, to také nerozhodli Maďaři ani Poláci, ale rozhodli to v Moskvě a okupovali Československo. A stejně tak strategicky špatně a politicky špatně rozhodlo politbyro ve Spojených státech, a my jsme tomu přikyvovali. My přece víme, že ta mise byla splněna tím, že po 11. září vojska dostala pokyn a dobyla, v zásadě dobyla Afghánistán. My máme vojáky na to, aby bránili a strategicky dopředu působili odstrašivě vůči těm silám, které by nás mohly napadnout, to jsou naši vojáci. Ale naši vojáci nejsou žádný komando, který dělá politické školení, tak jako Spojené státy školily Afghánce v genderismu, multikulturalismu. To jsou takový nesmysly, vojáci jsou profesionálové, čest naší práci těch vojáků České republiky, kteří profesionálně plnili svoji úlohu. Nicméně politici jim dali špatný zadání. A vypadáme dneska jako banda idiotů, promiňte, s odpuštěním, vypadáme jako užiteční hlupáci. Ale to rozhodnutí klíčový a špatný bylo ve Spojených státech.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pojďme, prosím, trochu tu debatu strukturovat, protože Afghánistán je velké téma, z mnoha úhlů pohledu. Já si dovolím teď nastínit domácí úhel, ta evakuace leteckým mostem z Kábulu, kdy Česká republika přepravila zaměstnance ambasády a 170 obyvatel Afghánistánu, jsou to lidé, kteří s námi spolupracovali, nebo to byly jejich rodiny. Podle Andreje Babiše je ta operace u konce, další spolupracovníky už podle ministra Kulhánka mohou přivézt pouze spojenci. Máte informace, že se to tak děje, pane ministře?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Já nejsem ministr obrany, ani ministr zahraničí...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Od svých kolegů, tak to myslím.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Ano, ale já se domnívám, že ten problém není v České republice, přece pokud došlo k tomu, že je třeba se stáhnout z Afghánistánu, tak to měla být akce Aliance. A nebylo možné to postavit jako…, jako nebylo možné to postavit, já vám mohu citovat evropské politiky, britské, ale i evropské, francouzské, kteří prostě jsou plni rozhořčení, že vlastně tahle věc se víceméně vůbec nepřipravila. Jako jestliže, i kdybychom se nakrásně chtěli stáhnout, tak by bylo dobré se na tom dohodnout, dohodnout si nějaký realistický termín toho stahování, zajistit příměří a zajistit třeba to, že to nebude mít důsledky pro ty, kteří s námi spolupracovali v Afghánistánu. Ta tragédie je, že nic z toho se nestalo, že jsme byli přesto, byli jsme prostě před to postavení jako před hotovou věc a nikdo se vlastně s námi nebavil o té strategii, o tom, jak se to provede, tak se potom utíkalo úplně masově. V tom je přece ta tragičnost toho, že jsme nedokázali se jako spojenci dohodnout na tom, co se děje, že vlastně jsme byli, že jsme si to potom každý řešili skoro po svém a dodatečně jsme si honili způsob, my jsme si navzájem pomáhali, to je vlastně, v tom je to selhání, v tom, že tam selhání, že se vlastně nechováme jako Aliance, ve které skutečně postupujeme na základě nějakého plánu, ale to není nic nového, celý útok, celý způsob, jak se šlo do Afghánistánu, bylo… od začátku. Způsob, jak se šlo do Iráku, byl… od začátku. Jako Irák znamenal půl milionu, nebo tři čtvrtě milionu mrtvých, znamenal obrovský exodus nelegální migrace, znamenal prostě důsledky, rozvrat Blízkého východu znamenal to, že Írán prostě se dostal do obrovsky silné pozice a vznikl Islámský stát. Jako tyhle důsledky, místo abychom si nelhali o Afghánistánu, tak jsme se měli bavit o tom, jak prostě drtivý dopad kroků, které se udělaly v roce 2001, když se šlo, v roce 2003, když se šlo do Iráku, jako já bych byl rád, kdyby tuhle debatu, abychom se začali, abychom se začali bavit o tom, ne o tom, co se dělo v poslední době, ale jak to celé začalo, že jsme se pustili do akce, která nás stála biliony dolarů, investice do armády afghánské stála 90 miliard dolarů, jako kdybychom to vrazili do NATO, tak by to bylo pravděpodobně daleko lepší, vyzbrojili jsme armádu, která má 300 000, takovou ani tady jen tak Evropě nemáme a ta armáda se zhroutila během týdne.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, promiňte,...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
To je pokus, přestaňme lhát,..
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, já jsem vás prosila, abychom zůstali v domácím politickém tématu, pane ministře, pane ministře, já vám položím otázku...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Jenomže, já, když jsem v parlamentu něco řekl, tak mi Černochová řekla, že jsem fašista, že jsem zbabělec a někteří tvrdili, že se zvrací z toho, když jsem v Parlamentu si dovolil říci, že mi vadí, že nemáme v Afghánistánu strategii a že se o tom nebavíme.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, prosím, jenom k té mojí otázce, je v pořádku, že letecký most je skončený, prosila jsem vás, abychom zůstali v té domácí politice, ano nebo ne?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Na to se zeptejte ministra obrany. Podle informací, které já mám, tak se nám podařilo odvézt ty, které jsme potřebovali odvézt.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan ministr obrany pozvánku do pořadu dostal, zvažoval ji do čtvrtka, nesedí tady. Paní předsedkyně, domácí politika.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Jestli dovolíte, mně přijde úplně komický, co tady předvádí teď pan kolega Zaorálek. Pan kolega Zaorálek je ministr za sociální demokracii. Sociální demokracie má svého ministra zahraničních věcí. Sociální demokracie má svého ministra vnitra. A on je součástí vlády, takže kritizovat tady, že jsme v Afghánistánu byli, že jsme z něj měli odejít, vždyť vláda, na které participuje sociální demokracie, tady je posledních 8 let. Takže mě by skutečně zajímalo, kolikrát pan ministr v různých pozicích, ve kterých v posledních letech byl, tak vznesl na různých summitech, na různých radách svoji kritiku. Jestli to je tady pro diváky televize Prima, tak jako dobrý, ale asi se to teda nepřinese k těm příslušným institucím, ve kterých byste tyhle ty věci měl říkat. Nemluvě o tom, že ten letecký most velmi do něj vstupovalo ministerstvo zahraničních věcí. Pan Kulhánek, stranický kolega pana ministra. A tady ta vláda už měla minimálně před rokem a půl připravit nějaké parametry té následné pomoci. A byl to ministr vnitra Chovanec opět z vlády sociální demokracie, který tady zrušil nějaký program v roce 2017, který pomáhal afghánským vlastně pomocníkům a lidem, kteří v této zemi spolupracovali s našimi vojáky a s našimi diplomaty, tak to zrušil opět ministr vnitra za sociální demokracii. Takže vy si tady myjete ruce, pane ministře, ale lžete tady divákům a házíte vinu na všechny ostatní, jenom ne na sebe. Běžte se podívat do zrcadla.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
V Afghánistánu se lhalo Sněmovně, to s vámi souhlasím, ale nebyl jsem to já.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, promiňte. Pane Foldyno, pane Luzare, dostanete prostor, jenom nechám reagovat pana Zaorálka, proč vláda v roce 2017, bylo to před sněmovními volbami, bylo to po tom případu v nemocnici Na Bulovce, proč vláda ten program zastavila už ho neobnovila, bylo to v gesci vašeho stranického kolegy, pana Chovance?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Dobře, ale mně připadá, chápete, tohle problém není České republiky. Já vám něco řeknu, v Economistu se dneska píše o tom...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, já vás vrátím na tu domácí půdu, bavíme se o evakuaci afghánských spolupracovníků a o tom, jestli jim vláda mohla pomoci dřív?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Není věcí České republiky, to měla být věcí Aliance, byla to akce Aliance a měli jsme to dělat společně. Dneska v americkém tisku se píše o tom, že americké zpravodajské služby jsou rozzlobené, protože prezident Biden nebral v potaz varování, že není možné to stahování provést takto rychle, protože, jak víte, ještě pár hodin předtím, než se to tam zhroutilo, ujišťoval, že se nic nemůže stát, že žádný Saigon se nebude opakovat a podobně.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ten zrušený program byl zrušen proto, že se v Česku změnila nálada, byly tady obavy před sněmovní volbami.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Pozvěte si tady ministry vnitra jako, pozvěte je, co se dělo v roce 2017. Já vám prostě říkám, že bavme se o tom, co se stalo teď. Mně připadá důležité, co se bude dít zítra, vždyť přece to, co se stalo, má dopady na situaci ve světě, na situaci kolem Číny, na situaci na Ukrajině a podobně. Jako bavme se o budoucnosti, ne, jako Česká republika nebyl ten, kdo je, kdo rozhodoval o tom, že se šlo do Afghánistánu, ani o tom, že se šlo do Iráku, ani nebyla ten, kdo byl schopen zaručit odchod, plynulý odchod dneska z Afghánistánu.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, to, že se bavíme o věcech z minulosti, které mají dopad na současnost, je naprosto v pořádku. Vy si nepamatujete tu debatu z roku 2017?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Podle toho, co já vím, samozřejmě to je dávno. A navíc podle toho, co já vím tak ministerstvo vnitro i zahraničí postupují tak, že se provádí screening těch osob, které, jsou to 3 kategorie osob, které se zvažují, myslím si, že zpravodajci mají dost informací. A pokud se někde řekne, že je problém, tak se to prostě musí respektovat, jinak se domnívám, vzhledem k tomu, že je často dost informací, tak pokud víme, že někteří lidi s námi spolupracovali, není možné je v tom nechat, tak se je snažíme zachránit, a to se, pokud vím, daří, to je to, co vím já.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Foldyno, přijetí afghánských spolupracovníků, ta domácí politika, prosím, zůstaňme v tom...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Vzhledem k tomu, že kandiduju v České republice, tak mě ty problémy toho Kábulu a Afghánistán zajímají jako druhořadě...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rozumím, já položím otázku, pane Foldyno, jenom, omlouvám se, na přijetí afghánských spolupracovníků apeloval i pan prezident, pak jsou tady slova předsedy SPD, vašeho předsedy pana Okamury, který napsal na svůj Facebook – „Jde o americkou válku, ať si je zachrání Američani. Tito Afghánci byli na místní podmínky za svou práci nadprůměrně ohodnoceni a museli počítat s tím, že ta zlatá léta pro ně skončí, už svou odměnu dostaneme. My je tady nechceme.“ Je to váš názor.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Je tohle to naprosto přesně. Mluvíme o jakýchsi spolupracovnících, kteří nám říkali, poněvadž my zřejmě neumíme arabsky, naši vojáci, tak nám říkali, že nás tam lidé chtějí a my jsme tedy pro to dělali maximum, nebo nám, a to nebyla pravda, protože když se podíváme, jak postupoval Taliban rychle a s podporou místních obyvatel, tak nám asi lhali, anebo nám lhali zase záměrně, abychom nevěděli to, co se vlastně děje. Takže já se domnívám, že nemáme žádné resty ani dluhy, ani odpovědnost k afghánským spolupracovníkům, neboť jsme jim královsky platili, protože vždycky se musí platit královsky, když chcete, aby s vámi spolupracoval někdo v nějaké zemi, ve které jste jako voják. Takže oni brali 1 500 USD, když průměrný plat v Afghánistánu je 5 000 Kč, 1 500 USD z peněz daňových poplatníků České republiky, protože my jsme na to také přispívali, až 3 000. Takže my k nim nemáme žádný závazek. A ti lidé nám zřejmě špatně tlumočili tu situaci, takhle to řekl i pan Pelikán, který je známý arabista, který v Afghánistánu žil a zná ty problémy, takže o čem se tady bavíme, ani nohu do České republiky, pojďme se starat o občany České republiky za peníze, které oni nám dávají. My tady sedíme společně, protože nás platí občané České republiky. A já nemám žádný vztah k tomu, co bych měl dělat Kábul. Kandiduji v České republice.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Rozumím, nějaká elementární lidskost těm lidem pomoci, protože jim tam možná hrozí smrt, smrt i rodinným příslušníkům?
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Oni přeci dobře věděli, co jdou dělat, proč to jdou dělat a dělali to za peníze, které byly nadstandardní, jejich sousedi brali 5 000 Kč, kdy oni brali z 1 500 USD, až 3 000 USD. Čili my jsme fér, nemáme žádný vztah. A jestli chcete nové problémy, podívejte se, ti kosmonauti, co přistáli na těch panelákách 11. září, to nebyli žádní hlupáci, to nebyli žádní lidé, kteří byli chudáci, ti vystudovali v těch zemích západní Evropy a potom přiletěli...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Teď mluvíte o útoku na newyorská dvojčata, jenom ať...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
... a ten chlapec, který tady znásilnil tu sestru...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Soud řekl, že ji neznásilnil.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Soud řekl, se mu to nepovedlo, tak ale...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Soud řekl, že nic takového neprokázali. Mluvil o tom, že to je možná nedorozumění, soudu nevěříte?
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Nedorozumění bylo i na tom Terezínskou, když tam ten… znásilnil tu dívku. Prostě vy tady pořád bagatelizujete ty problémy, jako by nebyly. Znovu opakuji my jsme představitelé politiky a občanů České republiky, my máme pracovat v zájmu občanů České republiky, mě nějaký Afghánci, kteří spolupracovali a dostali za to královsky zaplaceno, na svůj dobu, vůbec nezajímají.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Já nic nebagatelizuji, ptala jsem se na nějakou elementární lidskost, na ten lidský přístup. Pane Luzare, váš názor, jak hodnotíte tu operaci, i to, že je skončena?
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Zatím jsme tady slyšeli obhajobu kolegy Zaorálka a politiky sociální demokracie, kdy jste mu docela umožnila obhájit to, co říká. Já gratuluju za ta slova, bohužel je mi líto, že jdou až teď a pozdě. Když KSČM vystupovala na mikrofony a všude hovořila o tom, že to je projekt, který nemá cíle, že to je projekt neznámý, že my nevíme, do čeho jdeme, že nemá cenu posílat vojáky, kteří tam jdou do neznáma, že ten Afghánistán se může stát druhým Vietnamem, tak sociální demokracie hlasovala pro. A to je ten základní problém, prostě vyměnila zájmy České republiky za zájem sedět ve vládě. Tady KSČM byla jediná, dlouhodobě jediná, která odmítala tyto válečné extempore, které se dělaly v Afghánistánu. Můžeme se potom bavit o tom, jaká bude situace v Iráku, můžeme se bavit o malý, kdy jsou to nämlich tytéž problémy, které tam jsou. A dneska má sociální demokracie poslední možnost, aby pan ministr Kulhánek něco s tím udělal a řekl, že Irák a Mali jsou stejné problémy, ale oni to neudělají, protože oni potřebují teď momentálně nahnat trošičku politické body. A toto si musíme jasně říci, že ten problém, který tady teď v tomto studiu rozehráváme, je ovlivněn tím, co se děje momentálně ve volbách, je ovlivněn tím, jakou politiku prezentuje Česká republika a tady KSČM dlouhodobě kritizovala, tady ta vojenská dobrodružství české armády v zahraničí. Dává nám to za pravdu, to jsou ty slova, která jste na začátku chtěla slyšet, bohužel, a říkám bohužel, těch 40 000 mrtvých, hlavně civilistů, kteří tam padly, ty statisíce dolarů, miliony dolarů, které byly investovány. To je obrovský problém. My jsme nabourali infrastrukturu v Afghánistánu, my jsme ty lidi, kteří tam byli, obrátili proti civilizaci Západu. Dneska tam snad není nikdo, kdo by fandil nějakému civilizačnímu pokroku, nebo těm, co my tam jim nabízíme. Všechno to, co jsme tam vybudovali, bude velice rychle zapomenuto a zničeno a vrátí se zpátky do kmenového uspořádání v jednotlivých útvarech, které tam historicky měli. A bohužel musíme říci, že ten dvacetiletý, nebo více než dvacetiletý exodus, který tam byl, protože se podíváme do Turecka, kolik je tam Afghánců, v okolních státech Afghánců se nezastaví, bude i nadále pokračovat, a to základní, co na začátku, když začala tato invaze v roce 2000, když začala tato invaze po 11. září, bylo zničit Taliban, to bylo deklarováno a všude bylo řečeno - zničíme Taliban, protože podporují Al-Kajdu. Dneska se ukazuje, s Talibanem se vyjednává, s Talibanem se uzavírají dohody, Evropská unie jedná s Talibanem, jak co nejlépe, odtud odejít, a toto jsou velké problémy před náma. Nemá cenu do toho zatahovat předvolební debatu, nemá do toho cenu zatahovat to, co tady se momentálně rozehrává, protože tu jde o životy, a tu jde o budoucnost Evropské unie, tu jde o budoucnost toho, jak se vypořádáme s migrací, která přijde z Afghánistánu, určitě přijde, jak budeme postupovat, jestli budeme konečně postupovat jednotně, nebo necháme jednotlivé státy si dělat co chtějí, jak tady v této věci budeme jako Česká republika v rámci Evropské unie a hlavně Visegrádské 4 schopni najít jednotná slova.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jenom, ať si úplně rozumíme, ta debata o tom, jestli dál pomoci lidem, dalším lidem je podle vás jenom předvolební debata.
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Tady se nikdo nebaví o pomoci dalším lidem. Já jsem tady slyšel obhajobu minulých kroků, slyšel jsem obhajobu toho, že tam jsme byli, co jsme všechno v tom Afghánistánu udělali, ale já tady říkám, že už ten základní vstup do toho Afghánistánu jsme zásadně kritizovali, protože nebylo na stole, čeho chceme dosáhnout, nebylo nikdy řečeno, jak dlouho tam budeme, co je základní cíl, jaké jsou cíle, které tam máme jako armáda vůbec nějak fungovat, a toto jsou věci, které měly být. A bavíme se o tom, že jsme tam poslali armádu, stálo nás to obrovské množství sil a životů, to si musíme také říci, že ti vojáci tam zahynuli. A zkuste se dneska podívat těm rodinám těch vojáků do očí, že vlastně bojovali za něco, co bylo předem ztracené, protože dneska s tím Talibanem, a možná se stejnými lidmi, kteří stříleli po těch našich vojáci a dokonce je zabili, si podávají Američané ruku a loučí se s nimi na budoucí spolupráci.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
O pomoci lidem jsme se bavili. Pane ministře, dám vám prostor. Pan Leo Luzar říká, že ČSSD vyměnila, abych byla přesná, obranu, nebo zájem České republiky za to sedět ve vládě.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
To je ten předvolební výrok. Podívejte se, když vstupujete do vlády, tak přijímáte spojenecké závazky té vlády, které uzavřela. Jako představa, že ta vláda, která nastoupí, řekne - to, co se dohodlo před námi, rozhodnutí, která byla přijata, my vyhazujeme do vzduchu, jako takhle se prostě nemůže stát chovat. Vy můžete udělat to, že když tam jste, tak můžete potom na jednáních Aliance začít mluvit, můžete prostě sdělovat své pochyby a můžete mluvit o tom, když ta situace podle vás má ty, že máte prostě pochyby, že se jde do zdi, že to nemá řešení, jako to byla pro mě velmi zajímavá zkušenost, jednání, která se v Alianci odehrávala. Navíc tehdy, co, co je problém je, že jsem neustále v Česku i tam narážel na čísla, která se předkládala, o kterých dneska vím, že nebyla pravdivá, takže...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Že vás nebrali vůbec na nějakou zřetel, vy jste tam něco říkal a oni si dělali to, co chtěli.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
To není jednoduché, jako tam vám mezi čtyřma očima leckdo přiznal, já jsem třeba měl i komunikaci s Abdulláhem Abdulláhem, se kterým se znám 25 let, takže jsem měl hodně informací. To znamená, vy tam máte možnost otevřít ty věci, nakonec vám ale řada lidí řekne, že není ochota zájem ty situace, to znamená,...
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Kdo není ochoten, řekněme si, kdo nemá zájem na pravdě… nemá zájem na pravdě, jestli říkáte, že tam sedíte, dokonce mnozí přiznávají, že ta čísla, která se předkládají veřejnosti, jsou falešná, přesto nejsou schopni ti nejvyšší generálové, nejvyšší lidé, kteří tam jsou, přiznat svým vlastním lidem pravdu...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Dneska si myslím, že čísla, se kterými se pracovalo, ať u nás nebo tam, nebyla pravdivá a nebyla...Vám se těžko dokazuje, že to nejsou přesná...
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Ale tajné služby předaly svým vůdcům špatná čísla úmyslně, nebo z jakého důvodu, z neznalosti. Bavíme se dneska o důvěryhodnosti tajných služeb, bavíme se o generálovi, který...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
To je teď debata, která se vede ve světě, vede se v Americe, kde se ptají - měl Biden správné informace nebo neměl, anebo je měl a řekl, že na ně kašle.
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Pane Zaorálku, máme k Vrběticím správné informace...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, promiňte, pánové. Děkuju vám. Paní Černochová, možná se pojďte vyjádřit k tomu, co tady zaznívalo, kdo tady selhal, tajné služby, politici, že neposlouchali tajné služby, že ty informace nechtěli slyšet.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Já si myslím, že to byla kombinace různých věcí, které jste zmínila. Tady skutečně, i když vidíme ty poslední výroky Joea Bidena, tak se mění. Na začátku říkal něco jiného, než na té tiskové konferenci, která probíhala tento týden. Takže i samozřejmě pro Spojené státy jako toho lídra Severoatlantické aliance je těžké si asi přiznat vinu, že možná některé věci měly být jinak a možná třeba v tom roce 2015, kdy jsme jako spojenci se snažili, aby Afghánistán vlastně převzal nad svojí zemí tu vládu, aby si ustanovili své demokraticky zvolené politiky. Takže možná to byl chybný krok. Ale já bych, jestli dovolíte, chtěla reagovat na to, co tady říkal kolega Foldyna. Kolega Foldyna byl dlouhé roky sociální demokrat, stejně jako je pan kolega Zaorálek, byly to vaše vlády, které i iniciovaly projekt na pomoc afghánským tlumočníkům a lidem, kteří v rámci zahraničních operací spolupracují s našimi vojáky. Dělají to tak všechny civilizované země, je to naprosto běžná věc ve světě. To, že ten projekt byl teda zrušený, jak jsem říkala v tom roce 2017, to neznamená, že ti lidé, kteří tam spolupracovali s naší armádou, neměli smlouvy, ve kterých tato klauzule o té budoucí pomoci byla zmíněna. Takže pokud se shodneme s panem Foldynou, že pacta sunt servanda, že smlouvy mají být dodržovány, tak toto bylo smluvně zajištěno a je to naše nejenom morální, lidská, ale i právní povinnost, a to, že vláda selhala v tom, že vlastně ten projekt, který mohl být obnoven, připraven a mohla tam být nějaká částečná finanční kompenzace, nemuselo se to u všech těch lidí řešit azylem, protože pokud by finanční prostředky dostali například před rokem, jak jsme to navrhovali my, tak by možná už dneska byli někde v nějaké bezpečné zemi oni i jejich rodiny a nemuseli jsme řešit evakuaci 170 lidí. Ale to, že vlastně kolega tady hází všechny lidi do jednoho pytle, já nevím, jestli by kolega Foldyna šel bojovat za 1 500 USD a ohrozil tím celou rodinu, vlastně žil v poloilegalitě, protože oni dělali všechno pro to, aby právě ti jejich sousedi nevěděli, že spolupracují se spojenci, protože bohužel nejenom v Čechách, ale i tam probíhalo masové udávání, masové udávání právě lidem, kteří potom byli schopni popravovat celé rodiny, a to nechtěli ti tlumočníci tyto své rodiny tomuto vystavit.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Foldyno, můžete reagovat.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Já zareaguju na ten začátek samozřejmě. Já jsem byl 30 let v sociální demokracii a v řadě věcí jsem byl kritický, což vyvrcholilo tím, že jsem odešel. Kdybych nebyl kritický, jistě bych seděl vedle pana kolegy Zaorálka a hájil bych tu politiku, jenže ta politika sociální demokracie se stala neobhajitelnou s příchodem pánů Petříčků a podobných jejich geniů, co tam předváděli za zahraniční politiku, která není zahraniční politikou suverénního státu. Pan kolega Zaorálek říkal, že připomínkoval, a to zásadně, celou řadu těch kroků Aliance. Je vidět, že jsme v Alianci i takový druhý housle nebo pátý housle, protože nás nikdo nebere na zřetel a dělá se to, co řeknou pánové z politbyra ze Spojených států. Tak jako jsme to dělali za Sovětského svazu, tak jak nahnali vojska Varšavské smlouvy, aby dobyla Československo v roce 68, tak my jsme se chovali takto v Afghánistánu, protože nám představitelé...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
70 000 lidí odešlo za hranice a chovali se tam humánně s pomocí...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
To je jejich problém.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
S pomocí v Rakousku vnikaly azylové tábory, když jste to zmínil, tak jsem to musela zmínit taky, to je stejné.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Znovu opakuji, nemáme žádný dluh vůči afghánským spolupracovníkům, neboť oni velmi dobře věděli, co jdou dělat a dostali za to královsky zaplaceno. My tady máme povinnost starat se o občany České republiky. Naše občany České republiky Taliban žádným způsobem neohrožuje, nebo je ohrožuje jedině v případě, že je sem pustíme, tak jak pouštíme tisíce dalších uprchlíků, protože žádný Talibanec sem na mopedu nebo na kouzelným koberci nepřiletí.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Foldyno, to už jste říkal. Už jenom krátká reakce, pane ministře, prosím.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Je to úplně lidská věc. Já vím, ono se o tom píše, že v Kábulu skutečně ti Talibanci hledají ty tlumočníky, to prostě, to si... Chodí...
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Divíte se jim...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Prosím?
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Divíte se jim, když ti tlumočníci se zúčastnili výslechu, který prováděly alianční jednotky...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
To je snad v pořádku, že vyslýchali teroristy, ne? Není v pořádku, že vyslýchaly teroristy alianční jednotky?
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Byli to všechno teroristi.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Ti lidé pracovali pro cizí mocnosti, tak jako kolaboranti v době druhé světové války překládali Němcům...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Na čí straně stojíte, pánové, vy stojíte na straně Talibanu?
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Jaký pak, o jakým Talibanu, my stojíme na straně českých občanů, jejíma penězi tady vy chcete mrhat.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Ne, rozumíte...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
O nic jinýho tady nejde.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Chtěl bych apelovat na jednu věc jako, jako mně jde prostě o to, že tohle nebyli lidi jako, kteří by to dělali jenom pro ty peníze, to byli lidi, kteří věřili tomu, že se zbaví toho teokratického systému.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Přesně tak.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Tady musím bohužel souhlasit s paní Černochovou. Představ si to, oni opravdu si věřili tomu, že vlastně my to myslíme vážně a že nechceme...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Taliban postoupil a obsadil Kábul s pomocí lidí...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Víš, jak vypadal ten teokratický systém od roku 96 do roku 2001, usekávaly se ruce, kamenovalo se, bičovalo se...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Už se to posunulo, máme pozitivní...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
To znamená, oni chtěli, věřili...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Měli naději.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Věřili nám, že jim pomůžeme ten...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Dávali jsme jim naději.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, promiňte,...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Dávali jsme jim a zaplatili jsme si 20 let bezpečnosti v Evropě...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
A lidem z České republiky, dejte naději Kábulu...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Nezlobte se, mně připadá vážnější něco jiného a nikdo...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Nám stačí, když ty vojáky postavíme a nikdo sem...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, pane Foldyno, paní Černochová, pane ministře, konec hádky. Položím otázku, která posune tu debatu, promiňte...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Ale já mám pocit, jednu věc, která nikdy nezazněla, mně připadá, že by v téhle zemi měla zaznít. Tady se často říká, že přesto všechno byl cíl v Afghánistánu splněn, protože nám přece šlo od začátku o to, aby tam nebyla Al Kájda a aby odtamtud se nepodnikaly teroristické útoky. A dokonce v té smlouvě, kterou uzavíral ještě Trump, bylo napsáno, že Taliban se bude snažit, aby nedostal víza, diplomatické krytí, nikdo, kdo je spojen s těmi ... Já vám řeknu, před měsícem...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ne, řekla jsem konec hádky, pane ministře, promiňte, ne ne ne.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Nikdo neví, že před měsícem byla uvolněna správa Spojených národů a v té zprávě je napsáno toto, mohl jsem vám ji přinést a citovat. „Z 34 provincií k Afghánistánu v 15 je Al Kájda přítomna, Islámský stát a jeho větve jsou přítomny v několika provinciích.“
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Taliban s nimi bojuje.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jak dál s Talibanem, pane ministře, prosím...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
To znamená, že ten cíl, ten hlavní cíl..., Al Zavahrí nejvýznamnější představitel...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře,...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
...dokonce je dneska v Afghánistánu, to znamená, po 20 letech se nepodařilo splnit ani tu nejjednodušší a základní věc, kvůli které jsme tam šli.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře Zaorálku...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
My jsme to splnili, máme tak silnou...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, děkuju, pane Foldyno, prosím, jak dál s Talibanem. Spojenci byli v této zemi 20 let, vynaložili biliony dolarů, teď všechny karty, jak se zdá, drží v rukou Taliban, jak dál s ním. Vidíme vstřícný postoj Ruska, nejasný postoj Číny slova pana ministra Kulhánka říká, že NATO i EU budou muset usilovat o vztahy s těmi lokálními hráči, Čínou, Katarem, Pákistánem, které mají vztahy s Talibanem. Slova pana prezidenta ze dneška, že by s Talibanem v žádném případě nevyjednával, protože mu nevěří ani nos mezi očima, cituji. Paní Černochová, jak dál?
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
V tomto ohledu souhlasím s panem prezidentem a také říkám, že s teroristy se nevyjednává. A než vlastně hnutí Taliban předvede, že skutečně už to nejsou ti hrdlořezové, zabijáci, tak musí uplynout hodně času, aby demokratické země viděly, jestli tam došlo k nějaké změně a aby pak případně je na tom mezinárodním poli jako aktéra uznali, ale než se něco takového stane, tak s teroristy se nevyjednává, neměla by tak činit Česká republika. Já v tom regionu ještě vidím jednoho aktéra, nebo jednu zemi, na kterou si myslím, že bychom se mohli spoléhat, tou je Indie, stejně tak si myslím, že není nic překvapivého, že Rusko a Čína zaplnily to vakuum, které tam teď vzniklo, dělají to tak vždycky, je to součást jejich zahraniční politiky. Takže to se dalo předpokládat. Samozřejmě že i pro Českou republiku teď bude nejvýhodnější najít někoho, kdo se bude snažit hájit i nějaké naše třeba ekonomické zájmy, protože já si myslím, že vždycky, pokud v nějaké zemi my působíme, tak bychom i se měli snažit v rámci ekonomické diplomacie něco z toho mít. Chápu, že v tom Afghánistánu to teď bude těžké, ale ještě tak před půl rokem jsme si všichni mysleli, že ta možnost tady je. Dokonce předseda SPD pan Tomio Okamura v lednu chtěl do Afghánistánu odjet dělat byznys, takže tehdy Afghánci zřejmě pro něj nebyli ti výborně placení, s kterými se nejedná, tehdy asi ten byznys mu voněl, ale teď ta situace najednou je pro SPD jiná, což je s podivem a je to zklamání...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, paní Černochová. Pan Foldyna, jak dál s Talibanem, vyjednávat s ním, nevyjednávat?
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Musíme vzít na zřetel realitu. Buď budeme dělat politiku a ideologii, anebo chceme nějakým způsobem dělat nějaký posun, prostě bez jednání k žádnému posunu nedojde, anebo chceme vyhrát, tak pojďme znovu se dohodnout se spojenci a vezmeme Taliban a Afghánistán útokem, protože ta vojenská síla spojených sil NATO a tedy i nás tady existuje, ale nemůžu dělat politický školení prostě afghánského obyvatelstva, prostě vojáci jsou pro to, aby válčili a vyhrávali...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Takže ano, jednat s Talibanem.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Takže budeme muset jednat Talibanem, pakliže máme nějaké zájmy.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Věříte Talibanu v těch proklamacích, které teď udává, ačkoliv jsou velmi jako nejednotné?
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Věřit se, můžeme zčásti určitě těm věcem věřit...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Věříte, že nenastane ta krutovláda, to, co jsme viděli v Afghánistánu před 20 lety?
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Počkejme..., jestli věříme nebo nevěříme, to je prostě... Postupujeme podle reality. V této chvíli se Taliban chová jinak, než se choval před 20 roky.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Nechová.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Do jisté míry se chová velmi jinak přece. My jsme ani neviděli jejich tváře, dneska vystupují v televizi a dávají různé proklamace, čili Taliban se začíná chovat jinak a zřejmě to bude otázkou, nikoliv už nás, protože, jak vidět, selhala politika Spojených států a přichází politika Číny a Ruska, kteří se zorientovaly a nejsou takovýma ideologama, prostě ten posun je v pragmatismu a my jsme nedokázali být pragmatici a pořád jsme měli nějakou víru nebo ideologii. Takže budeme muset jednat.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pane Luzare, jak dál, jak dál v těch jednáních?
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Já doufám, že občané konečně vidí, že KSČM má pravdu, když říkala, že musíme vystoupit z NATO, protože co se tam odehrává, jak postupujeme ve svých krocích, které děláme, to je tragédie a nehrát někde páté housle a poslouchat jenom, co se říká, zatajovat před lidmi opravdu, tak to radši fakt tam nebudu.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Já chápu, že mluvíte ke svým voličům, k té otázce mé.
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Co se týče Talibanu. Ten Taliban je seskupení kmenových vůdců Afghánistánu, to je uměle vytvořený útvar, který se sjednotil proti Američanům a bojuje za nezávislost Afghánistánu. My můžeme jedině doufat, že ta jejich iniciativa končí, že se vrátí na svá historická území, která mají a budou si vést svůj život tak, jak jej chtějí vést, ingerovat jim tam se ukázalo jako absolutně nesmyslné, a je to jasná prohra naší civilizace. Taliban, to je umělý útvar. A já věřím tomu, že tam momentálně, jak se my stáhneme, začne taková malá občanská válka mezi ropnými vůdci Talibanu, kteří každý jsou z jiného kmene a podléhají jiným vlivům rodovým, ale to se také urovná. A doufejme, že ten export toho silného islámu, který tam je a má ty kořeny samozřejmě, ale teď nejenom v Afghánistánu, ten má kořeny v Pákistánu, v Saúdské Arábii, měli bychom začít se vážně zabývat sankcemi vůči Saúdské Arábii. Wahhábismus je největší problém, který vyváží do světa ten radikální islám, ale jsou to naši kamarádi, protože kupují od nás zbraně, tak jim všichni tleskáme. To je problém moderního světa, NATO prostě, to je základ, který tady položilo jako problém 21. století, kdy my jsme ingerovali do různých států světa, aniž jsme znali cíle, ani bychom věděli, jak to vyřešíme. A dneska tato debata je přesně o tom.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře Zaorálku, jak dál s Talibanem vyjednávat, nebo ne?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Mně připadá pěkné, že pan Foldyna říká, že by jednal s Talibanem, akorát mu připomenu, že před 20 lety Taliban o žádné diplomatické vztahy nestál, že ho uznaly pouze emiráty, Saúdská Arábie a Pákistán říkají, … vůbec nerespektoval. Vyvíjí se to, v Emirátu teď prostě vyhlásili, že je 60 % dívek, které tam chodily na /nesrozumitelné/, že mají zůstat doma. Ženy, které pracovaly jako, tak mají předat svou práci mužům, mohl bych...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
To jsou věci, který si mají řešit v Afghánistánu... Luboši, vy budete kandidovat v Afghánistánu...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Jak už tady řekl pan Luzar, ono je dost těžké...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, nechte mluvit pana Zaorálka.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Ten problém je přece v tom, že i v Afghánistánu se opakovaně snažili všichni už od krále 1960, my pak v roce 2004 vytvořit centrální vládu, která by prostě ovládala tu zemi. Jako všechny ty pokusy selhaly, protože Afghánistán funguje na principu kmenů, rodin a klanů. Jako, a víte, v čem byl problém, afghánská armáda byla centrálně řízená, jako ve skutečnosti se ale nedokázala dohodnout s těmi klany, jejichž síly...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Pane ministře, tak se do toho nepleťme...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Výsledek, že byl do toho vakua vstoupil Taliban a ten Taliban...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Mě zajímá, proč jsou vyloučené lokality v Ústeckým kraji.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Foldyno, promiňte, slova pana ministra Kulhánka, že bychom měli se snažit o vztahy se zeměmi, které mají vztahy...
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Já si myslím, že je rozumné, co řekl pan Kulhánek, který oproti tomu, co se tvrdí, že řekl, tak to neřekl, on řekl něco, co mohl jako diplomat říct jako jedinou věc, on řekl, že bychom se měli snažit vytvořit nějaké komunikační kanály, jako on neřekl, že budeme jednat s Talibanem, vytvořit komunikační kanály, což si myslím, že on ve své funkci, ve které je, to je zhruba jediná rozumná věc, kterou může říct. Ale jako nebavme se o jednání s Talibanem, protože ten Taliban vám dám možná zítra najevo, že o nás vůbec nestojí, je to nejpravděpodobnější varianta.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju vám, dámo a pánové, děkuju vám v tématu, za chvíli budeme pokračovat na CNN Prima News.
Krásné nedělní odpoledne. Na CNN Prima News sledujete Partii. Pokračujeme po krátké přestávce. Ještě jedno aktuální téma. Pan prezident v rozhovoru pro Parlamentní listy tento týden naznačil, že BIS odposlouchávala ústavní činitele. Před malou chvílí on svá slova upřesnil s tím, že BIS měla odposlouchávat lidi z jeho okolí s tím, že on nemá mobilní telefon a půjčuje si jejich telefony, tak odposlouchávala i jeho, je tam jistý rozpor, údajně žádal pana premiéra, aby to zastavil, pan premiér se vůči tomu ohradil. Jak to je, paní předsedkyně, co může BIS dělat a nemůže. Může odposlouchávat takto ústavní činitele?
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Pokud je to ten článek, který jsem četla předtím, než jsem přijela do studia, tak tam byl zmiňován jeden z jeho poradců pan Nejedlý, a to, že pan Nejedlý má velmi úzké vazby na Rusko, tak s tím se netají ani sám pan Nejedlý. Takže pro mě to rozhodně není nic překvapivého, pokud tito lidé z okolí pana prezidenta nedisponují žádnou bezpečnostní prověrkou a jsou tedy v hledáčku zpravodajských služeb. Ono to, že pan prezident nepoužívá telefon, to je jeho věc. Na druhou stranu, pokud se nepletu, tak v České republice, nepletu se, vím to, v České republice vždycky souhlas s jakýmkoliv odposlechem buďto dává soudce nebo státní zástupce, a tady není rozhodně možné, aby to bylo jinak. A tady dokonce i to je se souhlasem předsedy senátu vrchního soudu předpokládám. A pokud pan prezident teda si myslí, že je pan Nejedlý ústavní činitel, tak není ústavní činitel. Pokud používal jeho telefon pan prezident, tak ten odposlech se nedává na jméno Nejedlý, Mynář, ten se dává na telefonní číslo. Takže přece stačilo, kdyby pan prezident si přečetl věci, které jsou spojené s naší legislativou, když už v tom legislativním procesu má tak významnou roli a věděl by, že rozhodně se odposlech nedává na jméno, ale dává se na číslo. Takže by si zřejmě rozmyslel příště, koho telefon si bude půjčovat. Ale, jak říkám, reaguji pouze na ta zjištění, která jsem se dozvěděla z médií a na to, co jste tady řekla vy. Pokud pan premiér vlastně i zpochybnil slova pana prezidenta o tom, že by on říkal, že někdo, nebo zasahoval do toho, kdo má být, nebo nemá být odposloucháván, tak to vysvětluje celou tu situaci. Ono s panem prezidentem je to trošku složitější, protože možná si pan prezident zase začal myslet, že je velitel bezpečnostních sborů, ne ozbrojených sil, tak jako to řekl v té debatě, kde byl s vámi a kde tedy si myslím, že všichni občané České republiky se tomu velmi divili, že si pan prezident myslí, že šéfuje policii a zpravodajským službám - nešéfuje, je velitel ozbrojených sil, nikoliv bezpečnostních sborů, takže tady opět může docházet k nějaké mýlce ze strany pana prezidenta.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, paní předsedkyně Černochová. Pane ministře, pan prezident dnes BIS znovu tvrdě kritizoval, kontrarozvědku mimo jiné označil za děravý cedník, ze kterého utíkají informace. Jak vnímáte celé to jeho vyjádří i v kontextu rozhodnutí vlády o pokračování pana Koudelky v čele BIS?
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Ty útoky na zpravodajské služby jsou nedobré, takové nešťastné. Já jsem si to sám v době, kdy jsem byl na zamini, dobře uvědomoval, že když se na ně útočilo, ona je taková instituce, která se nemůže bránit, že vlastně nemůže nic vysvětlit, nemůže reagovat, ona musí mlčet, takže to na ní padá. Já mám dojem, že tohle by se mělo, s tímhle by se mělo velice šetřit, jako že vlastně jednak je to vážná věc, protože to podlamuje důvěru v instituci, která má za úkol hájit zájmy České republiky. Pro mě zásadní je to, že zpravodajské služby musí dodržovat zákony a přesně pravidla, která mají předepsané a nesmí se nikde odchýlit, jako myslím si, že v tom, co dělají, ale nemělo by to být tak, že je někdo privilegovaný, nebo že by měl být nějaký seznam lidí, které musí, jako rozumíte. Takže tady se musí zacházet se všemi rovně. A zároveň předpokládám, že jsou dodržována pravidla a zákony. Teprve kdyby mi někdo ukázal, že zpravodajské služby toto porušily, nebo že udělaly krok, který, na něho nemají právo, tak pak je to teda důvod jednat. Myslím, že to je především premiér, která je ta jeho odpovědnost takže, jinak se to těžko komentuje. Akorát mě mrzí, že znovu se bavíme o zpravodajských službách, které opravdu mají tu strašně nevýhodnou pozici a mně se to stávalo, i když jsem s nimi spolupracoval, že se něco řešilo a my jsme na to nemohli nikdo reagovat, nic jsme nemohli vysvětlit. A je to potom strašně nedobrá a nepříjemná debata. Byl bych rád, kdyby to tak v budoucnu nebylo, kdyby tyhle věci se řešily interně, kdyby se prostě řešily tak a ne tak, že to… veřejnosti, protože co si má potom chudák veřejnost z toho vybrat, ona prostě se nemůže dostat k žádným nestranným informacím, nebo nemůže slyšet druhou stranu.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, pane ministře. Pane poslanče Luzare.
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Nejsem takový optimista. Před asi 3 lety unikla informace, že 90 až 95 % telefonních hovorů je odposloucháváno v Evropě různými tajnými službami, i spřátelenými. Paní Merkelová by mohla vyprávět o svém odposlechu telefonu. Druhá věc je, jak se používají a jaká kontrola nad tím používání odposlechů je, teď oddělme technickou od té zpravodajské činnosti, to nikdo neví, unikají informace z tajné služby, unikají, jak by si jinak novinářů dozvěděli o Vrběticích dřív než premiér. Co se děje momentálně, a tady si dovolím nesouhlasit s paní Černochovou, týká se to toho ověření toho odposlechu. KSČM snad byla jediná, která protestovala proti umisťování černých boxů do optické sítě operátorů, prosadila si to vládní většina s podporou i ODS tehdy, že se umisťují a budou se umisťovat černé skříňky, o kterých nikdo neví, co dělají. Tajné služby budou umisťovat tyto skříňky operátorům, operátoři proti tomu protestovali. Jediná nakonec dohoda, proč ustoupila pod velkým tlakem, že to nebude narušovat jejich technické parametry. A v případě, že dojde k narušení, budou odškodněni. Čili šlo o peníze, ale ten účel, proč tam jsou...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, z časových důvodů... odposlechů okolí pana prezidenta, ty informace vnímáte jak?
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Čili my se k tomu jako KSČM tváříme docela skepticky a víme, že jsou odposloucháváni, čili pan prezident má pravdu, jestli říká, že byl odposloucháván, 95 % občanů je odposloucháváno v Evropské unii, to je číslo, které je směrodatné a pochází z otevřených zdrojů a je pravdivé, protože ty instituty na to existují a když se do toho člověk ponoří...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Vy jste možná zsůtal, pane kolego, v osmdesátých letech, když byly analogový telefony.
Leo LUZAR, místopředseda poslaneckého klubu /KSČM/:
Já s tím nesouhlasím, aby se odposlouchávali, aby se odposlouchávali lidé, já s tím nesouhlasím, jsem tvrdě proti tomu. A bohužel parlament schválil zákon umisťování černých skříněk tajných služeb na optické sítě.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuji, pane Luzare. Pane Foldyno, máme poslední 2 minuty, poprosím vás o reakci.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Já si myslím, že to, co říkal, je asi zřejmě podnět pro členy kontrolního výboru komise nebo kontrolní komise pro BIS, ti by to měli prověřit. Já si myslím, že...
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Že byste to nechal vyšetřovat.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Nechal bych to vyšetřit, není to přece předmětem veřejné diskuse, mluvíme o tajné službě, o tom se přece takto nediskutuje tímto způsobem, čili já bych to viděl profesionálně, kdyby poslanci prověřili tuto záležitost v tom výboru, v té komisi pro BIS, a to si myslím, že je podstatné.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Až bude co prověřovat, protože zatím to jsou pouze nějaké výroky v médiích.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jsou to výroky pana prezidenta, možná jako, to, co říká pan Foldyna a zároveň premiér, ano.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Výroky pana prezidenta, ale které vlastně nepotvrdil ani pan premiér, takže tady si musí nejdřív vyjasnit pan prezident s panem premiérem...
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
A komise by to mohla potvrdit...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
...jestli pan premiér něco zastavoval nebo nezastavoval.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Mockrát vám děkuji, dámo a pánové, že jste byli hosty Partie. Jana Černochová z ODS. Děkuju vám.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Děkuju za pozvání.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Lubomír ZAORÁLEK, ministr kultury a bývalý ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Děkuju za pozvání.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Leo Luzar KSČM. A Jaroslav Foldyna z SPD. Děkuji.
Jaroslav FOLDYNA, poslanec /SPD/:
Moc děkuji.
Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A vám, milí diváci, děkuji, že jste se dívali. Budu se na vás těšit zase za týden v neděli v 11 hodin na Primě a CNN Prima News. Hezkou neděli.