Otevřený dopis místopředsedovi vlády a ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi

Dopis reaguje na odpověď na interpelaci vě věci zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku.

V Praze dne 21. 12. 2018

 

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás tímto otevřeným dopisem v záležitosti připravovaného zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku. Jde mi o zákaz olova nejen v mokřadech, ale i o obecný zákaz olova, jehož příprava byla veřejně avizována. Z odpovědí na mnou podané interpelace v této věci od ministerstev průmyslu a obchodu, obrany, vnitra, zemědělství a školství, mládeže a tělovýchovy vyplynulo, že právě Vámi řízený resort je v této oblasti garantem prosazování zájmů České republiky na jednáních v rámci změn chystaných institucemi Evropské unie.

Jsem si vědoma toho, že jediný návrh, který je v současnosti diskutován, je návrh ECHA na zákaz použití olova v munici používané při lovu v mokřadech. Nemohu se smířit s tím, že dle Vašeho vyjádření bude stanovisko České republiky k tomuto návrhu pozitivní, a apeluji na Vás, abychom tento návrh odmítli. Zároveň zdůrazňuji, že ačkoliv žádné jiné omezení použití olova nedospělo do fáze konkrétního legislativního návrhu, je více než pravděpodobné, že další regulace bude v dohledné době předložena, a na to musíme být jako Česká republika připraveni a být při jednáních aktivní.

Odpovědi interpelovaných členů vlády mne utvrdily v tom, že neexistuje adekvátní a zároveň ani levná varianta nahrazení olova ve střelách. Zmíněný zákaz olova bude mít významné dopady na občany České republiky. Dovolte mi některé argumenty a dopady uvést.

Zákaz olova bude mít za následek vysoké náklady nejen pro výrobce střeliva, ale i pro uživatele zbraní, u kterých používáním nevhodných druhů střeliva bude docházet k poškození a neúměrnému opotřebení. Prezident Českého střeleckého svazu mj. uvádí, že by toto opatření mělo zásadní dopad nejen na celé odvětví sportovní střelby, ale i na sporty, které mají střelbu jako jednu z dalších disciplín.

Doporučení ECHA jsou nepřiměřená a nepřesvědčivá (viz náklady na hledání alternativ, které navíc nelze využít u některých druhů zbraní a střeliva). Není známa ani celá řada dopadů pro životní prostředí v případě zvažovaných alternativ za olovo. A dále ani dopad na zbraně samotné a jejich bezpečnost při používání těchto alternativ. Ignorování těchto otázek považuji za závažný nedostatek zprávy ECHA a jsem velmi skeptická k jejímu závěru.

Za velmi závažný považuji potenciální negativní dopad na činnost bezpečnostních sborů a obecní policii. Nařízení EU REACH žádnou specifickou výjimku pro bezpečnostní sbory neobsahuje. Se zakázanými substancemi podle REACH mohou nakládat podle výjimky výhradně ozbrojené síly při zajišťování obrany, nikoliv bezpečnostní sbory při zajišťování vnitřní bezpečnosti. Přitom všechny druhy základního střeliva pro bezpečnostní sbory obsahují olovo. Ročně je to jen pro zajištění výcviku Policie ČR přes 13 mil. kusů střeliva, které obsahuje cca 85 až 90 tun olova. Neexistuje přitom výrobce, který by dokázal olovo ve střelivu plnohodnotně nahradit. Zákaz olova by tak v praxi znamenal zásadní omezení připravenosti příslušníků Policie ČR a dalších bezpečnostních sborů k plnění stanovených úkolů. Z tohoto důvodu je úplný zákaz naprosto nepřijatelný.

I přes argumentaci ECHA není například Ministerstvu zemědělství znám jediný případ otravy volně žijících živočichů olovem na našem území. Veškeré studie, které hovoří pro nastavení negativního vnímání olova ve střelivu a rybářském olůvku, pocházejí ze zahraničí a absentuje tedy „česká zkušenost“. Nemohu se zbavit pocitu, že publikované počty ptáků „otrávených“ olovem jsou pouze nepodloženými odhady, a chtěla bych zdůraznit, že podle mých informací takovéto studie s dopadem olova na jednotlivé druhy živočichů nebyly ani provedeny.

Ráda bych v této souvislosti zmínila analýzu pana MVDr. K. Bukovjana, který dle Ministerstva zemědělství ověřoval škodlivost olova ve střelivu na lovené zvěři. Ten sice identifikoval zvýšený obsah olova kolem vstřelu nebo tam, kde se kule s olovem roztříštila o kosti, ale kontaminace olovem byla patrná maximálně 10 cm od vstřelu, přičemž právě tato část těla se stejně odřezává a dále se nezpracovává. Ve vztahu k otázce škodlivosti olova pro člověka jsem nezaznamenala žádná data o počtu úmrtí, která by otrava olovem způsobila.

V současné době neexistuje materiál, který by plně nahradil jak fyzikální vlastnosti olova, tak jeho cenu. V případě brokových nábojů existují alternativy v podobě jiných materiálů, například ocel, měď, bismut nebo wolfram. Ocelové broky vzhledem ke své nižší hmotnosti mají ale zároveň i nižší účinek, a tedy nižší ranivost zvěře a při použití těchto broků zvěř déle trpí. Měď je toxická pro bezobratlé živočichy. Wolfram je sice netoxický, ale velice drahý a příliš tvrdý.

Většina z dnes držených zbraní není uzpůsobena na jiný materiál a pro značnou většinu myslivců by to znamenalo nucenou výměnu brokové zbraně a s tím spojené další finanční náklady. Další takové překážky by mohly odradit potenciální zájemce o myslivost a současné myslivce přimět dokonce k zanechání myslivosti. Dalším negativním faktorem při použití jiného materiálu než olova, je nižší až nulová deformace dané střely. Tento fakt by mohl vést ke zvýšenému počtu zranění při lovu za použití jak brokového, tak kulového střeliva. Navíc vzhledem k používání loveckých psů při lovu v České republice nemůže docházet, nebo jen ve výjimečných případech, k následným nepřímým otravám, kde by dravci či jiní predátoři byli otráveni pozřením uloveného kusu olověným střelivem (spárkatá zvěř ale i jiná), jak je často uváděno u otrav živočichů zejména v USA.

Ministerstvo zemědělství mj. uvádí, že není znám jediný případ, kdy by následkem pozření části uloveného kusu zvěře uhynul na otravu olovem jiný volně žijící živočich. Dokonce u druhů, které se specializují na vyhledávání vývrhů či uhynulé zvěře a jejich konzumaci, se v posledních letech podle ministerstva početní stavy na našem území výrazně zvyšují (viz např. zvláště chráněné druhy živočicha jako je krkavec velký, orel mořský, luňák červený). V České republice pracují minimálně stovky zaměstnanců denně s olovem, ať už jde o oblast zbrojní či jiná odvětví a není mi známo, že by trpěli otravou.

Jak jsem již zmínila, jakékoliv omezení používání olova ve střelivu by mělo negativní dopad na početnost osob vykonávající myslivost. K myslivosti neodmyslitelně mj. patří regulace invazních nepůvodních druhů. Tyto druhy a jejich dopad na biodiverzitu představují dle Ministerstva životního prostředí jeden z hlavních problémů dnešní ochrany přírody. Pokud by klesl počet aktivních myslivců, pak snížená regulace těchto druhů může mít mnohem větší dopad na původní biotu než uváděných několik údajných případů „otrávených" živočichů olovem.

Ráda bych v neposlední řadě i uvedla, že příčiny případných kontaminací v tělech živočichů mohou být různé a nelze je automaticky přisuzovat olovu ve střelivu nebo rybářském závaží. Nesmíme totiž opomíjet skutečnost, že do historicky nedávné minulosti bylo v České republice naprosto běžně olovo používáno jako příměs do paliv, čímž bylo bezesporu životní prostředí kontaminováno daleko více.

Samostatnou kapitolou je pak zásadní dopad úplného zákazu olova na sportovní střelecké disciplíny včetně olympijských sportů (biatlon, sportovní broková střelba atd.). Rovněž by bylo po tomto zákazu nutné přehodnotit veškerá pravidla pro střelbu s ohledem na účinnost alternativního střeliva.

S ohledem na všechny uvedené argumenty a na řadu dalších Vás chci tímto dopisem požádat a zároveň na Vás apelovat, abyste podnikl všechny právní a diplomatické kroky k zabránění přijetí takové unijní legislativy, která by zakazovala olovo ve střelivu, rybářském olůvku a narušovala český právní řád v oblasti obchodu, kontroly, nabývání a držení zbraní, a tím nevhodně zasahovala do práv občanů České republiky. Zároveň Vás vyzývám k včasnému zajištění harmonizace postupu všech ostatních dotčených resortů, které by v uskutečňování těchto opatření a kroků mohly pomoci, aby se neopakoval bohužel často vídaný scénář, kdy se přešlapuje na místě a vyčkává, zatímco už se rozhoduje o našich právech bez dostatečné přípravy a podpory. Děkuji.


S pozdravem                                                          

                                  

Mgr. Jana Černochová

poslankyně Parlamentu ČR

 

ODPOVĚĎ MINISTRA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA OTEVŘENÝ DOPIS NALEZNETE ZDE