Andrej Babiš rád opakuje sumy, které jeho firmy odvádějí na daních, rád se dušuje, že nepobírá plat a přispívá na charitu. Skutečnost, že jeho firmy z veřejných peněz čerpají daleko více, než kolik do státní kasy přinášejí, ale sofistikovaně zamlčuje, řekla naší redakci poslankyně Jana Černochová.
ParlamentníListy.cz získaly informace o tom, že současné ministryni pro místní rozvoj někdo vyhrožuje ublížením na zdraví, stejně tak její rodině, v souvislosti se zrušením Pražských stavebních předpisů. Komu podle vás na předpisech tak záleží, že používá takových praktik?
Pokud je tato informace skutečně pravdivá, pak bych chtěla především vyjádřit politování nad tím, že kauza stavebních předpisů došla tak daleko za hranici slušného chování a že došlo k takto podpásovým a odsouzeníhodným praktikám. Vydírání a výhrůžky by měly v politice být tabu a žádný politický názor či postoj, byť je třeba odlišný, nelze potlačovat zastrašováním. Sama jsem v minulosti podobnému nátlaku čelila, a to ze strany levicových extremistů, a vím, že to není nic příjemného.
Stavební předpisy jsou přirozeně předmětem zájmu mnoha subjektů a vlivových skupin, a nejde jen o zastánce, nebo odpůrce stávajícího návrhu. Neexistují jen dva pohledy na věc, a já opravdu nehodlám na někoho ukazovat prstem či jakkoli spekulovat.
Karla Šlechtová uvedla, že Hudečkovy předpisy byly v některých částech v rozporu se zákonem. Jak je podle vás možné, že rada Prahy schválí předpisy s chybami?
Upřímně řečeno, vůbec bych se nedivila, kdyby tomu tak bylo. Míra amatérismu, kterou jsme mohli u minulého vedení Prahy v čele s primátorem Hudečkem pozorovat, byla nevídaná. Řešením krizové situace během povodní v roce 2013 počínaje a stavebními předpisy a zmatků kolem úklidu našeho hlavního města konče. Bohužel ani po nedávných komunálních volbách si Praha v tomto ohledu evidentně nepolepšila. Nové vedení města nemá mou důvěru, vůbec nic jsme se, jako Pražané, do dnešního dne o plánech paní primátorky nedozvěděli, k primátorskému řetězu se na zastupitelstvu PROSTĚ promlčela, což považuji za vrchol arogance. Nejsem nadšená, že oblast územního rozvoje spadá do gesce náměstka Stropnického, který ve vztahu k rozvoji města zastává na můj vkus extrémní postoje a k veřejné správě a dodržování zákonů vždy přistupoval jako anarchista. Ještě více mě pak zneklidňuje to, že příslušný výbor pro územní plánování vede bývalý příslušník SNB, který se v roce 1989 účastnil policejních zásahů proti demonstrantům z řad nekomunistické opozice.
Jaký je postoj ODS vůči Pražským stavebním předpisům?
Celý proces vzniku nových stavebních předpisů provází chaos a diletantismus, od začátku do konce. V takové atmosféře logicky nemůže vzniknout kvalitní strategický dokument. Vedení města k projednávání předpisů zapomnělo přizvat zástupce městských částí a jejich připomínky nebyly akceptovány. To je naprosto nehorázné. Nesmyslným způsobem se posilují kompetence Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy na úkor volených orgánů města. Problematické je rovněž plánované zahušťování zástavby ve stabilizovaných částech Prahy, které může zdejším občanům velmi zkomplikovat život.
Fraška kolem schvalovacího procesu stavebních předpisů z posledních dní, kdy by se měly ve spěchu napravovat chyby vytknuté Ministerstvem pro místní rozvoj a kdy můžeme v přímém přenosu pozorovat, jak vázne komunikace a souhra mezi paní primátorkou a paní ministryní Šlechtovou, které zastupují stejné politické uskupení, je jen pověstnou třešničkou na dortu. Jako členku opoziční strany by mě nezdar nového vedení města měl možná těšit, ale jde o velmi závažnou věc, rozhoduje se o budoucí podobě města, a mně je při pohledu na situaci kolem nových stavebních předpisů spíše smutno.
V médiích proběhla zpráva o tom, že tunel Blanka zřejmě nebude otevřen ani na jaře. Proč se podle vás otevření tunelu neustále odkládá? Je to chyba minulého vedení Prahy?
Další odklad otevření Blanky je jen důkazem toho, že silné výroky minulého i stávajícího vedení města Prahy ve vztahu k tunelovému komplexu mají k činům na hony daleko. Tunel Blanka je díky určitým kontroverzím z minulosti pro mnohé představitele dobrým prostředkem ke zviditelnění. Každý má potřebu se k němu vyjádřit, říct něco zásadního. Dokonce to vypadalo, že paní primátorka vede s bývalým náměstkem primátora Nouzou z TOP 09 soutěž o to, kdo uvede přesnější termín otevření tunelu. Opět by to bylo úsměvné, kdyby nešlo o vážnou věc.
Odložení termínu otevření Blanky na jaro lze dávat za vinu minulému vedení Prahy, které ve své touze po snadno získaných politických bodech stavbu nesmyslně problematizovalo a zatěžovalo ji administrativními tahanicemi. Pokud ale dojde k dalšímu odkladu, pak svůj díl odpovědnosti ponese i nové vedení magistrátu. A to nejen kvůli siláckým výrokům o tom, jak bude „makat“ a vše vyřeší během pár týdnů.
Letos jste se opět stala starostkou na Praze 2. Měla jste radost, že Vás občané znovu podpořili?
Samozřejmě, měla jsem obrovskou radost a stále ji mám. Výsledek ODS na Praze 2 a své znovuzvolení chápu jako důkaz toho, že jsme svou práci v minulých letech dělali poctivě a dobře a lidem se na dvojce dobře žije, jsou konzervativní a vědí, že každá změna vždycky nemusí byt k lepšímu.
Ve Sněmovně jste v opozici, spolupracujete s ostatními opozičními stranami?
Sněmovní opoziční strany jsou různorodé a nelze hovořit o nějakém jednolitém bloku. Přesto se samozřejmě snažíme hledat programové průsečíky, a to zejména s TOP 09, která je nám ideově nejbližší. S komunisty a s Úsvitem lze politickou shodu hledat velmi obtížně. Je však možné hovořit alespoň o určité koordinaci procedurálních kroků.
Jak hodnotíte první rok vlády Bohuslava Sobotky? Je to podle Vás „pan premiér“, nebo jeho funkci zastupuje spíše Andrej Babiš?
Stručně řečeno – žádný zázrak, žádné překvapení, máme premiéra, který vypadá nejšťastnější, když se může zasmát svému vlastnímu vtipu. Osobně ho považuji za slabocha, co neumí držet slovo a jako žena zbabělými muži pohrdám a nevážím si jich. Bohuslav Sobotka není ani silný, ani výrazný premiér a nezřídka se skutečně ocitá ve stínu Andreje Babiše. Ten si zatím stále užívá výsluní své slávy a popularity, ale domnívám se, že ta stojí na chatrných nohách. Do politiky doslova vtrhnul, ke svému prudkému vzletu si dopomohl mnoha falešnými a nereálným sliby, maximálně vytěžil nespokojenost a rozmrzelost voličů z politiky a vzbudil taková očekávání, jež zde již dlouho s žádnou politickou stranou nebyla spojena. Jak ale známo, očekávání střídá zklamání. A sám Andrej Babiš již z mnoha svých slibů musel ustoupit, zpětně popřel či překroutil různé sliby a předvolební vyjádření. Dokonce se nechal slyšet, že „bude líp“, ale že již neříká kdy.
Vláda za rok vládnutí nepřinesla nic pozitivního. V souladu se svým programem jen zavádí nové regulace, které budou lidem komplikovat život. Rozpočet na příští rok obrací trend od investic, prorůstových opatření a podpory vědy a výzkumu směrem k projídání a bobtnání státu. Bez rozmyslu a další alternativy je rušen druhý důchodový pilíř. Zahraniční politika je díky nekoordinovanému postupu s prezidentem schizofrenní. Výkon vlády je zkrátka podprůměrný a chválit lze jen výjimečně.
Váš kolega Tomáš Portlík nedávno na webu ODS Prahy 9 spočítal, na kolik daňové poplatníky ministr financí přes všechny dotace (ZDE), které od státu má, ročně přijde. Ročně by to dle Portlíka mohly být až dvě miliardy. Co na to říkáte?
Nejde o zcela novou informaci, ale je dobré si ji připomínat. Střet zájmů, v němž se Andrej Babiš nachází, je zcela evidentní. Podnikat se státem a zároveň zastávat vysokou exekutivní funkci, to je v západním demokratickém světě naprosto nepřípustné. Přičteme-li ještě mediální vliv ministra Babiše, čelíme zde nevídané monopolizaci moci, která je s demokratickým vládnutím neslučitelná.
Andrej Babiš rád opakuje sumy, které jeho firmy odvádějí na daních, rád se dušuje, že nepobírá plat a přispívá na charitu. Skutečnost, že jeho firmy z veřejných peněz čerpají daleko více, než kolik do státní kasy přinášejí, ale sofistikovaně zamlčuje. A spoléhá na to, že jeho voliči nejsou schopni spletité sítě jeho firem prohlédnout. My ostatní bychom o tom však mlčet neměli.
Podle posledního průzkumu preferencí stran agentury Phoenix research ODS pomalu stoupá. Čím je to podle Vás způsobeno?
Mám z tohoto mírného nadechnutí radost. Nechci být ale přílišný optimista a vím, že nás čeká ještě dlouhá cesta. Pro mě je tento pomalý obrat důkazem toho, že děláme dobře svou opoziční práci a že se snažíme i o důslednou proměnu vnějšího obrazu strany. Rozloučili jsme se s mnoha tvářemi, které ODS dlouhodobě poškozovaly, jsme schopni otevřeně hovořit o svém financování, zřídili jsme transparentní účet a přestáváme se zabývat jen sami sebou.
Jaké má ODS plány na příští rok?
Musíme určitě pokračovat v nastoupené cestě obnovy důvěry veřejnosti. V plánu je kongres, který by měl vyřešit některé další otázky kolem vnitřního fungování ODS. To je ale samozřejmě především naše vnitrostranická záležitost. Budeme i nadále pečlivě sledovat počínání vládní koalice a nabízet pravicové recepty, alternativní k jejím krokům. Pokud se nic nestane, příští rok bude po dlouhé době rokem volebního klidu a naším plánem je tohoto času maximálně využít k tomu, aby se ODS stala opět nejsilnější stranou na pravici.
A jaké plány máte vy jako starostka Prahy 2?
Na radnici nás čeká první rok nového volebního období, pokračujeme v mnoha projektech zahájených v minulosti, jako je rekonstrukce Folimanky nebo Riegrových sadů. Náš volební program i koaliční smlouva představují poměrně ambiciózní, ale realistický plán. Ráda bych především posílila bezpečnost v ulicích naší městské části, proto jsem si tuto oblast vzala pod svou gesci. Máme v plánu i další prodeje bytů nájemníkům, rozvoj našeho systému péče o seniory. Momentálně nás velmi trápí neochota Prahy diskutovat s námi o budoucnosti náplavky, kterou jsme do její současné podoby pomohli vybudovat a myslím, že dobře. Teď nám bezdůvodně a nesmyslně přesouvají např. farmářské tržiště pod Železniční most, nebo povolují provozní dobu barů do rána a lidé, kteří v okolí bydlí, se tak už nevyspí jedinou noc.
Co pro Vás rok 2014 znamenal?
Na rok 2014 budu vzpomínat ráda. Přinesl mi nejenom volební vítězství, ale i hodně silných zážitků, lidských příběhů i pár nových hezkých přátelství a není to fráze, ale jsem šťastná, že mám stále oba rodiče, kteří se těší dobrému zdraví a moc si přeji, aby to tak vydrželo co nejdéle.