(ČT 24 ) Bitva o mise v českém parlamentu. Vláda by mohla vysílat vojáky do ciziny i bez souhlasu parlamentu – pokud projde novela ústavy. Je to nutná reakce na nové bezpečnostní hrozby, jak tvrdí autoři návrhu? Nebo pokus obejít volené zákonodárce? O novele ústavy hovořila v pořadu Události, komentáře ČT24 předsedkyně výboru pro obranu a první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová.
Celý rozhovor s Janou Černochovou můžete zhlédnout na ČT24.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vláda má blíž k tomu, aby mohla dočasně vyslat vojáky za hranice bez předchozího souhlasu Parlamentu. V určitých případech by to umožnila poslanecká novela ústavy, kterou v prvním čtení podpořila Sněmovna. Vojáci by v zahraničí mohli za takových podmínek působit maximálně 60 dní.
Lubomír METNAR, ministr obrany /nestr. za ANO/:
Jsme zastáncem tohoto návrhu, protože je to velmi silné oprávnění, které bychom potřebovali pro zajištění bezpečnosti našich občanů.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Novou pravomoc by kabinet mohl využít třeba k záchraně Čechů v akutním ohrožení. Utajenou misi by Parlament schvaloval až zpětně, novelu kritizují komunisti a SPD.
Tomio OKAMURA, místopředseda Poslanecké sněmovny /SPD/:
Hnutí SPD je zásadně proti tomu, aby vláda bez souhlasu Parlamentu mohla vysílat české vojáky do války.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Téma teď budeme dál diskutovat s ministrem zahraničí z ČSSD Tomášem Petříčkem. Dobrý večer.
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Dobrý večer.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Poslankyní Janou Černochovou z ODS, předsedkyní výboru pro obranu, vítám vás.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Dobrý večer.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
A poslancem KSČM Alexandrem Černým, místopředsedou téhož výboru. Dobrý večer.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
Dobrý večer.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně Černochová, proč je podle vás nutná novela ústavy? Ten současný článek 43, který umožňuje vládě vyslat vojáky na 60 dní například ke společné obraně nebo živelním průmyslovým a ekologickým katastrofám, ten nestačí?
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Nestačí a už vlastně na to upozorňoval summit ve Walesu, který vyzval členské státy Severoatlantické aliance k tomu, aby svoje ústavy udělaly tak, aby byly pružnější právě pro případné vysílání konkrétně sil velmi rychlé reakce. Protože ona se ta bezpečnostní situace proměnila. My jsme naposledy novelizovali tento ústavní zákon před 20 lety, přesně se tam dostal ten taxativní výčet, který jste zmiňovala. Ale bezpečnostní situace před 20 lety byla zcela jiná, než je dnes. To je první důvod. Druhý důvod je ten, že se několikrát v minulosti stalo, že byli zajati občané České republiky a šance na jejich záchranu tu mohl snižovat fakt, tu šanci, že pokud bychom chtěli vyslat někam třeba i naše speciální síly, tak se o tom musí rozhodovat tak, že bude rozhodovat jedna komora Parlamentu, její výbor, druhá komora Parlamentu, její výbor, což samozřejmě u akcí typu záchrana rukojmí snižuje šanci, že bude úspěšná, protože, pokud se ta akce prozradí předem tímto způsobem, tak pak vlastně by nebyl důvod někam vůbec vyjíždět někoho zachraňovat.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, nestává se úplně často, že by koalice souhlasila s návrhem, který předkládá zástupce opozice. Ale tento návrh premiér Andrej Babiš spolupodepsal, stejně jako Jan Hamáček a ministr Zaorálek, který dnes ze sociálních demokratů mluvil jako jeden z mála, tak ten sice připustil, že to je kontroverzní a riziková věc, nicméně, že je to věc důležitá. Vy jste jednoznačně pro?
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Já jsem pro tuto změnu. A ministerstvo před projednáváním tohoto návrhu na vládě dalo kladné stanovisko. Tady myslím, že s paní poslankyní se shodujeme, že ta bezpečnostní situace ve světě se mění. Je potřeba mít možnost rychle reagovat na bezpečnostní rizika, případně mimořádné situace. Zároveň ale také je skutečně v tom návrhu ošetřeno, že Parlament se neobchází, že Parlament musí vyjádřit, sice zpětně, ale souhlas s tím, že jsme tento krok udělali. Nicméně dává to možnost vládě použít našich ozbrojených složek, například při záchraně životů, což by jinak možné nebylo. A řekněme si také na rovinu, že prostě v některých situacích, je otázka protahující se jednání třeba se stranou, která vyžaduje pomoc, na dané pozvání, to může přijít prostě v průběhu toho mezidobí, tak aby mohl být dojednán řádný mandát.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Černý, vy předpokládám, s těmito argumenty příliš souhlasit nebudete, protože vaše strana s SPD dnes velmi ostře proti té novele vystupovala. Předseda vaší strany řekl, že jde o obcházení parlamentní demokracie, o její změnu. Ale není to přece jenom trochu silné vyjádření, když ta možnost vyjádřit se, byť dodatečně, Sněmovně i horní komoře zůstane. A pokud komory neodsouhlasí tu misi, tak ta bude muset být ukončena.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
Určitě jste si všimli, že je řeč jednak o vysílání něčeho jako misí. A potom o záchranné operace. My jsme přesvědčeni, že ta novela není nezbytně nutná, protože záchranné operace můžeme vysílat i dnes. To není pravda, že nemůžeme. Je jenom otázka toho, jak by vypadaly. Ale je třeba si uvědomit ještě jednu podstatnější věc, že je pravda, že Parlament předává část svých nynějších pravomocí exekutivě. To tak prostě je. Takže ten odklon od parlamentní demokracie tady evidentně je... Byť to budeme schvalovat...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
No ale na druhou stranu vláda má přece důvěru Sněmovny.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Přesně tak.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
To má každá vláda a každá vláda má pravděpodobně ve Sněmovně většinu, takže se nemusí obávat toho, že v případě nouze by nemohla ve zrychleném režimu, na to náš jednací pořádek pamatuje, velice elegantně a rychle schválit prakticky cokoliv. Koneckonců dnes to na jednání Sněmovny taky zaznělo, takže v tom problém rozhodně není. My jsme se jenom zdržovali nad tím, protože dojde k tomu, že se prostě stane vysílání vojáků do zahraničí jednodušším, než bylo doposud. To si myslíme, že není příliš rozumné.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
No, to za jistých situací může být žádoucí, o nichž tady mluvila paní poslankyně.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Přesně tak. Já si myslím, že by to byla vláda sebevrahů, pokud by se rozhodla vyslat někam vojáky tak, že to bude prostě způsobovat České republice nějaké problémy. To znamená, že tam nebude souhlas té zvací země, nebo že to skutečně nebude záchrana rukojmí, na kterou pamatuje i Charta OSN, která prostě ve chvíli, kdy skutečně občan České republiky jiného státu je někde v nebezpečí, tak ta příslušná země může nějakým způsobem se snažit toho člověka dostat do bezpečí. Na to všechno i mezinárodní právo myslí. A já si neumím představit vládu, která by něco takového riskovala. Už dneska měli možnost na těch 60 dnů, nic se nestalo, nebyl s tím nikdy žádný problém. Proč by měl být teď? Jsem opoziční poslankyní, přesto jsem demokrat, který prostě věří v ten systém a věří v systém, který má celou řadu kontrolních mechanismů. A i dát tu nohu mezi dveře ta Poslanecká sněmovna vždycky může, a může to udělat i Poslanecká sněmovna nebo i Senát.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, vy jste chtěl reagovat, prosím.
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
… nic se nemění na tom, že vláda bude dále pokračovat v té zaběhnuté praxi.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Ano.
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Že u těch očekávaných misí bude chodit si pro mandát do Poslanecké sněmovny a do Senátu. Stejně jako to...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže to je pro mimořádné situace opatření.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Ano, tzv. velké mandáty...
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Stejně období po roce 2020, očekávám, že budeme mít projednávání mandátu pro naše vojáky v zahraničí. Myslím, že 19. února se plánuje první kolo jednání na branném výboru.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Ano, to je zrovna...
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
A bude také do konce června v celé Poslanecké sněmovně.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
To je zrovna mandát, který bude nový, takže ten bude mimo ten balík těch mandátů, které budeme projednávat, tuším, někdy v květnu nebo v červnu. Tak jako standardně co 2 roky, a to jsou ty mandáty typu Afghánistán, velké Mali, Sinaj, Irák a jiné. Ale mimořádné mandáty se projednávají i mimo tuto lhůtu, ale tam zůstane zachován ten současný stav, kdy o tom opravdu budou rozhodovat oba výbory a obě komory Parlamentu na návrh vlády.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Černý, z toho vystupování KSČM dnes ve Sněmovně na mě působilo, že zní obava z toho obcházení demokracie. Ale nakonec současná vláda, současná koalice je závislá na podpoře vaší strany, tak nakonec pro KSČM by ta situace mohla být i vcelku výhodná nepochybně. Přece za této situace by s vámi vláda ty věci konzultovala. Pokud je na vás svým způsobem závislá.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
My nezpochybňujeme, že bychom konzultovali jakoukoliv misi. Samozřejmě jsme na to připraveni. Já jen tvrdím, že několik desítek let to fungovalo, ten režim, který je v naší ústavě nastaven, nám vyhovuje. To, co nám nevyhovuje, to jsou například přelety, ty se taky budou řešit touhle novelou. Ale tady jde o vysílání vojáků. To není žádná nějaká bezpečnostní akce, kdy vyšlete pár policistů, aby někoho přivezli ze zahraničí. Tady jde prostě o vyslání pravidelné vojenské jednotky se vším všudy, s výstrojí, s výzbrojí.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Ne, nepravidelné.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
Je to prostě věc, která je daleko závažnější než to, o čem by bylo v tom normálním režimu dnes možné úplně běžně jednat.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Je to vysílání vojáků v naléhavých situacích na dobu 60 dnů maximálně, nelze to opakovat. Opravdu, já jsem tam reagovala na některé kolegy, teď už nevím, jestli to byly příspěvky z SPD nebo z KSČM, kdy si někteří kolegové mysleli, že v tom mezičase může Česká republika někde vyvolat válečný konflikt. Opravdu nemůže. Skutečně se jedná o výjimečné případy a bude na zodpovědnosti té vlády, jestli tuto pravomoc z ústavy, pokud dojdeme k tomu závěru, že budeme pro tento návrh hlasovat, tak pokud ho bude akceptovat, nebo ne. Vláda, pokud nebude jistá, jestli chce uplatnit toto ustanovení a nebude to nějaká naléhavá akce, kde by se skutečně muselo rozhodovat v řádech hodin, tak to řádně dá projednat stejně jako ty velké mandáty a bude platit ta dosavadní praxe. K přeletům a průjezdům ještě jedna věta.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Já bych poprosila Světlanu, aby nám podrobněji řekla, kde vlastně teď čeští vojáci v zahraničí operují.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Nejvíc českých vojáků aktuálně působí v Afghánistánu, současný vládou i Parlamentem schválený mandát počítá s přítomností až 390 lidí. Teď nejvíc příslušníků v Bagrámu, operuje tam už třináctá, ale zároveň poslední strážní rota složená hlavně z chrudimských výsadkářů. V březnu skončí. Zhruba 120 lidí má armáda v Mali, v hlavním městě Bamaku a v kempu nedaleko od něj se starají o ochranu celé mise, které začnou sami zanedlouho velet a cvičí taky tamní vojsko. Češi se tam mají zapojit do protiteroristických operací stejně jako v Nigeru a Čadu. V Iráku je skoro 40 mužů a žen, větší část je v Bagdádu, kde je velitelství mise a kde taky vojenští policisti připravují své kolegy. Chemici pak na základně Al-Tádží předávají znalosti a zkušenosti místním specialistům. V rámci předsunutých jednotek NATO působili ještě začátkem roku Češi i v Lotyšsku a Litvě, nad Pobaltím taky létaly české gripeny. Vojáci dál působí třeba na Sinaji, v Somálsku nebo Kosovu.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Černý, souhlasíte, předpokládám, že nejspíš nesouhlasíte s tím nedávným odsouhlaseným vysláním 60 českých vojáků do Mali, Nigeru a Čadu. Podle vás nemá toto vyslání žádný smysl?
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
Ono to tak možná vypadá, ale my nejsme a priori proti všem misím. Jsou dokonce mise, které podporujeme.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Které?
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
No, například v Iráku. Teď budeme velmi vážně jednat třeba i o té malijské misi, ale to jenom z toho důvodu, že ty mise mají naprosto konkrétní charakter. Ano, boj proti terorismu na místě, kde ten terorismus opravdu je a kde ti naši vojáci mohou být nesmírně užiteční. Ale zase budeme chtít, aby byly splněny ty základní podmínky, tedy souhlas přijímacího státu, v tomto případě Mali, ten předpokládám bude. Budeme chtít, aby to bylo pod garancí, pokud možno pod záštitou, přímo Rady bezpečnosti, pod mandátem Rady bezpečnosti nebo alespoň Evropské unie. To jsou prostě pro nás nepřekročitelné podmínky, které budeme chtít. Jinak zdůrazním ještě to, že v minulosti jsme podpořili mise, které měly ještě navíc výrazně humanitární charakter, například vysílání naší polní nemocnice nebo našich chemiků. To jsou prostě události, kdy naši vojáci mohou prokázat svoje opravdu dobré schopnosti a mohou být nesmírně užiteční.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, z diplomatického hlediska podobné aktivity, nakolik České republice pomáhají? Protože možná pro běžného občana, který to bude sledovat, tak se mu Mali, Niger, Čad můžou zdát velmi daleko a může se mu zdát, že vlastně jsou to problémy, které se nás nedotýkají.
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Je to především krok, kterým chceme přispět k posílení evropské bezpečnosti. Možná situace v Mali se může zdát, že je nám vzdálená, je to země, která leží v oblasti Sahelu. Nicméně je to také země, kde působí a roste hrozba islámského terorismu. Působí zde řada radikálních skupin, a Mali je také důležitá země z pohledu migrace, protože je to především tranzitní země. A i zdrojová země pro migraci, která směřuje potom následně do Evropy. Jakékoliv zhoršení bezpečnostní situace, ke kterému bohužel dochází, má přímé i nepřímé bezpečnostní dopady na Evropskou unii. Takže to je i náš krok k tomu, jak vlastně řešit v souladu s tím, co dlouhodobě říkáme, že chceme řešit problémy v oblastech, kde vznikají, ne až následky. A v tomto směru chceme také navázat již na dlouholeté působení českých vojáků v rámci tréninkové mise, která se zaměřuje na posílení kapacit místních vládních jednotek, a právě pro boj s terorismem i zapojení se do speciálního uskupení. Ta Kuba pod vedením Francie, která má se přímo zapojit do boje s těmi teroristickými skupinami.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
No a zmůže v tom něco opravdu 60 českých vojáků?
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Je to jeden z kroků, jak i s ohledem na tu situaci, která bohužel se zhoršuje, tak posílit vlastně tu podporu malijské armády, že kromě tréninkových aktivit, toho výcviku samotného, tak bude docházet k doprovodu těch vojáků, a právě do bojových operací. A samozřejmě je tam už otázka taky možného přímého zapojeni do protiteroristických aktivit.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Tady by ale bylo poctivé říct, že v tuto chvíli ty informace má pouze pan ministr. My je s panem kolegou místopředsedou výboru pro obranu Černým nemáme. Protože jsme zatím s tímto mandátem seznámeni ani ze strany, teď to ne není chyba pana ministra zahraničí, máme výbor pro obranu příští týden, doufám, že tedy pan ministr...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Tak kde je ta chyba, že ty informace nemáte?
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
No je to chyba na Ministerstvu obrany, že Ministerstvo obrany ten návrh nejprve dá do vlády, bez toho aniž by ho předtím projednalo s výborem, ne schvaloval, ale projednal. A já vám řeknu proč. Protože tady po hodně letech posíláme do těch zemí, nebo do těch předpokládaných zemí, posíláme naše bojové jednotky. Takže všechny mise, které byly zatím, když tedy nepočítám ty, které byly někdy před 10 lety v Afghánistánu, tak byly mise mírové. Toto je první bojová mise po hodně dlouhé době a ta by si rozhodně zasloužila intenzivnější projednání ještě předtím, než to dá pan ministr do vlády. I z toho důvodu, že to je vlastně mise, která není pod mandátem mezinárodní organizace, tedy není pod mandátem ani OSN, ani Evropské unie ani NATO. Takže já sama za sebe říkám, že já se budu rozhodovat, zdali podpořím ten návrh společně se mnou kolegové z ODS, až teprve na základě informací, které dostaneme od pana ministra. Nemám problém s tím velkým mandátem Mali, který budeme schvalovat květen nebo červen, v žádném případě nemám problém, ale tohle je skutečně bojová mise, o které já se chci bavit.
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Jestli mohu...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Ano, prosím, tak ještě...
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Krátce reagovat... Samozřejmě my počítáme s tím, že naše působení v Mali v rámci toho uskupení, ta Kuba pod francouzským vedením bude na základě pozvání americké strany. My jsme obdrželi dopis malijského prezidenta, dořešily se některé právní otázky. I proto také ministerstvo obrany doposud nemohlo plně informovat Poslaneckou sněmovnu. Ale počítám s tím, že 5. února bude projednávat mandát, který schválila vláda toto pondělí, také Poslanecká sněmovna.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
To je v pořádku, ale pane ministře, souhlasíte se mnou, že to pod mandátem mezinárodní organizace stejně není. To, že bude zvací dopis, je něco jiného.
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Je to na pozvání malijské strany, my i dnes v rámci té operace stávající působíme na základě dohody s malijskou vládou a jejich pozvání.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Je to na základě francouzské žádosti.
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Nicméně naše působení tam je dlouhodobě na základě spolupráce s malijskou vládou, která právě využívá naší přítomnosti k výcviku svých vlastních vojsk, k tomu aby byla schopna zvládat tu bezpečnostní situaci v zemi.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Víte, já bych chtěla vidět, jakým způsobem i Ministerstvo obrany, potažmo Armáda České republiky zajistí to, aby vlastně ta 601 dál mohla pokračovat i v těch jiných činnostech, které má nejenom v České republice. Jak bude zajištěn výcvik a jiné věci.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Jen dodám, že se bavíme o jednotce české armády. Tak máme ještě jedno téma, za chviličku budeme pokračovat. Opět úvod na Světlaně.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Západ vyzývá Palestinu ke zvážení mírového plánu Donalda Trumpa. K britskému premiérovi Borisi Johnsonovi se přidal šéf Evropského parlamentu a k jednání na základě amerického návrhu vyzvalo i Rusko. Trumpův projekt předpokládá vznik samostatného palestinského státu. Kritici ale míní, že jinak příliš straní Izraeli.
Jared KUSHNER, poradce amerického prezidenta:
Prezident velmi efektivně přinutil Izrael, aby učinil opravdu lukrativní nabídku Palestincům. Přinutil je zmrazit další expanzi svých osad nejméně na 4 roky, to by mělo Palestincům, pokud na to mají kuráž, dát možnost získat vlastní stát.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Černý, vy jste se teď chvíli nedostal ke slovu. Je tedy ten mírový plán Donalda Trumpa pro Izrael a Palestinu nebo pro Blízký východ podle vás tou dohodou století, jak byl prezentován?
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
No, je bezesporu výjimečný. Tak možná si zaslouží i ten přívlastek století. Ale víte já, když se mluví o dohodě, já jsem tam neviděl tu třetí stranu, jestli se dohodoval pan Trump s panem Netanjahuem, to je možné, tak to asi vypadá. Ale že by to byla dohoda, toho jsem si moc nevšiml. Mně to spíš připadalo jako diktát. Koneckonců to, co jeho poradci, kteří 3 roky údajně tu smlouvu připravovali, nebo tu dohodu nebo ten plán připravovali, tak oni sami nepokrytě říkají: Přinutíme, donutíme k tomu, aby něco přijali. Prostě já mám pocit, že takhle se na mezinárodní úrovni moc daleko nedostaneme. To asi moc dobrý vyjednávání nebude. Nebo to není, tak jak nám to představují. A je zatím ještě něco druhého, nějaký druhý plán, který teprve časem nám někdo odhalí. Koneckonců pan Trump počítá s tím, že bude trvat možná 3, 4 roky, než se ti Palestinci z toho vzpamatují, protože tohle je pro ně bezesporu nepřijatelná dohoda, v uvozovkách, ale...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Tak to byla taky podstata jejich výhrad, že jejich práva nejsou na prodej a že to byla v podstatě konspirace o nich bez nich.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
No samozřejmě, to přece známe, s tím máme neblahé zkušenosti, když někdo třetí jedná o našich zájmech. Ale chtěl jsem jenom dodat, na mě to chvílema působí, jako kdyby ani Američané neočekávali, že to ti Palestinci mohou přijmout. Oni to prostě nepřijmou a co bude dál. O míru už se tady bavíme desítky let a pořád není. No tak, tak to potom vyřešíme zásadním způsobem. Koneckonců oni tu dohodu zase nebudou chtít, tak jim dáme co proto.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Teď nevím, jestli pan kolega z KSČM myslel rok 68 nebo mnichovskou dohodu.
Alexander ČERNÝ, místopředseda výboru pro obranu /KSČM/:
Já jsem myslel oba dva ty roky, paní kolegyně.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
Já samozřejmě jakoukoliv dohodu, možnou dohodu vítám, jestli se nemýlím, tak Mahmúd Abbás byl přizván na to jednání. To, že odmítl posadit se k jednomu stolu s těmi dalšími aktéry, to je jeho problém. Přece diplomacie je založená na tom, že si vyslechnu někoho názor a ten názor si samozřejmě nechám projít hlavou a nebudu vykřikovat předem bez detailních znalostí, ještě podle mě si ani těch 188 stran ve chvíli, kdy začali vykřikovat, že Jeruzalém není na prodej, tak si je ani nemohli přečíst. Takže mně to přijde, že to je samozřejmě ze strany Palestinců opět stejný postoj, jaký předvedli ve všech jiných dohodách, kdy Izrael byla strana, která nabízela prostě nějaký smír, nabízela nějaké ústupky, a oni buďto vůbec k tomu jednání nepřišli anebo to jednání posléze skončilo. Já bych tady chtěla připomenout to, že Izrael nikdy nezačal žádnou válku. Na rozdíl od palestinské autonomie nebo palestinské samosprávy, která hned při vzniku Izraele, při vyhlášení vlastně v San Remu a k vrácení britského mandátu území Palestiny v roce 47 a 14., 15. května 48 byl vyhlášen stát Izrael, hned vzápětí byl Izrael napaden arabskými zeměmi. Stejně tak bych tady mohla zmiňovat šestidenní válku nebo Jom Kipurskou válku...
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, ještě necháme krátce reagovat pana ministra...
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
... Vždycky se Izrael jenom bránil, a to že získal benefity na nějakých územích, to přece se běžně děje. Běžně ten, kdo válku vyhraje, tak má nějaké nároky.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Prosím o krátkou reakci ministra zahraničí. Opravdu krátkou.
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Samozřejmě vítáme, že konečně máme na stole návrh, o kterém se 3 roky spekulovalo, co může obsahovat. Představuje to zcela odlišný přístup americké administrativy k diskusi, jak řešit blízkovýchodní mír, konflikt. Máme jasno v tom, že palestinská strana odmítá tento krok, čekáme i také na hodnocení dalších aktérů, kteří jsou důležití pro dosažení té dohody. Protože například Liga arabských států bude teprve v sobotu zasedat, tak víme, že řada chce, i Egypt také vyzývají k tomu: Pojďme si prostudovat tento materiál, který má více než 100 stran. A obsahuje některé náměty k jednání.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Takže z vaší reakce tomu rozumím, že to je začátek, který je třeba nechat prostudovat, a počkat…
Tomáš PETŘÍČEK, ministr zahraničí /ČSSD/:
Já to vnímám jako impuls pro možnost obnovení jednání dvou stran konfliktu, Izraelců a Palestinců. Po několika, možná šesti sedmi letech, kdy vlastně k žádným kontaktům mezi těmito stranami nedocházelo. Nicméně my jsme se připojili jednoznačně i k postoji Evropské unie, kterou komunikoval včera vysoký představitel Joseph Borrell, která jasně se přihlásila a podpořila zachování dvoustátního řešení, respekt k mezinárodním právu. Myslím, že Česká republika by měla se držet toho, že chceme respektovat mezinárodní právo.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka:
Paní poslankyně, pane poslanče, děkuju vám, že jste si udělali čas na Události, komentáře. Pane ministře, vás ještě poprosím, abyste posečkal, protože ještě jedno téma máme.
Jana ČERNOCHOVÁ, předsedkyně výboru pro obranu a 1. místopředsedkyně poslaneckého klubu /ODS/:
My děkujeme za pozvání.