(FORUM 24) „Můžu spekulovat, že se někteří zalekli před volbami reakce veřejnosti, která nebude chtít ‚naše‘ Afghánce přijmout,“ říká v rozhovoru pro FORUM 24 Jana Černochová (ODS), poslankyně a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu, o české pomoci Afghánistánu. Upozorňuje na to, že jeden z tlumočníků spolupracující s českou armádou byl zadržen a zbit. Podle Černochové hrozí, že někteří z nich budou mučeni, popřípadě i zabiti.
Jak z vašeho pohledu vláda přistoupila k pomoci ve věci afghánských tlumočníků? Co vás nejvíce zklamalo či rozlítilo?
Velice liknavě. Bohužel. To je pro mě asi největší zklamání. Přesun tlumočníků a dalších spolupracovníků naší armády se mohl odehrát v klidu a podle nastavených pravidel, ne v takovém chaosu jako nyní, kdy se technické detaily domlouvají doslova za pochodu. Já sama přes dva roky urguji jak premiéra, tak ministra vnitra, aby program obnovili.
Výsledkem tlaku bylo, že loni koordinační skupina připravila návrh podmínek pomoci a od počátku letošního roku existoval materiál na vládu. Ten byl ovšem schválen až v červenci, tedy v době, kdy osazenstvo naší ambasády tvořili tři lidé, nepočítaje v to ochranu zastupitelského úřadu. Jednoduše řečeno, škoda zbytečně promrhaného času. Vše mohlo probíhat ve větším klidu, důstojněji a pod větší kontrolou.
Co čtete z těch opatrných kroků Andreje Babiše? Proč podle vás vláda postupovala tak pomalu?
Neumím si to vysvětlit. Působí to, jako by nikdo neměl zájem tuhle záležitost, která je otázkou cti, řešit. Možná bych i chápala opatrnost, kdybychom se bavili o tisícovkách přesídlovaných. Ale taková čísla nikdy nebyla na stole. Přesto se vše zdržovalo. Můžu spekulovat, že se někteří zalekli před volbami reakce veřejnosti, která nebude chtít „naše“ Afghánce přijmout.
Pokud tam ovšem byla nějaká takováto úvaha, tak se ukazuje, že byla mylná. Můj dojem z těchto dnů z reakce veřejnosti je takový, že většina občanů je přesvědčena, že ty, kteří pomáhali našim vojákům a civilistům v Afghánistánu, nesmíme nechat napospas odvetě Tálibánu. Že je to věcí naší cti, protože naše spolupracovníky nesmíme zradit.
Před rokem a půl, na začátku března 2020, jste premiéra o pomoc afghánským tlumočníkům žádala písemnou formou. Jak tehdy reagoval?
Já jsem veškerou komunikaci z posledních let k tomu tématu zveřejnila. První odpověď byla, že se tomu začne věnovat po skončení nouzového stavu, a druhá, že určuje pana podplukovníka Matouše koordinátorem této problematiky. Poté se sešla koordinační skupina, která jednala o detailech možného programu. Výstupem byl nakonec onen materiál, který nepochopitelně měsíce ležel na vládě, než se dostalo na jeho projednání.
Co přesně těm lidem v Afghánistánu hrozí, pokud se jim nedostane včasné pomoci?
Už jsme viděli, že jeden z tlumočníků byl zadržen a zbit. Hrozí, že budou mučeni, popřípadě i zabiti. Chce si to někdo vzít na svědomí?
Ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že s hejtmany chce jednat o integraci evakuovaných Afghánců. Jak tento záměr hodnotíte?
Je to správná cesta. Integrace je dlouhodobá záležitost a starostové či hejtmani mají k lidem nejblíž a mohou jim tak nejlépe pomáhat. Nesmíme ty, které sem převezeme, nechat na holičkách, jakmile projdou karanténou a azylovým řízením.
Jsou to lidé s rodinami, musíme jim pomoci najít práci a jejich děti musí začít chodit do škol. Navíc vzhledem k jejich znalostem jazyků a regionu nám mohou být v mnohém prospěšní. Nesmíme zopakovat chyby z pokusu o integraci iráckých křesťanů před pár lety.
Kolika lidem z Afghánistánu se v Česku dostane pomoci? Dojde podle vás na všechny?
Odhady jsou, že to budou desítky osob. Musíme počítat i s tím, že ne všichni zde budou chtít zůstat, protože mají například příbuzné i někde jinde v zahraničí. A jestli dojde na všechny? Nevím, nejsem si jista, když se to řeší pět minut po dvanácté.
(Autor: Tony Havlík)