Vrbětice si nesmíme nechat líbit i za cenu vzájemných represí. Doufám, že se Zeman nezastane Ruska

(FORUM 24) Poslankyně Jana Černochová (ODS), předsedkyně sněmovního výboru pro obranu a členka zahraničního výboru, promluvila v rozhovoru pro FORUM 24 o svém pohledu na diplomatický vývoj po odhalení příčin tragédie ve Vrběticích. Při teroristickém činu agentů GRU v roce 2014 tam zemřeli dva lidé. „To, že by to mohlo bolet z hlediska byznysu, je v diplomacii až ten další krok a nebývají tak dlouhodobé. Nicméně pokud to bude nevyhnutelnost, tak s tím musíme počítat. My si přece nemůžeme nechat líbit to, co se stalo,“ řekla. Proč si myslí, že z Česka neodletěli všichni agenti GRU? Lže podle ní vicepremiér Jan Hamáček o cestě do Moskvy? Je debata o Sputniku V stále na místě? A proč se stále ještě nevyjádřil prezident Miloš Zeman?

Představuje podle vás Ruská federace bezpečnostní hrozbu?

Dlouhodobě. Svědčí o tom nejen události, které se odehrály v roce 2014 ve Vrběticích, ale to, že zástupci Ruské federace páchají státní teroristické akty ,a to nejen na území ČR, ale i v jiných zemích. To, že se k tomu Rusko postaví vždy tak, že to zapře, je bohužel způsob jejich práce. S odstupem let – narážím na rok 1968 a éru komunismu – znovu pociťujeme, jaké to je, když vám země tohoto typu vyhrožuje.

Je z vašeho pohledu to diplomatické ultimátum, které ve středu dal nový ministr zahraničí Jakub Kulhánek Ruské federaci, správné a srozumitelné?

Je. Pan Kulhánek chtěl do funkce vstoupit jako diplomat. V diplomacii se tyto kroky používají, ale ani on nemohl předpokládat, že by na to ruská strana přistoupila. Bylo to dobře vymyšlené i vykomunikované – v této první složité úloze obstál.

Jaký signál to Rusku vyslalo?

Že se Česká republika bude chovat jako země, která respektuje diplomacii a nemá problém s komunikací na diplomatické úrovni a která se bude chovat silně – jako svébytná země, která se jasně ozve ve chvíli, kdy má pocit, že jiné země spáchají takovýto bezprecedentní čin.

Prezident Putin měl ve středu proslov, během kterého Vrbětice sice přímo nezmínil, řekl však, že na jakékoli provokace odpoví Rusko asymetricky, rychle a tvrdě. Co to může znamenat?

Standardní Rusko. Takhle se chovalo vždycky a nikoho z nás by to nemělo překvapovat – ani v souvislosti s tím, co se u nás odehrálo. Bylo by fajn, kdyby podobnou řečí mluvili i čeští politici, zejména ten nejvýše postavený – vrchní velitel ozbrojených sil, pan prezident Zeman. Týden k tomu mlčí, přestože, jak jsme mohli ve středu vidět, neopustil Českou republiku. Občané by si od něj vyjádření zasloužili.

Proč se podle vás ještě nevyjádřil?

Buď je v takovém šoku, že se jeho oblíbená země zachovala vůči České republice tímto způsobem, a on, který možná hrál roli v jejich rozšiřování sféry vlivu, se cítí být zneužitý.
Druhá varianta se váže ke konci roku 2020, kdy k němu nastoupil člověk, který dlouhé roky pracoval u BIS, a on si ho vzal jako poradce (jde o vysoce postaveného příslušníka BIS Jiřího Roma, pozn. red.). Ve stejnou chvíli jsme se mohli dočíst, že pana ředitele BIS Koudelku požádal, aby mu doložil živé kauzy kolem agentů Ruské federace. To v nás může vyvolávat pochybnosti, proč se tak dělo. Je však možné, že si nyní kauzu dává do souvislostí.
Třetí varianta – a to se dozvíme v neděli – je ta, že na to má jiný názor. Nechtěl ho sdělovat v prvních hodinách, aby situaci ještě více nejitřil, a chce se postavit za Ruskou federaci. Doufám, že se to nestane. Takové varianty bych se nechtěla dožít.

Jak celá tato kauza může dopadnout? Premiér Babiš v úterý říkal, že nechce válku, ale může se stát, že by Rusko například zrušilo českou ambasádu, diplomatické styky, zakázalo dovoz a vývoz?

Ambasádu v Moskvě prakticky zrušili. V počtu lidí, kteří tam nyní působí, není možné vykonávat plnohodnotnou práci zástupců České republiky. Co se týče vzájemných represí – je špatně, když se diplomatické záležitosti přenášejí do těch obchodních. To není v zájmu Ruska ani České republiky.
Nemluvě o tom, že tady žije celá řada ruských občanů, kteří tady chtějí dál fungovat. Absolutně bychom se neměli dopouštět něčeho, čemu se říká „kolektivní vina“, že na ně budeme pohlížet skrz prsty. Řada lidí, kteří tady žijí, nejsou ani agenti GRU, ani příznivci Putinova režimu, ale naopak před tím režimem odcházejí do jiných zemí a ČR jim byla blízko. Neměli bychom mít pocit, že jsme s Ruskem ve válce.
To, že by to mohlo bolet z hlediska byznysu, je v diplomacii až ten další krok a nebývají tak dlouhodobé. Nicméně pokud to bude nevyhnutelnost, tak s tím musíme počítat. I za cenu, že některé zboží nebude v Česku k dostání, nebo že nám trochu klesne export, to za to stojí. My si přece nemůžeme nechat líbit to, co se stalo.
V minulosti jsme si to zažili při prvních sankcích, které byly na Rusko uvaleny ze strany EU, a dostávali jsme se do problémů u náhradních dílů na některé vojenské vybavení, které využívá naše armáda.

Vy jste řekla, že si nemyslíte, že by Iljušinem v pondělí z Česka odletěli všichni ruští agenti. Na základě čeho jste k této tezi došla?

Ještě když byl ve výboru pro obranu Ivan Gabal (poslanec za KDU-ČSL v období 2013–2017, pozn. red.), tak jsme se podivovali nad tím, kolik zástupců tu zastupitelský úřad Ruské federace má a jaké tito lidé vyvíjejí aktivity. Existuje velká pravděpodobnost, že zde v tomto množství, ve kterém tu někteří lidé zůstávají, budou ještě nějací, jejichž diplomatický pas je kamuflováním jiných činností, které provádějí v České republice. To, že by se na to ministerstvo zahraničí mělo zaměřit, je fakt, který říkáme bez ohledu na kauzu Vrbětice.

Proč na českém území působí tolik agentů? Kdy se toto posilování ruského vlivu na našem území začalo rozšiřovat?

Cítí, že mají podporu od našich nejvyšších ústavních činitelů. Konkrétně bych to datovala odchodem Václava Havla z prezidentské pozice a nástupem Václava Klause, který se také naklonění k Ruské federaci nikdy netajil. A neříká se mi to jednoduše, protože jsem do ODS před 24 lety vstupovala i kvůli němu.

Důkazy našich tajných služeb podle vás ukázaly, že na našem území nezpochybnitelně operovali minimálně dva ruští agenti, kteří měli na svědomí výbuch muničního skladu ve Vrběticích. Do jaké míry nezpochybnitelné tyto důkazy jsou?

Ty důkazy, které jsem měla možnost vidět nyní na obou výborech, se nedají ničím zpochybnit. Je to velmi dobře odvedená práce ze strany policie, státního zastupitelství, zpravodajských služeb našich i jiných. Trochu mě mrzí, že nelze zveřejňovat více informací, ale tak to bývá. Od toho je tu politik, aby ručil před veřejností svou pověstí, svým jménem. Dle mého názoru jde o akt politického státního terorismu.

Premiér Babiš původně chtěl tyto materiály zveřejnit. Myslíte si, že by taková věc byla vůbec možná?

Já si myslím, že to pramenilo z nezkušenosti pana premiéra. Možná mu v té první vlně proběhl hlavou tento nápad, protože by pro spousty pochybovačů mohl být důkazem. Myšlenka to nebyla zlá, ale když mu vysvětlili lidé kolem, že by mohly být ohroženy některé záležitosti, které tam ještě budou v nějakých souvislostech dál řešeny, tak pochopil, že zveřejnění není možné. Není v zájmu nikoho z nás někoho ohrozit, nebo mu udělat ze života peklo.

Častým argumentem zpochybňovačů je i fakt, že vyšetřování trvalo sedm let. Není to příliš dlouhá doba? Nemůže být jejich argument o „stárnutí důkazů” z nějakého pohledu validní?

Neprozrazuji žádné informace z uzavřeného jednání, ale je přece jasné, že byť se tragédie ve Vrběticích stala v roce 2014, tak největší část těchto záležitostí probíhá až od roku 2018, kdy vyšlo najevo, že tito dva ruští agenti GRU spáchali teroristický akt proti Skripalovi a jeho dceři. Tam se spousta věcí dala do pohybu. Pokud bychom tehdy jako státy EU nebyly britskou vládou vyzváni ke spolupráci na dopadení těchto lidí, tak by to celou věc mohlo komplikovat.

Odpověděl vám pan Hamáček – ať už na výboru nebo jinde – na otázku, zda chtěl opravdu odjet do Moskvy a co tam měl pohledávat?

Pan Hamáček na obou výborech na tuto otázku odpovídal a odpovídal na ni úplně stejně jako veřejně, na plénu sněmovny nebo novinářům. I kdyby to byla pravda – a já tomu nevěřím – tak přece není možné, aby si ministr vnitra a prozatímní ministr zahraničních věcí hrál na Jamese Bonda a hrál nějaké zpravodajské hry. I kdyby to byla pravda, tak by to bylo směšné. Myslím si, že ani jeho kolegové vlády tomu nevěří.

Lže?

V té situaci, ve které jsme, patří pan Hamáček k bělejším vranám v této kauze. On alespoň měl sílu okamžitě vyhostit ruské diplomaty, ta jeho prohlášení od samého začátku byla silná a teď mu nechci odpouštět lež, ale u mě v tuto chvíli převládá pocit, že se postavil na tu správnou stranu. To, že nám okolo cesty do Moskvy neřekl úplnou pravdu, beru jako informaci, ale bohužel takových politiků je celá řada.

Myslíte, že byla vakcína Sputnik jeho pravým důvodem cesty do Moskvy?

Říká se, že to mohl být Sputnik, říká se, že to mohl být pokus o předcházení diplomatickým incidentům… co z toho platí, já nevím.

Jsou debaty o vakcíně Sputnik V ještě na místě? Ptám se i vzhledem k tomu, že ministr zdravotnictví Petr Arenberger sdělil, že ruská vakcína je stále ve hře.

Mě to velmi překvapilo a možná to překvapilo i část vlády. Přijde mi, že vláda je pytel blech, který nemůže premiér pochytat, aby se snažila alespoň trochu mluvit jednou řečí, která by byla pro občany ČR srozumitelná. Doporučila bych panu ministrovi zdravotnictví, aby uspořádal nějaké ozdravné pobyty u maďarského Balatonu a tam se mohli zájemci o Sputnik nechat naočkovat. Možná by tam pak pár lidí za tímto účelem rádo jelo. Myslím, že není dobré zahrávat si s očkováním, které nemá licenci. Byť nehodnotím kvalitu vakcíny, ale je tu nějaká očkovací politika, které se musíme držet.

Bylo podle vás to načasování, kdy Andrej Babiš a Jan Hamáček ohlásili zjištění BIS, náhodné? I o tom se vedou debaty – totiž, že o tom věděli už dříve a nyní se obávali, že by se to dostalo na veřejnost i bez nich.

Jakou roli v tom hrály chystané novinové články, to neumím odhadnout. Určitě se v širší bezpečnostní komunitě o tom, že se něco chystá a bude se to týkat Ruské federace, již mluvilo. Neumím odhadnout, jestli se báli, aby s tím nepřišel někdo jiný – ať už novináři, zpravodajské služby, nebo Rusové sami. To nejhorší, co bychom si mohli přát, je, kdyby to nejdříve zveřejnili oni a celý ten příběh vyprávěli obráceně.

Na internetu se šíří řada konspirací, prokremelské skupiny najely na téma Vrbětic prakticky okamžitě. Co byste vzkázala lidem, kteří těmto fake news věří?

Vzkázala bych jim, že by se měli zaměřovat na zdroje ověřené, že by měli sledovat zdrojů více, nevěřit pouze jednomu zdroji, byť působí sebedůvěryhodněji, a že by se možná měli více ptát i třeba politiků, jak to opravdu je. Nevěřit někomu, kdo se vydává za šiřitele různých teorií.
My jsme si po sametové revoluci přáli svobodu projevu, svobodu médií. Já si pořád přeju, aby svoboda byla v tomto ohledu absolutní, ale na druhou stranu – ne každý si je schopen informace třídit. Pokud si někteří lidé nejsou s něčím jisti, tak by se měli jít zeptat starosty, úřadu, radnice. To my, jako starostové, bychom měli být lidem nápomocni.

(Autor: Tony Havlík)

Rozhovor vyšel na serveru Forum24.cz.