Média

() Podmínka pro Michala Kesudise, který na facebooku schvaloval atentát na české vojáky. Vyloučení Daniela Kalendy ze strany lidové za to, že mrtvé uprchlíky nazval lůzou. Nebo snaha odsoudit poslankyni Semelovou za její výroky o Miladě Horákové aspoň k omluvě, když to nejde v trestním řízení. Tři aktuální příklady, které otevírají otázku mezí svobody slova. „Dokud nezmizí dvojí metr u posuzování nacismu a komunismu, bude pro lidi, jako je paní Semelová, velice snadné hanobit kohokoli a překrucovat historii.“

() Způsob, jakým probíhá obměna vrtulníkového letectva u Armády České republiky, sleduji s obavami a nejistotou. Obojí ještě prohloubil článek v listu E15 s titulkem Nové vrtulníky se nad očekávání prodraží, může to být až 20 miliard. Než se ovšem dostanu k článku, chtěla bych zabrousit do nedávné historie, která může být možná trochu „úřednická“, ale dle mého soudu je naprosto klíčová.

() Imigrace – téma, jež ovládlo veřejný prostor, provázejí silné emoce. Nelze se mu vyhnout a není člověka, který by se k novodobému stěhování národů nevyjádřil.

() Pane prezidente České republiky, vím, že toho ohledně Vaší plánované návštěvy Moskvy při příležitosti „uctění památky padlých během 2. světové války“, kteří se mimo jiné podíleli na osvobození Československa, bylo řečeno i napsáno hodně, ale nejsem si jistá, jestli Vám někdo naznačil alternativu, při které byste vlastně nemusel opustit Prahu, alternativu, která by nerozdělovala dál naší společnost a která by byla důstojná.